Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Tz 25/2011

6Tz 25/2011 - 11

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

P .,

,

proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 19. 5. 2010, sp. zn. , a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl t a k t o :

Pravomocným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 19. 5. 2010, sp. zn. ,

b y l p o r u š e n z á k o n

v ustanoveních a , v neprospěch obviněného J. P.

Napadený rozsudek

s e z r u š u j e

v celém výroku o trestu.

Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušenou část rozsudku obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Obvodnímu soudu pro Prahu 10

s e p ř i k a z u j e ,

aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 19. 5. 2010, sp. zn. , byl obviněný J. P. uznán vinným [v bodě 1)] trestným činem nedovoleného ozbrojování podle § 185 odst. 1 zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona ve znění pozdějších předpisů (dále též „tr. zák.“) a [v bodě 2)] trestným činem násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci podle § 197a odst. 1 tr. zák., neboť podle skutkových zjištění jmenovaného soudu

„1) od přesně nezjištěné doby do 27. 9. 2009 ve svém bytě v P., v P. ulici přechovával revolver značky F.lli Pieta s jednočinnou funkcí /Single Acion – SA/ italské výroby Cal. 36, který lze nabývat a držet jen pouze na základě zbrojního průkazu, který nevlastnil,

2) dne 27. 9. 2009 v době od 01:05 hod do 01:54 hod v P., M. ulici do herny B. S. přinesl střelnou zbraň revolver značky F.lli Pieta s jednočinnou střílí italské výroby

Call36 a jeden kus revolverového náboje ráže 357 Magnum, které ukazoval návštěvníkům herny odkud byl proto následné vykázán pracovníkem bezpečnostní agentury poškozeným M. S. obžalovaný poté vyčkal před hernou a když M. S. vzápětí vyšel ven namířil na jeho hlavu revolverem asi ze vzdálenosti 10 metrů. Dvakrát pronesl, že mu ustřelí palici, přičemž poškozený se vrátil zpět do baru, odkud zavolal policii, která obžalovaného následně zadržela, jednání obžalovaného vyvolalo v poškozeném obavu o život a zdraví, tedy jinému ohrožoval usmrcením, těžkou újmou na zdraví takovým způsobem, že to může vzbudit důvodnou obavu.“

Za tyto trestné činy byl obviněný J.P. podle § 197a tr. zák. za použití § 35 odst. 1 tr. zák., § 45 odst. 1 tr. zák. a § 45a odst. 1 tr. zák. odsouzen k úhrnnému trestu obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin. Podle § 55 odst. 1 písm. a) tr. zák. mu byl dále uložen trest propadnutí věci a jiné majetkové hodnoty, a to revolveru značky F.lli Pieta s jednou činnou funkcí (Single Action – SA) italské výroby Cal. 36.

Citovaný rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 nabyl právní moci dne 19. 5. 2010.

Proti uvedenému rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10, konkrétně proti jeho výroku o uložení trestu obecně prospěšných prací, podal ministr spravedlnosti České republiky podle , 2 tr. ř. stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného J. P. Vytkl v ní, že zákon byl porušen v ustanovení , (dále též „tr. zákoník“), a to v neprospěch obviněného J. P.

