Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1649/2009

U S N E S E N Í

JUDr. A. P.

J. P.

, a 2)

M. P.

, oběma zastoupeným JUDr. Jiřím Slezákem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Ulrichovo nám. 737, pro 50.275,- Kč, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. , o dovolání povinných proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. srpna 2007, č. j. - 30, takto:

Dovolání

se odmítá

.

O d ů v o d n ě n í:

Shora označeným usnesením krajský soud potvrdil usnesení ze dne 11. 5. 2007, č. j. - 5, jímž Okresní soud v Hradci Králové nařídil exekuci podle vykonatelného usnesení téhož soudu ze dne 6. 11. 2006, č. j. - 18, (kterým byl nařízen podle notářského zápisu ze dne 24. 7. 2006, sp. zn. NZ 122/2006, sepsaného notářkou JUDr. Radmilou Krátkou k zajištění pohledávky oprávněného ve výši 1.100.000,- Kč výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na specifikovaných nemovitostech a bylo rozhodnuto, že povinní jsou povinni nahradit oprávněnému společně a nerozdílně na nákladech řízení 35.150,- Kč k rukám jejich právního zástupce s tím, že zřízení soudcovského zástavního práva „se týká“ i nákladů tohoto řízení) a dále podle vykonatelného usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. 2. 2007, č. j. - 50, (jímž usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 6. 11. 2006, č. j. - 18, bylo potvrzeno a rozhodnuto, že povinní jsou povinni nahradit oprávněnému společně a nerozdílně na nákladech odvolacího řízení částku 15.125,- Kč k rukám jejich zástupce s tím, že zřízení soudcovského zástavního práva se týká i nákladů tohoto řízení) k uspokojení pohledávky oprávněného v celkové výši 35.150,- Kč + 15.125,- Kč a k úhradě nákladů této exekuce, jimiž jsou náklady oprávněného a náklady exekutora, a jejímž provedením byl pověřen soudní exekutor JUDr. Antonín Dohnal, Exekutorský úřad Jeseník. Odvolací soud dovodil, že zřízené soudcovské zástavní právo má jen zajišťovací funkci, že jeho smyslem není dosáhnout uspokojení pohledávky oprávněného, ale jde o institut, který má význam pro věřitele, jemuž umožňuje získat v rozvrhu výtěžku prodeje nemovitosti postavení zástavního věřitele, a současně působí vůči pozdějšímu nabyvateli nemovitosti, přičemž výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva končí právní mocí jeho nařízení. Není tudíž vyloučeno, aby se oprávněný domáhal přisouzených nákladů tohoto výkonu v samostatném exekučním řízení. Protože oba exekuční tituly neobsahují v nákladových výrocích lhůtu k plnění, je třeba aplikovat Dospěl proto k závěru, že předpoklady pro nařízení exekuce byly splněny; povinnými namítaná okolnost, že oba exekuční tituly napadli dovoláním, je podle krajského soudu v daném řízení bez právního významu, stejně jako skutečnost, že na oprávněného podali trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu při sepisu notářského zápisu ze dne 24. 7. 2006, která je uplatnitelná jen v řízení o zastavení exekuce.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podali povinní dovolání (doplněné podáním advokáta, který jim byl soudem ustanoven), jehož přípustnost dovozují z , odst. 2 ve spojení s , odst. 3 , neboť mají za to, že v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena otázka, zda-li lze „v samostatném vykonávacím či exekučním řízení vymáhat náklady řízení, které vznikly v rámci jiného řízení - o zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitostech“. S odkazem na vyslovují názor, že přiznané náklady řízení měly být vymáhány v rámci řízení o výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva, vedeného u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. , neboť je v rozporu s principy exekučního řízení i se zásadou hospodárnosti, aby bylo možné v rámci dvou samostatných řízení vymáhat tentýž dluh vzniklý na základě téhož exekučního titulu. Současně namítají absolutní neplatnost notářského zápisu, na jehož základě bylo soudcovské zástavní právo na nemovitostech zřízeno (notářský zápis sepsaný dne 24. 7. 2006 notářkou JUDr. Radmilou Krátkou pod sp. zn. NZ 122/2006, N 131/2006), neboť „jej uzavřeli“ pod psychickým nátlakem oprávněného a dalších osob, a navíc byla v době jeho sepisu povinná omezena ve smluvní volnosti nakládat se svým majetkem a nebyla tak oprávněna uznat dluh a přistoupit k vykonatelnosti tohoto zápisu. Navrhli, aby dovolací soud usnesení soudů obou stupňů zrušil, věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení a aby odložil vykonatelnost napadeného rozhodnutí.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) dospěl po přezkoumání věci podle ve znění účinném do 30. 6. 2009 (viz článek II, bod 12. části první ) k závěru, že dovolání není podle , odst. 2 ve spojení s a exekučního řádu přípustné.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Je-li napaden výrok usnesení odvolacího soudu, jímž byl potvrzen výrok usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl o návrhu na nařízení exekuce, je dovolání ve smyslu přípustné za podmínek vymezených v nebo c) (srov. ). Protože použití je v daném případě vyloučeno, zbývá posoudit přípustnost dovolání již jen podle , které ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Dovolací přezkum předjímaný je předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního právního významu; dovolání lze tudíž odůvodnit jedině dovolacím důvodem podle , tj. tím, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Tímto důvodem je pak dovolací soud vázán (včetně jeho obsahového vymezení) a pouze v jeho intencích posuzuje, zda rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam ( , věta první ).

