Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 2092/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce J. V., zastoupeného Mgr. Markem Landsmannem, advokátem se sídlem v Pardubicích, nám. Republiky 53, proti žalované V. V., zastoupené JUDr. Jarmilou Černou, advokátkou se sídlem v Pardubicích, Sladkovského 484, o 500.000,- s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 16. 6. 2009, č.j. -110, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Dovolání žalované proti v záhlaví citovanému rozsudku, jímž krajský soud potvrdil rozsudek Okresního soudu v Pardubicích ze dne 11. 7. 2008, č.j. -88, není přípustné podle , , ve znění účinném do 30. 6. 2009 (čl. II, bod 12. , dále jen „ “), a nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť hodnocením v dovolání obsažené argumentace nelze dospět k závěru, že napadený rozsudek odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam ( o.s.ř).

Dovolatelka namítá, že žalobce neprokázal pravost dohody o uvolnění bytu, a tvrdí, že tuto dohodu nepodepsala. Odvolacímu soudu vytýká nesprávné hodnocení znaleckého posudku a poukazuje na to, že pravost jejího podpisu soudní znalec s určitostí nepotvrdil a že výpovědi žalobce a syna J. jsou ve vzájemném rozporu. Pokud u podepsala, učinila tak v omylu, že podepisuje kopii důchodového listu (což je zřejmé z umístění podpisů), a ze strany žalobce se jednalo o simulovaný právní úkon. I z provedených důkazů vyplývá, že by bylo nelogické, aby účastníci v roce 2005 takovou dohodu uzavřeli. Uvedené námitky vystihují dovolací důvod podle , jenž míří na pochybení soudu ve zjištění skutkového stavu věci, v řízení o dovolání přípustném jen podle jsou však nevýznamné. Skutkový základ sporu nelze při zvažování přípustnosti dovolání podle zpochybnit, pro dovolací soud je závazný (srov. ). Pokud je v dovolání argumentováno nesprávným právním posouzením věci ( ), pak pouze v tom směru, že pokud by odvolací soud nepochybil ve svých skutkových závěrech, musel by návazně dospět i k odlišnému právnímu posouzení věci, tedy musel by uzavřít, že dohoda je absolutně neplatná. Jelikož je kritika právního posouzení věci založena výlučně na námitkách nesprávnosti skutkových zjištění, je pro účely daného dovolacího přezkumu bezcenná.

Při posouzení přípustnosti dovolání ve smyslu nemůže být přihlédnuto (vyjma případu, o který zde nejde, kdy by samotná vada řízení splňovala podmínku zásadního právního významu, tedy šlo-li by o tzv. „spor o právo“ ve smyslu sporného výkladu či aplikace předpisů procesních) ani k okolnostem uplatněným dovolacím důvodem podle ustanovení (řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci). Takovou je zbývající námitka dovolatelky stran nepřezkoumatelnosti rozhodnutí soudů obou stupňů.

Nejvyšší soud proto dovolání odmítl ( , věta první, ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení , a Žalobce má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, jež sestávají z odměny za zastupování advokátem v dovolacím řízení. Výši odměny dovolací soud určil podle ustanovení , , bodu 5., , , a , věty první, , ve znění pozdějších předpisů, tj. částkou 10.000,- Kč. Součástí nákladů je dále paušální částka náhrady za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) ve výši 300,- Kč ( , 3 , ve znění pozdějších předpisů) a náhrada za 20 % daň z přidané hodnoty ve výši 2.060,- Kč ( , ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobce podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně 31. května 2011

JUDr. Pavel K r b e k, v. r.

předseda senátu