V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti uvedl, že podle § 2 odst. 1 tr. zákoníku se trestnost činu posuzuje podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, jestliže to je pro pachatele příznivější, resp. že v tomto směru obvodní soud zcela správně vyhodnotil, že pro pachatele je příznivější použití dřívějšího zákona, tj. zákona č. 140/1961 Sb., a proto správně použil jak právní kvalifikaci podle § 185 odst. 1 tr. zák., tak i podle § 197a tr. zák. Následně konstatoval, že Obvodní soud pro Prahu 10 se však důsledně neřídil ustanovením § 3 odst. 1 tr. zákoníku, podle něhož lze pachateli uložit pouze takový druh trestu, který dovoluje uložit zákon účinný v době, kdy se o trestném činu rozhoduje. Ustanovení § 3 tr. zákoníku vymezuje odchylky od režimu § 2 odst. 1 tr. zákoníku a zároveň představuje výjimku ze zásady, podle níž novějšího nebo pozdějšího zákona je třeba užít jako celku. Trest by se tedy při splnění podmínek § 2 odst. 1 tr. zákoníku měl ukládat podle dřívějšího zákona, ale výběr a výměra trestu by měly být omezeny na to, co skýtá nová, byť méně příznivá úprava. Z tohoto ustanovení tudíž plyne, že při aplikaci dřívějšího souhrnu trestněprávních norem za podmínek tr. zákoníku nelze uložit trest přesahující konečnou horní hranici sazby, kterou připouští pro příslušný druh trestu zákon účinný v době, kdy se o trestu rozhoduje, a proto nelze za účinnosti např. uložit trest obecně prospěšných prací nad 300 hodin (srov. tr. zákoníku ve srovnání s tr. zák.). S ohledem na uvedené skutečnosti ministr spravedlnosti dovodil, že napadeným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 byla při ukládání trestu překročena nejvyšší možná výměra trestu obecně prospěšných prací, kterou připouští zákon účinný v době, kdy se o trestném činu rozhoduje. Ve smyslu tr. ř. je takto uložený druh trestu ve zřejmém rozporu s účelem trestu. V rozporu se zákonem byl pak proveden zápočet vazby, kterou obviněný J.P. vykonával ve dnech 16. 4. 2010 až 19. 5. 2010, neboť doba vazby byla usnesením ze dne 8. 9. 2010, č.j. -101, započítána do trestu pouze podmíněně, a to pro případ přeměny trestu obecně prospěšných prací v nepodmíněný trest odnětí svobody. Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) již v usnesení ze dne 30. 5. 2007, sp. zn. 33/2007, publikovaném pod č. rozh. tr., vyslovil, že zápočet vazby podle tr. zák. (resp. tr. zákoníku) není omezen jen na případy, v nichž odsouzenému byl uložen pouze trest odnětí svobody, neboť zákon tento postup vylučuje jen tehdy, není-li započítání vazby vzhledem k druhu uloženého trestu vůbec možné. V důsledku toho lze dobu strávenou ve vazbě započítat i do trestu obecně prospěšných prací uloženého v řízení, v němž byl odsouzený ve vazbě. Jelikož započítání bylo v daném případě možné a zmíněný přepočet je obsahovou složkou trestnosti činu, uplatní se zásada uvedená v tr. zákoníku; soud proto měl odsouzenému započítat vykonanou vazbu podle přepočtu podle tr. zák. přímo do trestu obecně prospěšných prací. Z těchto důvodů ministr spravedlnosti v závěru svého mimořádného opravného prostředku navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil podle tr. ř. že, rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 19. 5. 2010, sp. zn. , byl ve výroku o uložení trestu obecně prospěšných prací porušen zákon v ustanovení tr. zákoníku, a to v neprospěch obviněného J.P., podle tr. ř. zrušil výrok o uložení trestu obecně prospěšných prací z tohoto rozsudku a zrušil i všechna rozhodnutí na uvedený výrok obsahově navazující, pozbyla-li v rozsahu zrušení zákonného podkladu, zejména usnesení téhož soudu ze dne 8. 9. 2010, č.j. -101, a dále postupoval podle tr. ř. Nejvyšší soud podle tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost toho výroku rozhodnutí, proti němuž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a shledal, že zákon byl porušen.Podle tr. zákoníku může soud uložit trest obecně prospěšných prací ve výměře od 50 do 300 hodin.Podle tr. zákoníku lze pachateli uložit vždy pouze takový druh trestu, který dovoluje uložit zákon účinný v době, kdy se o trestném činu rozhoduje.Obviněný J.P. byl stíhán pro trestné činy spáchané ještě před nabytím účinnosti nového a příslušný rozsudek byl vydán dne 19. 