Nesprávné právní posouzení věci ve smyslu může spočívat v tom, že odvolací soud věc posoudil podle právní normy (nejen hmotného práva, ale i práva procesního), jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Podle spolu s nařízením výkonu rozhodnutí uloží soud i povinnost k náhradě nákladů výkonu rozhodnutí, aniž stanoví lhůtu k jejich zaplacení. Nařízení výkonu rozhodnutí se vztahuje i na tyto náklady.

Jak vyplývá z druhé věty citovaného ustanovení, je usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí ve výroku o nákladech řízení - i když neobsahuje lhůtu k plnění - titulem pro nařízení výkonu rozhodnutí též k vymožení těchto nákladů.

V posuzované věci z obsahu spisu vyplývá, že vykonatelným usnesením Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 6. 11. 2006, č. j. - 18, byl nařízen podle notářského zápisu ze dne 24. 7. 2006, sp. zn. NZ 122/2006, sepsaného notářkou JUDr. Radmilou Krátkou k zajištění pohledávky oprávněného ve výši 1.100.000,- Kč výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na specifikovaných nemovitostech a bylo rozhodnuto, že povinní jsou povinni nahradit oprávněnému společně a nerozdílně na nákladech řízení 35.150,- Kč k rukám jejich právního zástupce s tím, že zřízení soudcovského zástavního práva „se týká“ i nákladů tohoto řízení, a že k odvolání povinných bylo toto rozhodnutí potvrzeno usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. 2. 2007, č. j. - 50, a dále bylo rozhodnuto, že povinní jsou povinni nahradit oprávněnému společně a nerozdílně na nákladech odvolacího řízení částku 15.125,- Kč k rukám jejich zástupce s tím, že zřízení soudcovského zástavního práva „se týká“ i nákladů tohoto řízení.

Soudcovské exekuční zástavní právo na nemovitosti je zvláštním způsobem exekuce. Jeho zvláštnost spočívá v tom, že zřízením tohoto práva nedochází k postižení majetku povinného; takto zřízené zástavní právo má tedy jen funkci zajišťovací. Věřiteli jednak umožňuje získat v rozvrhu výtěžku prodeje nemovitosti postavení zástavního věřitele (tj. výhodnější pořadí) a jednak působí vůči každému pozdějšímu nabyvateli nemovitosti (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2002, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 51, ročník 2004)

.

