Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 426/2010

32 Cdo 426/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Pavla Příhody v právní věci žalobkyně Matco, s. r. o., se sídlem v Praze 1, Opatovická 1659/4, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 26 42 50 33, zastoupené Mgr. Tomášem Rašovským, advokátem, se sídlem v Brně, Kotlářská 51a, PSČ 602 00, proti žalované J. M., o zaplacení částky 105.254,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 23. září 2009, č. j. -55, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Žalobkyně podala dovolání proti v záhlaví označenému rozsudku, jímž Krajský soud v Praze potvrdil rozsudek ze dne 4. května 2009, č. j. -30, kterým soud prvního stupně zamítl žalobu o zaplacení částky 105.254,- Kč s 0,1% úrokem z prodlení denně od 16. července 2007 do zaplacení a dále částky 2.329,- Kč a rozhodl o nákladech řízení. Současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Dovolatelka namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V projednávané věci označila v žalobě k prokázání svých tvrzení důkazy, ty však podle soudu prvního stupně nebyly k žalobě připojeny. Soud prvního stupně ji na tuto skutečnost neupozornil a ani se nesnažil si je sám opatřit. Žalobkyně se jednání před soudem prvního stupně po omluvě neúčastnila a soud prvního stupně posoudil svou povinnost poučit ji pouze podle ustanovení „ “, přičemž neúčastnila-li se jednání, nemohla být podle tohoto ustanovení poučena, v důsledku čehož nesplnila důkazní povinnost a byla ve sporu neúspěšná. Soud prvního stupně znemožnil splnění účelu řízení, když v rámci přípravy jednání podle ustanovení (dále též jen „ “) nezajistil provedení navržených důkazů a naprosto mylně odkázal na ustanovení , když skutečnosti v žalobě byly vylíčeny a byly k nim i označeny důkazy. Poukazuje na rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. září 2009,

č. j. -42, kde v obdobné věci odvolací soud rozhodl tak, že soud prvního stupně měl žalobce vyzvat k opravě vady podání podle ustanovení Proto navrhuje, aby Nejvyšší soud rozsudek odvolacího zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Se zřetelem k době vydání rozhodnutí odvolacího soudu se uplatní pro dovolací řízení - v souladu s bodem 12. čl. II přechodných ustanovení části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony - ve znění účinném od 1. července 2009.

Dovolatelka napadá rozsudek odvolacího soudu výslovně ve všech výrocích, tedy i ve výrocích o nákladech řízení. V této části není dovolání přípustné, když z ustanovení až jeho přípustnost dovodit nelze (k tomu srov. např. rozhodnutí uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Nejvyšší soud proto dovolání v tomto rozsahu podle ustanovení věty první a bez dalšího odmítl.

Dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé může být přípustné jen podle ustanovení a c) O případ uvedený pod písmenem b) v této věci nejde a důvod založit přípustnost dovolání podle písmene c) [tedy tak, že dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam] Nejvyšší soud nemá.

Je tomu tak proto, že dovolací námitky se týkají (ne)správnosti postupu soudu prvního stupně v řízení. Závěr odvolacího soudu, podle něhož s ohledem na zásadu neúplné apelace odvolacího řízení vyjádřenou v ustanovení nemohl přihlédnout k důkazům o tom, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností GE Capital Multiservis, a. s. a žalovanou byla uzavřena v žalobě tvrzená smlouva o úvěru, v jaké výši a kdy byl úvěr poskytnut, dále že žalované vznikl dluh v tvrzené výši a zda byl dohodnut úrok z úvěrů, předloženým až v odvolacím řízení, a že poučovací povinnost soudu podle ustanovení o tom, že skutková tvrzení žaloby a důkazní návrhy jsou neúplné, se uplatní pouze vůči účastníku přítomnému při jednání soudu, dovolatelka nezpochybnila. Nebyl zpochybněn ani závěr odvolacího soudu, že neprokázala postoupení pohledávky původní věřitelkou na ni smlouvou o postoupení pohledávek, protože v seznamu postoupených pohledávek připojeném k žalobě a označeném číslem 10, jímž soud prvního stupně provedl důkaz, není uvedena pohledávka za žalovanou.

Dovolatelka nenamítá, že odvolací soud aplikoval nesprávný právní předpis nebo že jej nesprávně vyložil a nepokládá ani žádnou právní otázku, pro kterou by rozhodnutí odvolacího soudu mělo mít po právní stránce zásadní význam. Její výhrady se týkají postupu soudu prvního stupně.

Za této situace není dovolání proti výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé přípustné ani podle ustanovení Nejvyšší soud je proto, aniž nařizoval jednání ( věta první ), odmítl [ a ].

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení věty první, a , když dovolání žalobkyně bylo odmítnuto a žalované podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. května 2011

JUDr. Hana Gajdziokovápředsedkyně senátu