Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2601/2009

U S N E S E N Í

CREDIT Financial s.r.o.

D. N.

, zastoupenému Mgr. René Gemmelem, advokátem se sídlem v Ostravě, Poštovní 2, pro částku 4.000.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze 17. 2. 2009, č. j. -75, takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze 17. 2. 2009, č. j. -75, a usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze 7. 3. 2008, č. j. -44, se ruší a věc se okresnímu soudu vrací k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Shora označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze 7. 3. 2008, č. j. -44, jímž okresní soud zamítl návrh povinného na zastavení exekuce odůvodněný argumentem, že exekuce vůbec neměla být pro nedostatek aktivní legitimace oprávněné nařízena. Odvolací soud se ztotožnil s názorem soudu prvního stupně (jenž odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ČR z 3. 3. 1998, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 28/99 a rozsudek téhož soudu z 27. 2. 2002, sp. zn. ), že neúčinnost postupní smlouvy, kterou měla oprávněná nabýt vlastnictví k vymáhané pohledávce od původní věřitelky Bystřicko, a.s., jíž svědčil vykonávaný notářský zápis, nemůže namítat povinný jako dlužník, nýbrž jen postupitel (původní věřitelka) či postupník (oprávněná).V dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení (zásadní právní význam napadenému rozhodnutí přisuzuje s odůvodněním, že otázku aktivní legitimace oprávněné vyřešil odvolací soud v rozporu s hmotným právem) povinný namítá nesprávné právní posouzení věci. Naplnění dovolacího důvodu podle spatřuje v závěru odvolacího soudu, že „oprávnění namítat neúčinnost smlouvy o postoupení pohledávky dlužníku (povinnému) skutečně nepřísluší.“ Podle jeho názoru bylo-li v článku IV. postupní smlouvy (kromě toho, že přechod vlastnictví k pohledávkám je vázán na uhrazení sjednané úplaty) sjednáno, že v případě nezaplacení úplaty řádně a včas pozbývá smlouva platnosti a účinnosti od samého počátku, pak – protože úplata byla zaplacena 3. 7. 2007, tedy dva dny po splatnosti – „jednak pohledávka na oprávněnou nepřešla a jednak postupní smlouva zanikla a oprávněné tedy nesvědčí aktivní věcná legitimace a proto zde je důvod pro zastavení exekuce.“ Závěry obsažené v judikátech, na něž odkazují soudy obou stupňů, podle názoru povinného v souzené věci aplikovat nelze, jelikož zde je posuzována právní otázka jiná než „otázka dovolenosti námitky.... neúčinnosti postupní smlouvy.“Nejvyšší soud věc projednal podle ve znění účinném do 30.6.2009 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, ). Dovolání, přípustné podle ustanovení , odst. 2 ve spojení s ustanovením , odst. 3 , je důvodné.Jelikož vady podle , odst. 2 písm. a/, b/ a odst. 3 , které by řízení činily zmatečným ani jiné vady řízení ( ), k nimž je dovolací soud – je-li dovolání přípustné – povinen přihlédnout z úřední povinnosti (, věta druhá, ), v dovolání namítány nejsou a nevyplývají ani z obsahu spisu, a protože jinak je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení (, věta první, ), je předmětem dovolacího přezkumu závěr odvolacího soudu o nedostatku aktivní věcné legitimace oprávněné.Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu – sice správně určenou – nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval (z podřazení skutkového stavu hypotéze normy vyvodil nesprávné závěry o právech a povinnostech účastníků).

I když dovolatelovu názoru, že v souzené věci je řešena otázka jiná než ta, která byla vyřešena ve shora uvedených judikátech (v nichž se však Nejvyšší soud oprávněností dlužníka k námitce neplatnosti postupní smlouvy nezabýval tak komplexně, jako v rozsudku níže citovaném, a to zejména z pohledu nutnosti notifikace postoupení), přisvědčit nelze, nic to nemění na závěru o nesprávnosti právního posouzení věcí odvolacím soudem. V rozsudku z 9. 12. 2009, sp. zn. , publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 61/2010, Nejvyšší soud formuloval závěr, že

oznámil-li postupitel

dlužníku, že pohledávku postoupil postupníkovi, pak dlužník nemá (s výjimkou případů uvedených v , eventuálně případů, ve kterých by dlužník prokázal, že postoupení pohledávky mělo za následek změnu /zhoršení/ jeho právního postavení) vůči postupníku ve sporu o úhradu pohledávky k dispozici obranu založenou na námitce neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky; v odůvodnění (viz předposlední odstavec na s. 394/636) rozhodnutí zdůraznil, že ke změně v osobě věřitele může dojít jen na základě

platné

smlouvy o postoupení pohledávky, kdy nový věřitel (postupník) nabývá nejen postupovanou pohledávku, ale spolu s ní též aktivní věcnou legitimaci k jejímu uplatnění a úplnému výkonu.

V usnesení z 27. 7. 2006, sp. zn. , Nejvyšší soud vyslovil závěr, že ustanovení upravuje pouze formální stránku průkazu přechodu (převodu) práva z exekučního titulu, tj. stanoví, čím lze tvrzenou skutečnost doložit, že však soud není zbaven povinnosti zabývat se tím, zda oprávněnému

skutečně

věcná legitimace svědčí.

V souzené věci oprávněná (postupník) v návrhu na nařízení exekuce ani netvrdila (a tím méně prokázala), že postupitel dlužníku (povinnému) postoupení pohledávky oznámil, a tato skutečnost neplyne ani z obsahu spisu. Za tohoto stavu ovšem povinnému zůstává zachována obrana založená na námitce (v souzené věci) neúčinnosti postupní smlouvy, jež může být v exekučním řízení realizována (i) návrhem na zastavení exekuce podle Odvolací soud se však v důsledku jiného právního názoru na oprávněnost dlužníka k námitce neúčinnosti postupní smlouvy touto námitkou věcně – zejména (také) z pohledu, zda vedle sebe mohou obstát jednotlivá ujednání obsažená v bodě IV. postupní smlouvy – nezabýval.

Z uvedeného plyne, že právní posouzení věci odvolacím soudem je nesprávné; protože na tomto nesprávném právním posouzení napadené rozhodnutí spočívá, Nejvyšší soud je bez jednání ( ) podle věty za středníkem zrušil, a poněvadž důvody, pro něž bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí i na rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil i je a věc soudu prvního stupně vrátil k dalšímu řízení ( ).

Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud i soud prvního stupně závazný ( část první věty za středníkem ).

O případné náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodnuto v režimu hlavy VI exekučního řádu.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. května 2011

JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.předseda senátu