Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 629/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců doc. JUDr. Ivany Štenglové a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobce Mgr. B. V., zastoupeného JUDr. Petrem Holubem, advokátem, se sídlem v Kopřivnici, Tyršova 504/5, PSČ 742 21, proti žalované P. H. (dříve E.), zastoupené Mgr. Liborem Holemým, advokátem, se sídlem v Rožnově pod Radhoštěm, Meziříčská 774, PSČ 756 61, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 1. července 2009, č. j. -165, takto:I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Odvolací soud – cituje ustanovení , (dále jen „ “) a odkazuje na ustanovení čl. I. (dále jen „ “) – přitakal závěru soudu prvního stupně, podle něhož žalovaná neprokázala „oprávněnost“ kauzální námitky co do „důvodu vystavení směnky“.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, odkazujíc co do jeho přípustnosti na ustanovení a co do důvodu na ustanovení , tj. namítajíc, že spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Zásadní právní význam rozhodnutí odvolacího soudu dovolatelka spatřuje v řešení otázky, zda „za situace, kdy je dohoda, která je důvodem vystavení směnky, neplatná, může dojít k takovému rozhodnutí soudu, že žalovanou stranu zaváže k zaplacení směnečné sumy“.

„Za zásadní pochybení soudů obou stupňů považuje skutečnost, že se soudy nezabývaly tím, zda dohoda, která je kauzou vystavení směnky, je platná či nikoli“, přičemž – dle názoru žalované – odvolací soud „nepřímo vyslovil právní názor, že i přes neplatnost dohody, která je kauzou vystavení směnky, je možno výstavce zavázat k úhradě směnečné sumy“. Dále se odvolací soud nezabýval výhradou žalované, podle níž byla-li by skutečně povinna směnečnou sumu uhradit, došlo by „ze strany“ žalobce k bezdůvodnému obohacení, neboť by plnila na základě neplatné dohody. Nezabýval se ani tvrzením, že „žalobcem tvrzený důvod vystavení směnky spočívající v půjčce nebyl prokázán a byl nemyslitelný“.

Proto dovolatelka požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soudů nižších stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Dovolání žalované proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé, které není přípustné podle ustanovení a b) , Nejvyšší soud neshledal přípustným ani podle ustanovení ; proto je podle ustanovení a odmítl.

Z ustanovení se podává, že dovolací přezkum je zde předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, pročež způsobilým dovolacím důvodem je ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [ ]. Jen z pohledu tohoto důvodu, jehož obsahovým vymezením je dovolací soud vázán ( ), je pak možné (z povahy věci) posuzovat, zda dovoláním napadené rozhodnutí je zásadně významné. Naopak zde nelze účinně uplatnit námitky proti skutkovým zjištěním způsobem, který předjímá dovolací důvod podle ustanovení , stejně jako důvod podle , jestliže tvrzené vady v procesu získání skutkových zjištění (zejména provádění a hodnocení důkazů) nezahrnují podmínku existence právní otázky zásadního významu (srov. shodně usnesení Ústavního soudu ze dne 7. března 2006, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 9, ročník 2006, pod číslem 130, a ze dne 15. listopadu 2007, sp. zn. , jakož i důvody rozhodnutí uveřejněného pod číslem 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

V poměrech dané věci je zjevné, že dovolatelka sice formuluje otázku zásadního právního významu (viz shora), nicméně na jejím řešení právní posouzení věci odvolacím soudem nespočívá, když závěr o nedůvodnosti námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu odvolací soud založil na tom, že žalovaná neunesla důkazní břemeno ve vztahu k uplatněné kauzální námitce; za tohoto stavu se po právu nezabýval otázkou, zda žalovanou tvrzená (a neprokázaná) dohoda, která je „kauzou směnky“, je platná.

V obecné poloze pak závěry odvolacího soudu respektují ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu (k tomu srov. např. rozsudek ze dne 27. března 2001, sp. zn. , uveřejněný v časopise Soudní judikatura č. 7, ročník 2001, pod číslem 97, rozsudek ze dne 2. března 1999, sp. zn. , uveřejněný v témže časopise č. 8, ročník 1999, pod číslem 84, jakož i důvody rozsudku ze dne 25. června 2009, sp. zn. ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení , , , když dovolání žalované bylo odmítnuto a žalobci podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. května 2011

JUDr. Petr Gemmel

předseda senátu