Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 5219/2008

U S N E S E N Í

Okresní správy sociálního zabezpečení v Písku

V.

, za účasti bývalé manželky povinného

L. V.,

zastoupené JUDr. Jiřím Duškem, advokátem se sídlem v Písku, Velké náměstí 119, pro 47 879,- Kč s příslušenstvím, zřízením soudcovského zástavního práva, vedené u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. , o dovolání L. V. proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 9. 2. 2005, č. j. -19, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud napadeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 21. 5. 2004, č. j. -8, kterým okresní soud nařídil podle vykonatelných platebních výměrů oprávněné ze dne 21. 3. 2002, č. 17/2002 a ze dne 11. 6. 2003, č. 33/2003, pro částky 6 686,- Kč a 41 193,- Kč výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech povinného ve společném jmění manželů ve výroku uvedených, a dále nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Dospěl k závěru, že bývalá manželka povinného nebyla výlučnou vlastnicí postižených nemovitostí v době podání návrhu na výkon rozhodnutí (12. 5. 2004). Podle smíru uzavřeného před Okresním soudem v Písku, na základě kterého bylo dohodnuto, že se bývalá manželka povinného stává vlastnicí postižených nemovitostí, bylo možné provést zápis vlastnického práva k nemovitostem do katastru nemovitostí, k čemuž však – jak sama odvolatelka uvedla - nedošlo.

V dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „ “, bývalá manželka povinného namítá, že v době podání návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí již byla výlučnou vlastnicí nemovitostí, a to na základě usnesení Okresního soudu v Písku ze dne 24. 9. 2003, č. j. -19, jímž byl schválen smír o vypořádání zaniklého společného jmění manželů. Vlastnicí nemovitostí se stala ke dni právní moci tohoto usnesení (31. 10. 2003). Nejedná se totiž o převod nemovitostí na základě smlouvy, když pouze v takovém případě přechází vlastnické právo vkladem do katastru nemovitostí. V době zahájení exekučního řízení povinný již nebyl vlastníkem nemovitostí, a pokud soud přesto výkon rozhodnutí nařídil, jednal v rozporu s hmotným právem – s , , ve znění pozdějších předpisů, a , o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů. Navrhla proto, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud věc projednal podle , , ve znění účinném před 1. 4. 2005 (čl. II, bod 3. přechodných ustanovení ).

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Je-li napadeným rozhodnutím – jako v projednávaném případě – usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí, je dovolání ve smyslu přípustné za podmínek vymezených v nebo c) (srov. ). Protože použití ustanovení je vyloučeno (usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nepředcházelo dřívější, odvolacím soudem zrušené, rozhodnutí soudu prvního stupně), zbývá přípustnost dovolání vyvozovat již jen z ustanovení , které ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Dovolací přezkum předjímaný ustanovením je předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního právního významu. Dovolání lze tudíž odůvodnit jedině ustanovením , tj. tím, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Tímto důvodem (včetně jeho obsahového vymezení) je pak dovolací soud vázán a pouze v jeho intencích posuzuje, zda rozhodnutí odvolacího soudu má skutečně zásadní právní význam ( , věta první, ).

Dovolatelka argumenty ve prospěch závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, neuvedla a ani hodnocením námitek v dovolání obsažených k takovému závěru dospět nelze.

Podle je pro nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva rozhodující stav v době zahájení řízení.

V předmětné věci bylo řízení o výkon rozhodnutí zahájeno dnem 12. 5. 2004. Oprávněná k návrhu doložila výpis z katastru nemovitostí ze dne 14. 4. 2004, z něhož vyplývalo, že sporná nemovitost se nachází ve společném jmění povinného a L. V. O skutečnosti, že ohledně předmětné nemovitosti byl schválen soudní smír mezi povinným a dovolatelkou v rámci řízení o vypořádání společného jmění manželů, se soud výkonu rozhodnutí dověděl z odvolání manželky povinného ze dne 14. 6. 2004.

Z ustanovení vyplývá, že výrok pravomocného rozsudku (schválený smír má účinky pravomocného rozsudku - ) – je závazný jen pro účastníky řízení, nestanoví-li zákon jinak. Vůči tomu, kdo nebyl účastníkem řízení a u něhož ani zákon nestanoví, že by pro něj bylo pravomocné rozhodnutí soudu závazné, nepůsobí. Taková osoba pak může uplatňovat svá práva bez zřetele k tomu, jak o nich bylo pravomocně rozhodnuto v jiném řízení, a ani soud nemůže vůči ní vycházet ze závěru, že o nich bylo v jiném řízení pravomocně rozhodnuto (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2003, sp. zn. , rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2001, sp. zn. ).

Jestliže o vlastnictví ke sporné nemovitosti bylo rozhodnuto v řízení, jehož účastníkem oprávněná nebyla, a rozhodnutí o vypořádání společného jmění manželů nepatří k takovým rozhodnutím, o kterých by zákon stanovil, že jsou závazná pro každého, soud výkonu rozhodnutí při posuzování otázky vlastnického práva k předmětné nemovitosti nemohl k rozhodnutí vydanému v takovém řízení přihlížet.

Manželka povinného, má-li za to, že je výlučným vlastníkem nemovitosti, může své právo uplatnit prostřednictvím vylučovací žaloby ( a 2 ). Pro rozhodnutí o vylučovací žalobě je rozhodující stav v době vyhlášení rozsudku, nikoliv stav v době zahájení řízení o výkon rozhodnutí. Pozdější vlastník nemovitosti, který nabyl vlastnictví k nemovitosti s účinky před zahájením řízení o výkon rozhodnutí, tak dosáhne toho, že bude rozhodnuto o vyloučení nemovitosti z výkonu rozhodnutí. V takovém případě soud výkon rozhodnutí podle zastaví.

Dovolání, které není přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení , proto Nejvyšší soud bez jednání odmítl ( , věta první, ).

Protože dovolání L. V. bylo odmítnuto a ostatním účastníkům řízení podle obsahu spisu žádné náklady v dovolacím řízení nevznikly, rozhodl dovolací soud, že na jejich náhradu nemá žádný z účastníků právo ( , a , věty první, ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. října 2010

JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r. předsedkyně senátu