Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 4721/2009

U S N E S E N Í

K. L.

M. S.

, zastoupenému JUDr. Vladimírem Vaňkem, advokátem se sídlem v Praze 2, Karlovo nám. 28/559, za účasti V. Z., vedlejšího účastníka na straně žalovaného, zastoupeného Mgr. Bohdanou Novákovou, advokátkou se sídlem v Praze 4, Pod Terebkou 12, o určení vlastnictví a o určení platnosti odstoupení od smlouvy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. května 2009, č.j. -211, takto:

I. Dovolání žalobkyně

se odmítá

.

II. Žalobkyně

je povinna

zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 9.360,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Vladimíra Vaňka, advokáta se sídlem v Praze 2, Karlovo nám. 28/559.

III. Žalobkyně

je povinna

zaplatit vedlejšímu účastníkovi na straně žalovaného na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 9.360,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Bohdany Novákové, advokátky se sídlem v Praze 4, Pod Terebkou 12.

Stručné odůvodnění ( ):

Obvodní soud pro Prahu 4 (dále již „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 18. září 2008, č.j. -147, zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala určení, že je vlastnicí „bytové jednotky č. 3118/16 v domě č.p. 3120, 3119 a 3118 na pozemcích parc. č. 2848/425, 2848/424 a 2848/423 a podílu na společných částech domu a pozemku ve výši 122/10000 v kat. území Z., obci P.“ (dále již „předmětná bytová jednotka“). Dále zamítl žalobu o určení, že „odstoupení žalobkyně od kupní smlouvy ze dne 14. 8. 2003, uzavřené mezi žalobkyní jako prodávající a žalovaným jako kupujícím o prodeji“ předmětné bytové jednotky, „je platné“, a navazujícími výroky rozhodl o náhradě nákladů řízení. Žalobu o určení vlastnictví žalobkyně k předmětné bytové jednotce zamítl pro absenci naléhavého právního zájmu na požadovaném určení ve smyslu (vzhledem k tomu, že v době rozhodování soudu byla žalobkyně zapsána v katastru nemovitostí jako vlastnice předmětné bytové jednotky). Druhou žalobu o určení, že odstoupení žalobkyně od předmětné kupní smlouvy je platné, soud prvního stupně přezkoumal věcně. Po provedeném dokazování uzavřel, že žalobkyní uváděná žalobní tvrzení, že ohledně zaplacení kupní ceny předmětné bytové jednotky existovala mezi žalobkyní a žalovaným ústní dohoda modifikující ujednání o platebních podmínkách v písemné kupní smlouvě, která byla následně ze strany žalovaného porušena, resp. že zaplacení kupní ceny bytové jednotky neproběhlo způsobem uvedeným v kupní smlouvě, nebyla prokázána. Naopak vzal za prokázané, že splatnost kupní ceny byla mezi účastníky smlouvy sjednána v den podpisu kupní smlouvy a že žalobkyně jako prodávající svým podpisem potvrdila přijetí kupní ceny v hotovosti v den podpisu kupní smlouvy.

K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze (dále již „odvolací soud“) v záhlaví citovaným rozsudkem podle potvrdil (jako věcně správné rozhodnutí) rozsudek soudu prvního stupně (ve výroku o věci samé, jakož i ve výroku o náhradě nákladů řízení) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud se ztotožnil s právním posouzením věci soudem prvního stupně. Dodal, že i kdyby žalobkyně prokázala, že došlo ke změně smlouvy ve smyslu žaloby, nebylo by možno žalobě vyhovět (pro důvody, které podrobně rozvedl v odůvodnění písemného vyhotovení svého rozsudku).

Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně (dále již „dovolatelka“) prostřednictvím svého advokáta včasné dovolání, jehož přípustnost odvozuje z Po právní stránce zásadní význam dovoláním napadeného rozsudku odvolacího soudu spatřuje „ve vyřešení otázky oprávněnosti žalobce domáhat se ochrany svého vlastnického práva (aktivní věcná legitimace) formou určovací žaloby za situace, kdy je v katastru nemovitostí stále veden jako vlastník nemovitosti za situace, kdy již bylo zahájeno řízení o vkladu vlastnického práva k téže nemovitosti ve prospěch jiné osoby, které bylo přerušeno právě do okamžiku rozhodnutí o projednávané žalobě s tím, že rozhodnutí o vkladu bylo přímo učiněno závislým na rozhodnutí soudu v této věci....Rozhodnutí odvolacího soudu o určení vlastnictví má po právní stránce zásadní význam proto, že řeší právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo měla-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.“ Dovolatelka dále polemizuje se skutkovými zjištěními soudu a na základě své skutkové verze dospívá k odlišnému právnímu posouzení věci. Vytýká rovněž odvolacímu soudu, že porušil zásadu dvojinstančnosti, „protože odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně, aniž by byly splněny podmínky pro tento postup, když ohledně žaloby na určení platnosti odstoupení od smlouvy z neúplných důkazů provedl dokazování (kterým se soud prvého stupně nezabýval).“ Rozhodnutí odvolacího soudu je tedy podle dovolatelky překvapivé. Z uvedených důvodů dovolatelka navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky (dále již „Nejvyšší soud“ nebo „dovolací soud“) dovoláním napadený rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Žalovaný a vedlejší účastník na straně žalovaného navrhli zamítnutí dovolání.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) přihlédl k čl. II bodu 12 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a konstatuje, že dovolání není v této věci přípustné podle , ani podle písm. b) , a nebylo shledáno přípustným ani podle téhož zákona, neboť rozhodnutí odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu

Otázkou naléhavého právního zájmu na určení vlastnického práva k nemovitému majetku se dovolací soud opakovaně zabýval a v tomto směru nelze přisvědčit dovolatelce, že by se jednalo o dosud neřešenou materii (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. února 2010, sp. zn. , v němž je činěn odkaz na dosavadní judikaturu v daném směru, in www.nsoud.cz).

Pokud dovolatelka namítá porušení zásady dvojinstančnosti, resp. vytýká odvolacímu soudu, že vydal tzv. nepředvídatelné rozhodnutí, uplatňuje tím fakticky dovolací důvod ve smyslu , týkající se právně relevantních (jiných) vad řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu lze sice tento dovolací důvod (výjimečně) uplatnit i v případě dovolání podaného podle , ovšem takové otázky dovolací soud přezkoumá jen tehdy, pokud budou vycházet ze střetu odlišných právních názorů na výklad právního (procesněprávního) předpisu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. prosince 2009, sp. zn. , in www.nsoud.cz). Dovolatelka ovšem prostřednictvím posledně uvedeného dovolacího důvodu žádnou takovou otázku, jež měla být řešena dovoláním napadeným rozsudkem odvolacího soudu a měla by charakter zásadního právního významu, nepředkládá.

Zpochybňuje-li dovolatelka skutková zjištění, z nichž odvolací soud při meritorním rozhodování vycházel, nepřípustně tím uplatňuje dovolací důvod ve smyslu , kterým lze dovolání odůvodnit jen tehdy, je-li přípustné; jeho prostřednictvím tedy přípustnost dovolání ve smyslu založit nelze.

Nepřípustnost dovolání podle současně vylučuje, aby dovolací soud mohl přihlížet k vadám uvedeným v , a b) a , jakož i k jiným vadám, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny ( ).

Z vyložených důvodů Nejvyšší soud proto dovolání dovolatelky podle věty první a odmítl.

Protože dovolání dovolatelky bylo odmítnuto, je dovolatelka povinna ve smyslu ustanovení věty první, a nahradit žalovanému a vedlejšímu účastníkovi na straně žalovaného náklady, které žalovaný a vedlejší účastník na jeho straně v tomto dovolacím řízení vynaložili. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta žalovaného (vedlejšího účastníka na straně žalovaného) v částce 7.500,- Kč [, , a , kdy odměna byla vypočtena součtem sazeb odměny podle ve výši 20.000,- Kč (žaloba na určení vlastnictví k bytové jednotce) a odměny podle cit. vyhlášky ve výši 10.000,- Kč (žaloba o určení platnosti odstoupení od smlouvy), tj. celkem 30.000,- Kč, snížené ve smyslu (s ohledem na odmítnutí dovolání) o 50%, tj. na částku 15.000,- Kč, a ve smyslu téže vyhlášky ještě snížené (vzhledem k tomu, že advokát žalovaného, stejně jako advokátka vedlejšího účastníka na straně žalovaného v dovolacím řízení učinili pouze jediný úkon právní služby, a to sepis vyjádření k podanému dovolání) o dalších 50%, tj. na částku 7.500,- Kč] a dále z paušální částky náhrady hotových výdajů advokáta po 300,- Kč podle vyhl. č. , v platném znění, vše navýšeno o 20% DPH (tj. o částku 1.560,- Kč) podle a , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Celkovou náhradu nákladů dovolacího řízení ve výši 9.360,- Kč je dovolatelka povinna zaplatit žalovanému, jakož i vedlejšímu účastníkovi na straně žalovaného, a to k rukám jejich advokátů, kteří uvedené účastníky v tomto dovolacím řízení zastupovali.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně 1. června 2011

JUDr. Pavel Vrcha, v. r.

předseda senátu