Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 221/2010

-129

U S N E S E N Í

BETA GLOBAL s. r. o.

WENE CZ s. r. o.

, se sídlem ve Valašském Meziříčí, U Akácie 777, IČ: 25407180, zastoupené Mgr. Ing. Pavlem Lvem, advokátem se sídlem ve Valašském Meziříčí, Poláškova 2, o vydání věci, vedené u Okresního soudu ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. června 2009, č. j. -104, takto:

I. Řízení o dovolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí ze dne 13. února 2009, č. j. -79,

se zastavuje

.

II. Dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. června 2009, č. j. -104,

se odmítá

.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Podle (dále jen „“) v usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno.

Okresní soud ve Vsetíně – pobočka ve Valašském Meziříčí (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 13. února 2009, č. j. -79, uložil žalované povinnost „vydat žalobkyni balící stroj BTH objemový, balící zboží o hmotnosti 5 kg s příslušenstvím, a to dopravním pásem a horním násypným dávkovačem“ do sedmi dnů od právní moci rozsudku (výrok I. rozsudku) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II. rozsudku).

Krajský soud v Ostravě (dále jen „odvolací soud“) k odvolání žalobkyně rozsudkem ze dne 26. června 2009, č. j. -104, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Rozsudky soudů obou stupňů napadla žalobkyně s odkazem na , odst. 3 dovoláním s tím, že napadená rozhodnutí mají zásadní právní význam, neboť „každý rozsudek musí být rozhodnut tak, aby byl vykonatelný“ a navrhla, aby byla napadená rozhodnutí zrušena a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalobkyně se k dovolání nevyjádřila.

Obsah rozsudků soudů obou stupňů i dovolání je účastníkům znám, tvoří součást procesního spisu, a dovolací soud proto na ně odkazuje.

Podle čl. II. – přechodná ustanovení, bodu 12 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, účinného od 1. 7. 2009 (vyjma ustanovení čl. I bodů 69, 71 a 100, ustanovení čl. XIII a ustanovení čl. XVII bodu 1, která nabývají účinnosti 23. 1. 2009), dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů; užití nového ustanovení tím není dotčeno.

Dovolací soud proto při projednání dovolání postupoval podle ve znění účinném do novely provedené

Dovolatelka v dovolání vedle rozsudku odvolacího soudu napadla výslovně i rozsudek soudu prvního stupně. Funkční příslušnost soudu k projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně není dána; řízení o takovém podání Nejvyšší soud zastaví podle (k tomu srovnej usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, 2006, pod pořadovým č. 47). Dovolací soud proto řízení o dovolání žalobkyně proti rozsudku soudu prvního stupně podle zastavil.

Jestliže žalobkyně dále směřovala své dovolání proti rozsudku odvolacího soudu, dovolání není přípustné.

Dovolání by mohlo být přípustné jen podle ve spojení s

Dovolání může být přípustné podle jen tehdy, jde-li o řešení právních otázek (jiné otázky, zejména posouzení správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění přípustnost dovolání nezakládají) a současně se musí jednat o právní otázku zásadního významu.

Při posuzování přípustnosti dovolání pro řešení otázky zásadního právního významu se ostatně předpokládá, že dovolací soud bude reagovat na právní otázku, kterou dovolatel konkrétně vymezí (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. června 2004, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 7/2004, č. 132, usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. září 2004, sp. zn. , uveřejněné v časopise Právní rozhledy, 2005, č. 12, str. 457 a řada dalších, implicite též nález Ústavního soudu České republiky ze dne 20. února 2003, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, C. H. Beck, svazek 29, 2003, pod pořadovým č. 23). Jestliže taková právní otázka není v dovolání určitě a s dostatečnou srozumitelností vymezena, nelze žádat po dovolacím soudu, aby se jeho dovolací přezkum stal bezbřehou revizí věci, jež by se ocitla v rozporu s přezkumnými limity dovolacího řízení, danými zejména ustanovením (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 16. prosince 2008, sp. zn. , uveřejněné na internetových stránkách Nejvyššího soudu České republiky –

www.nsoud.cz

).

Pokud dovolání neformuluje žádnou otázku zásadního právního významu, nevede ani polemiku s právními názory odvolacího soudu, ale zpochybňuje skutkové závěry odvolacího soudu, pak nemůže být přípustnost dovolání pro zásadní právní význam napadeného rozhodnutí založena (k tomu srovnej usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 18. října 2006, sp. zn. , uveřejněné v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod pořadovým č. C 4666).