5. 2010, tedy již za účinnosti nového . Vzhledem ke skutečnosti, že použití nové právní úpravy by pro obviněného nebylo příznivější, rozhodující soud správně použil základní pravidlo pro použití časové působnosti ( tr. zák. a tr. zákoníku) a uznal obviněného J. P. vinným ze spáchání trestných činů nedovoleného ozbrojování podle tr. zák. a násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci podle tr. zák.Při použití dřívější trestně právní normy však nelze uložit trest přesahující horní hranici sazby, kterou pro příslušný druh trestu připouští zákon účinný v době, kdy se o trestu rozhoduje, což vyplývá z citovaného ustanovení tr. zákoníku.V návaznosti na výše uvedené proto Nejvyšší soud dospěl k závěru, že Obvodní soud pro Prahu 10 tím, že obviněnému J. P. uložil trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin, porušil zákon ve výroku o ukládaném trestu v ustanoveních a tr. zákoníku, neboť uložený trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin přesáhl o 100 hodin nejvyšší výměru dovolenou pro trest obecně prospěšných prací, která je stanovena na 300 hodin (k dané problematice viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2010, sp. zn. 61/2010, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 2. 2011, sp. zn. 86/2010).Podle tr. ř. lze proti výroku o trestu stížnost pro porušení zákona podat jen tehdy, jestliže trest je ve zřejmém nepoměru k stupni nebezpečnosti činu pro společnost nebo k poměrům pachatele nebo jestliže uložený druh trestu je v zřejmém rozporu s účelem trestu.Nejvyšší soud v minulosti již vícekrát vyslovil, že je třeba překročení horní hranice zákonné trestní sazby některého druhu trestu zásadně považovat za uložení druhu trestu, který je v zřejmém rozporu s jeho účelem ve smyslu tr. ř.Význam zákonných trestních sazeb spočívá mimo jiné v tom, že každá zákonná trestní sazba odpovídá stupni nebezpečnosti pro společnost, který je charakteristický pro trestné činy, pro které lze trest v dané trestní sazbě uložit, její rozmezí je přitom stanoveno tak, aby směřovala k naplnění účelu takto ukládaného trestu. K dosažení účelu trestu stanoveného trestním zákonem tedy musí být správně stanoven nejen druh trestu, ale i jeho výše, pouze správně stanovený trest v otázce druhu i výše vede k naplnění účelu trestu. Překročení horní hranice zákonné sazby některého druhu trestu má proto za následek, že takto stanovený druh trestu zásadně nemůže splnit účel trestu, k jehož naplnění směřuje zákonem stanovená trestní sazba.Nejvyšší soud proto podle tr. ř. vyslovil, že pravomocným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 19. 5. 2010, sp. zn. , byl porušen zákon v ustanoveních a tr. zákoníku v neprospěch obviněného J. P. Podle tr. ř. napadený rozsudek zrušil v celém výroku o trestu (k nutnosti zrušit celý výrok o trestu, nikoli pouze jeho vadnou část, viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 7. 2010, sp. zn. ), neboť výrok o vině byl shledán v souladu se zákonem, přičemž nebyl mimořádným opravným prostředkem ani zpochybňován. Nejvyšší soud pak zároveň zrušil i všechna další rozhodnutí na zrušenou část rozsudku obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle tr. ř. Obvodnímu soudu pro Prahu 10 přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl a aby při rozhodování o trestu obviněného J. P. respektoval všechna zákonná ustanovení pro ukládání trestu, včetně ustanovení a tr. zákoníku, ale i příslušných ustanovení trestního zákona. Nejvyšší soud v této souvislosti upozorňuje, že v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného, tedy ani k uložení přísnějšího trestu, neboť Nejvyšší soud vyslovil, že zákon byl porušen výhradně v neprospěch obviněného ( tr. ř.).

Pro úplnost lze dodat, že jako obsahově navazující bylo zrušeno též usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 8. 9. 2010, č.j. -101 [v této souvislosti se připomíná rozhodnutí č. rozh. tr., v němž se Nejvyšší soud vyslovil k zápočtu vazby podle tr. zák. (nyní tr. zákoníku)].

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 28. dubna 2011 Předseda senátu:JUDr. Vladimír Veselý