Není-li pohledávka zajištěná zástavním právem včas splněna nebo byla-li splněna po své splatnosti jen částečně anebo nebylo-li splněno příslušenství pohledávky, má zástavní věřitel právo na uspokojení své pohledávky (zbytku pohledávky nebo příslušenství) z výtěžku zpeněžení zástavy. Zástavu lze zpeněžit na návrh zástavního věřitele buď ve veřejné dražbě nebo soudním prodejem zástavy (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 11. 2009, sp. zn. , usnesení téhož soudu ze dne 29. 6. 2010, sp. zn. ).

Vzhledem k tomu, že dovolatelé v dané věci v odvolání proti usnesení odvolacího soudu o nařízení exekuce nenamítali a netvrdí to ani v dovolání, že oprávněný jako zástavní věřitel se po zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitostech domáhal žalobou podle a násl. soudního prodeje zástavy (tedy nemovitostí, na nichž bylo zřízeno soudcovské zástavní právo shora citovanými rozhodnutími), a že již na základě vyhovujícího usnesení soudu podal návrh na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem zástavy ( a násl. ), ani že by podal návrh na zpeněžení zástavy ve veřejné dražbě podle , o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, k uspokojení jeho peněžité pohledávky a jejího příslušenství,

nejsou náklady řízení přisouzené oprávněnému v řízení o výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech vymáhány v jiném řízení

. Za tohoto stavu proto bylo možné, aby k návrhu oprávněného byla nařízena exekuce k vymožení náhrady nákladů dříve nařízeného výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech povinných.

S ohledem na shora uvedené a vzhledem k povaze zástavního práva, jež je definováno jako právní institut, který slouží k zajištění pohledávky pro případ, že dluh, který jí odpovídá, nebude včas splněn s tím, že v tomto případě lze dosáhnout uspokojení z výtěžku zpeněžení zástavy, nelze přisvědčit ani názoru povinných, že přiznané náklady řízení měly být vymáhány v rámci řízení o výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva, vedeného u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. , neboť v tomto řízení bylo ohledně nákladů řízení před soudy obou stupňů rozhodnuto jen o tom, že zřízení soudcovského zástavního práva na předmětných nemovitostech „se týká i nákladů tohoto řízení“ (správně vztahuje se i na náklady řízení - viz ); v něm je však vymoci nelze.

Nejvyšší soud ovšem podotýká, že exekuce k uspokojení oprávněnému (jako zástavnímu věřiteli) přiznaných nákladů řízení o zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitostech povinných může být provedena jen z výtěžku zpeněžení zástavy, dosaženého jejím prodejem; provedení exekuce k uspokojení těchto nákladů řízení z jiného majetku povinných je nepřípustné (srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 7. 2010, sp. zn. ).

Námitka povinných o absolutní neplatnosti notářského zápisu sepsaného dne 24. 7. 2006 notářkou JUDr. Radmilou Krátkou pod sp. zn. NZ 122/2006, N 131/2006, je zcela irelevantní, neboť exekučními tituly v dané věci jsou usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 6. 11. 2006, č. j. - 18, a usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. 2. 2007, č. j. - 50, nikoliv citovaný notářský zápis. Jak již Nejvyšší soud uvedl v usnesení ze dne 12. 11. 2009, sp. zn. , jímž odmítl dovolání povinných proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. 2. 2007, č. j. - 50, mají-li povinní za to, že oprávněný nemá na vymáhané plnění podle notářského zápisu nárok, mohou se bránit jedině návrhem na zastavení výkonu rozhodnutí.

Protože napadené rozhodnutí odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu , není dovolání proti němu podle přípustné. Nejvyšší soud ČR je proto podle věty první a odmítl.

Užití institutu odkladu vykonatelnosti v řízení o dovolání proti usnesením vydaným ve věcech výkonu rozhodnutí (exekuce) vyjmenovaných v a d) je z povahy věci vyloučeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. června 2006, sp. zn. , a přiměřeně též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. listopadu 2005, sp. zn. ).

O nákladech dovolacího řízení bude rozhodnuto podle ustanovení hlavy VI. exekučního řádu.

Proti tomuto usnesení

není

přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. dubna 2011

JUDr. Olga Puškinová, v. r.předsedkyně senátu