Dovolání nevymezuje žádnou právní otázku, kterou by dovolací soud měl přezkoumat jakožto otázku zásadního významu a tato otázka se nepodává ani z obsahu dovolání. Dovolací soud v dovolání neshledal nic, co by z rozsudku odvolacího soudu činilo rozhodnutí po právní stránce zásadního významu.

Dovolatelkou vymezenou otázku spočívající v požadavku, aby „každý rozsudek byl rozhodnut tak, aby byl vykonatelný“ za otázku, která by mohla založit zásadní právní význam napadeného rozhodnutí, považovat nelze, neboť z obsahu dovolání je jednoznačné, že tuto otázku žalovaná pojí výhradně s kritikou skutkových zjištění učiněných nalézacími soudy.

Soudy obou stupňů totiž vyšly ze stěžejního skutkového zjištění a závěru, že „posledním známým držitelem věci byla žalovaná a nebylo žalovanou tvrzeno, ani prokázáno, že by žalovaná držbu k předmětnému stroji pozbyla“. Dovolatelka naproti tomu namítá, že na základě provedeného dokazování, pokud by došlo k jeho správnému zhodnocení, měly soudy dospět k závěru, že předmětný stroj v držení žalované není.

Dovolatelka těmito námitkami obsahově vystihuje dovolací důvod podle , tj. že rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování, jímž však přípustnost dovolání v režimu ve smyslu část věty za středníkem založit nelze (srovnej též právní názor vyslovený v usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. června 2004, sp. zn. , uveřejněném v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck, 2005, pod pořadovým č. C 3078 nebo nález Ústavního soudu České republiky ze dne 4. března 2009, sp. zn. , uveřejněný na internetových stránkách Ústavního soudu České republiky –

http://nalus.usoud.cz

).

V souvislosti s výhradami vůči zjištěnému skutkovému stavu věci žalovaná dále namítala, že nesprávná skutková zjištění soudů jsou důsledkem pochybení v procesním postupu soudů, které neprovedly důkazy navržené žalovanou, jimiž by bylo prokázáno, že žalovaná předmětný stroj nedrží, přičemž současně žalobkyně neprokázala, že by žalovaná předmětným strojem disponovala.

Těmito dovolacími námitkami uplatňuje žalovaná vedle dovolacího důvodu podle dovolací důvod podle , jímž namítá, že řízení před soudy je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

K okolnostem uplatněným dovolacím důvodem podle tohoto zákonného ustanovení může být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení , přihlédnuto pouze za předpokladu, že jde o řešení procesní otázky zásadního významu (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 19. února 2008, sp. zn. , uveřejněné v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod pořadovým č. C 5780 nebo nález Ústavního soudu České republiky ze dne 4. března 2009, sp. zn. , uveřejněný na internetových stránkách Ústavního soudu České republiky –

http://nalus.usoud.cz

a tam uvedenou judikaturu).

Dovolatelka nevymezuje v daném ohledu žádnou otázku zásadního právního významu a dovolací soud nezjistil nic, co by mohlo zakládat úvahu o zásadním právním významu napadeného rozhodnutí odvolacího soudu. Neprovedení konkrétního v řízení navrženého důkazu výslechem účastníka otázkou zásadního právního významu zjevně není.

Ani obecný náznak možného vydržení vlastnického práva žalovanou k předmětné věci uplatněný v rámci dovolání nemůže založit otázku zásadního právního významu, neboť žalovaná v dané souvislosti žádnou právní otázku neformuluje a omezuje se pouze na konstatování, že samotným užíváním stroje nabyla dobrou víru, že se jedná o její majetek. V daném směru o žádné otázce zásadního právního významu uvažovat nelze, přičemž dovolací soud dodává, že s uvedenou námitkou uplatněnou žalovanou i v odvolacím řízení se již v plném rozsahu vypořádal odvolací soud, na jehož závěry lze v daném směru zcela odkázat.

Nejvyšší soud České republiky dovolání žalované proto podle věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, , části věty před středníkem a , když procesně úspěšné žalobkyni v dovolacím řízení náklady nevznikly.

P o u č e n í :

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. května 2011

Mgr. Michal Králík, Ph.D., v. r.

předseda senátu