Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 3582/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně I. H., zastoupené JUDr. Rudolfem Vaňkem, advokátem se sídlem Liberec, Na Rybníčku 387/6, proti žalovanému P. S., zastoupenému JUDr. Martinem Köhlerem, advokátem se sídlem Liberec, České mládeže 135, o určení neplatnosti výpovědi, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 20. března 2008, č. j. -28, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 20. března 2008, č. j. -28, jímž byl potvrzen ve věci samé rozsudek ze dne 17. srpna 2006, č. j. -18, kterým Okresní soud v Liberci určil, že výpověď dohody, uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 11. 4. 2002, daná žalovaným žalobkyni dopisem ze dne 28. 5. 2003, je neplatná, a bylo rozhodnuto o nákladech odvolacího řízení, není přípustné podle , , ve znění účinném do 30. 6. 2009 - dále jen „ “ (srovnej čl. II, bod 12. ), a dovolací soud je neshledal přípustným ani podle , neboť napadené rozhodnutí odvolacího soudu nemá zásadní právní význam ( ).

Odvolací soud poté, co přisvědčil soudu prvního stupně, že na požadovaném určení má žalobkyně naléhavý právní zájem ve smyslu , založil své rozhodnutí, jímž potvrdil žalobě vyhovující rozsudek soudu prvního stupně, na dvou na sobě nezávislých právních závěrech Především se ztotožnil s právním závěrem soudu prvního stupně, že závazek z dohody účastníků ze dne 11. 4. 2002 nebyl takového charakteru, aby jej bylo možno účinně vypovědět podle obč. zák. Nad rámec právního posouzení věci soudem prvního stupně dovodil, že pro možnost dání výpovědi nebyla splněna další podmínka vyplývající z obč. zák., a sice že dohoda byla sjednána na dobu neurčitou. Samotný závazek žalovaného vyplývající z dohody vyplatit žalobkyni jednu polovinu částek obdržených z vyplacených divident a z prodeje obchodního podílu společnosti Jizerské pekárny spol. s r. o. je vázán na dobu, po kterou žalovaný bude vlastníkem obchodního podílu v uvedené společnosti; z toho vyplývá, že se jedná o smlouvu uzavřenou na dobu určitou.

Při přezkumu rozhodnutí odvolacího soudu je dovolací soud zásadně vázán uplatněnými dovolacími důvody, včetně jejich obsahového vymezení ( ).

V rámci dovolacího důvodu podle žalovaný zpochybnil závěr odvolacího soudu, že dohodu ze dne 11. 4. 2002 není možno vypovědět podle obč. zák., protože byla uzavřena na dobu určitou. Závěr, že závazek vyplývající z dohody účastníků nebyl takového charakteru, aby jej bylo možno účinně vypovědět podle obč. zák., nebyl - jak vyplývá z obsahu dovolání - zpochybněn a nelze jej tudíž ani podrobit přezkumu v dovolacím řízení.

Spočívá-li rozhodnutí, jímž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, na existenci více důvodů, z nichž i jenom jeden vede k vyhovění žalobě, není dovolání ve smyslu přípustné, jestliže řešení některé z těchto otázek nebylo dovoláním zpochybněno, nebo jestliže ohledně některé z těchto otázek není splněna podmínka zásadního právního významu napadeného rozhodnutí ve věci samé (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2005, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 48/2006).

Jelikož žalovaný v dovolání zpochybnil pouze jeden z právních závěrů, na nichž je dovoláním revidované rozhodnutí odvolacího soudu založeno, nemůže jeho přezkum nikterak ovlivnit výsledek sporu a dovolání nelze shledat přípustným podle Dovolací soud je proto odmítl ( věta první a ).

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a Žalovanému, jehož dovolání bylo odmítnuto, byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni náklady, které jí vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta ve výši 2.500,- Kč ( , ve spojení s , ve spojení s a , v platném znění), z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč ( , a 3 , v platném znění) a z částky 560,- Kč odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a náhrad odvést podle , o dani z přidané hodnoty ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně 19. května 2011

JUDr. Blanka M o u d r á, v. r. předsedkyně senátu