Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 1495/2010

29 Cdo 1495/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců doc. JUDr. Ivany Štenglové a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně SAGEM, spol. s r. o., se sídlem v Ostravě, Mariánských Horách, 28. října 1142/168, PSČ 709 00, identifikační číslo osoby 25 36 36 03, zastoupené JUDr. Radimem Chalupou, Ph.D., advokátem, se sídlem v Drnovicích, Kuzina 169, PSČ 679 76, proti žalované ŘEMPO VEGA, s. r. o., se sídlem v Kroměříži, Skopalíkova 2354/47A, PSČ 767 01, identifikační číslo osoby 25 38 46 86, zastoupené JUDr. Jiřím Oblukem, advokátem, se sídlem v Ostravě, Nádražní 213/10, PSČ 702 00, o zaplacení částky 360.626,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 10. prosince 2009, č. j. -153, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Vrchní soud v Olomouci k odvolání žalobkyně rozsudkem ze dne 10. prosince 2009, č. j. -153, potvrdil rozsudek ze dne 29. května 2009, č. j. -121, jímž Krajský soud v Brně zamítl žalobu o zaplacení částky 360.626,- Kč s příslušenstvím a rozhodl o nákladech řízení.

Odvolací soud – odkazuje na ustanovení zákona , obchodního zákoníku a výsledky provedeného dokazování – se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, podle něhož plněním žalobkyně na účet žalované dne 29. března 2004 ve výši 360.626,- Kč se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně neobohatila; šlo totiž o plnění na pohledávku žalované ze smlouvy o úvěru (rozuměj ze smlouvy o úvěru č. 215/03/130/S/97, uzavřené dne 26. března 1997 – dále jen „smlouva o úvěru“), tj. plnění, které mělo právní důvod, a nikoli o platbu na směnku, kterou byla pohledávka ze smlouvy o úvěru zajištěna a jejímž majitelem žalovaná k datu plnění nebyla.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, které má za přípustné podle ustanovení , (dále jen „ “), namítajíc, že: 1/ řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, 2/ rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci a 3/ vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování, tj. uplatňujíc dovolací důvody podle ustanovení a odst. 3

Dovolatelka namítá, že odvolací soud na základě nesprávného (neodpovídajícího zásadám obsaženým v ustanovení ) hodnocení provedených důkazů dospěl k chybnému závěru, že žalobkyně částku 360.626,- Kč plnila nikoli na směnku, nýbrž na pohledávku ze smlouvy o úvěru, k jejímuž zajištění směnka sloužila. Přitom mimo jiné zdůrazňuje, že „soud prvního stupně zjistil skutkový stav z nepřímých důkazů a odmítl jakkoli věcně zhodnotit jediný přímý důkaz vypovídající o účelu provedených plateb a odvolací soud toto závažné procesní pochybení neodstranil, ale sám je svým vlastním hodnocením důkazů podpořil“.

Proto požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soudů nižších stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Dovolání žalobkyně proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé, které není přípustné podle ustanovení , Nejvyšší soud neshledal přípustným ani podle ustanovení ; proto je podle ustanovení a (ve znění účinném od 1. července 2009 – srov. část první, článek II, bod 12 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony) odmítl.

Učinil tak proto, že dovolatelka mu nepředkládá k řešení žádnou otázku, z níž by bylo možno usuzovat, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Z ustanovení se podává, že dovolací přezkum je zde předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, pročež způsobilým dovolacím důvodem je ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [ ]. Jen z pohledu tohoto důvodu, jehož obsahovým vymezením je dovolací soud vázán ( ), je pak možné (z povahy věci) posuzovat, zda dovoláním napadené rozhodnutí je zásadně významné. Naopak zde nelze účinně uplatnit námitky proti skutkovým zjištěním způsobem, který předjímá dovolací důvod podle ustanovení , stejně jako důvod podle , jestliže tvrzené vady v procesu získání skutkových zjištění (zejména provádění a hodnocení důkazů) nezahrnují podmínku existence právní otázky zásadního významu (srov. shodně usnesení Ústavního soudu ze dne 7. března 2006, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 9, ročník 2006, pod číslem 130, a ze dne 15. listopadu 2007, sp. zn. , jakož i důvody rozhodnutí uveřejněného pod číslem 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Jakkoli dovolatelka uplatňuje všechny v úvahu přicházející dovolací důvody ( a 3 ), posuzováno podle obsahu především polemizuje se skutkovým závěrem soudů obou stupňů, podle něhož bylo plněno na pohledávku ze smlouvy o úvěru a nikoli na směnku. U dovolání, které může být přípustné jen podle ustanovení , však dovolací důvod podle ustanovení k dispozici nemá. Na zásadní právní význam rozhodnutí odvolacího soudu pak nelze usuzovat ani ohledně způsobu, jímž odvolací soud (a soud prvního stupně) vyhodnotil provedené důkazy, když odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu v tomto směru odpovídá požadavkům určeným ustanovením a soudy nižších stupňů při hodnocení důkazů respektovaly i zásady formulované v ustanovení ; to platí v rovině obou uplatněných dovolacích důvodů podle ustanovení

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení , a , když dovolání žalobkyně bylo odmítnuto a žalované podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 27. dubna 2011

JUDr. Petr Gemmel

předseda senátu