Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 4742/2009

U S N E S E N Í

PROFI CREDIT Czech, a.s.

,

se sídlem v Praze 1, Jindřišská 24/941, identifikační číslo osoby 618 60 069, proti povinnému

Z. H.

, zastoupenému Mgr. Karlem Machánkem, advokátem se sídlem v Praze 2, Karlovo nám. 7, pro 33.539,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. dubna 2009, č. j. - 26, takto:

Dovolání

se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ) :

V záhlaví uvedeným usnesením městský soud potvrdil usnesení ze dne 14. 12. 2007, č. j. - 6, kterým Obvodní soud pro Prahu 9 nařídil exekuci pravomocného a vykonatelného směnečného platebního rozkazu Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích, ze dne 2. 9. 2003, sp. zn. - 4, k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 33.539,- Kč s úrokem ve výroku tohoto usnesení specifikovaným, pro náklady předcházejícího řízení ve výši 2.200,- Kč, pro náklady oprávněného a pro náklady této exekuce, jejímž provedením pověřil soudního exekutora Mgr. Martina Tunkla, Exekutorský úřad Plzeň-město. Odvolací soud z obsahu nalézacího spisu zjistil, že exekuční titul byl žalovanému (povinnému) doručován (stejně jako žalované A. H.) do vlastních rukou na adresu jeho bydliště evidovanou podle údajů Centrální evidence obyvatel od 19. 2. 1986 do 15. 7. 2005 v P., odkud mu byl doslán na adresu P. – B., kde mu byl dne 8. 9. 2003 uložen na poště (viz zásilky založené na a 6 nalézacího spisu). Poněvadž nevylučuje náhradní doručení (oproti platebnímu rozkazu vydanému podle ), dospěl odvolací soud k závěru, že exekuční titul byl povinnému doručen uložením ve smyslu , v tehdy platném znění, desátým dnem od uložení, tj. ve čtvrtek 18. 9. 2003, dne 23. 9. 2003 nabyl právní moci ohledně jistiny a dne 4. 10. 2003 ohledně nákladů řízení a uplynutím lhůty k plnění se stal i vykonatelným. S ohledem na to nepřisvědčil námitce povinného, že mu exekuční titul nebyl nikdy doručen (okolnost, že se v místě doručení nezdržoval, povinný v odvolání netvrdil). K námitkám povinného, jimž poukazoval mj. na to, že žádnou směnku nepodepsal a že jeho manželka A. H. (s níž od roku 2003 nežije, přičemž rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 21. 4. 2005, sp. zn. , byli rozvedeni) si vzala několik úvěrů a půjček bez jeho vědomí a souhlasu, odvolací soud konstatoval, že v exekučním řízení není soud oprávněn přezkoumávat věcnou správnost vykonávaného rozhodnutí, jelikož jeho obsahem je vázán a je povinen z něj vycházet.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání z důvodů uvedených v a b) Namítá, že odvolací soud rozhodoval o jeho odvolání „přísně po formální stránce“, aniž vzal v potaz jeho argumentaci ohledně předmětné směnky ze dne 22. 10. 2001, která „je na samém počátku celé uvedené kauzy“. Opětovně namítá, že mu exekuční titul nebyl nikdy doručen, že se na adrese P. – B., nikdy nezdržoval, že na této adrese bydlela a v současnosti bydlí matka A. H., paní J. K., a že dosílku na uvedenou adresu zřejmě zřídila A. H., a to zcela bez jeho vědomí s tím, že podpis povinného na žádosti o dosílku padělala. Dále uvedl, že směnečné řízení bylo s ohledem na postiženo zmatečností a že v tomto řízení nebyl pasivně legitimován, neboť nikdy žádnou směnku nepodepsal, z čehož dovozuje, že není pasivně legitimován ani v navazujícím řízení exekučním. V tomto směru poukazuje rovněž na odborné vyjádření Krajského ředitelství Policie hl. m. Prahy, Odboru kriminalistické techniky a expertíz, z něhož vyplývá, že podpisy Z. H. uvedené mj. na směnce ze dne 22. 10. 2001 nejsou pravými podpisy povinného a že tyto podpisy vyhotovila A. H.. Navrhl, aby dovolací soud usnesení soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Oprávněná v písemném vyjádření k dovolání uvedla, že námitky povinného mají pouze skutkovou povahu, přičemž povinný měl tyto námitky uplatnit v řízení nalézacím. Navrhla, aby dovolá povinného bylo jako nepřípustné odmítnuto.

Dovolací soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle ve znění účinném do 30. 6. 2009 (článek II, bod 12 části první )

a po přezkoumání věci dospěl k závěru, že dovolání povinného není podle , odst. 2 ve spojení s a s přípustné.

Závěr, že k výkonu navržené rozhodnutí je (formálně) vykonatelné, je závěrem právním, jehož přezkum je v dovolacím řízení možný v intencích dovolacího důvodu podle , tj. že rozhodnutí spočívá na nesprávním právním posouzení věci. Aby však mohl soud k takovému závěru dospět, musí učinit potřebná skutková zjištění. V projednávaném řízení šlo především o zjištění, že exekuční titul byl povinnému doručen uložením na poště a nabyl právní moci. Nesprávnost, případně neúplnost tohoto skutkového zjištění pak lze namítat prostřednictvím dovolacích důvodů podle , resp. Za použití prvního z uvedených důvodů dovolatel namítá, že se na adrese P. – B., nikdy nezdržoval, že na této adrese bydlela a v současnosti bydlí matka A. H., paní J. K., a že dosílku na uvedenou adresu zřejmě zřídila A. H. I když dovolatel zpochybnil právní závěr odvolacího soudu o vykonatelnosti exekučního titulu, učinil tak způsobem neregulérním; okolnost, že napadené rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které podle obsahu spisu nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování, totiž přípustnost dovolání podle [ , odst. 2 ] nezakládá (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2006, sp. zn. ). Povinný navíc tyto námitky uplatnil až v dovolání a z hlediska tak jde o nepřípustné novoty.

Rovněž námitky povinného, jimiž poukazuje na zmatečnosti a nedostatek jeho pasivní legitimace v nalézacím řízení, nemohou přípustnost dovolání podle citovaných ustanovení založit. Nejvyšší soud již v mnoha rozhodnutích zaujal a odůvodnil závěr, že exekuční soud není oprávněn přezkoumávat věcnou (ne)správnost vykonávaného rozhodnutí, jehož obsahem je vázán a z nějž je povinen vycházet (srov. např. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze 14. dubna 1999, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 4/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek); případné vady nalézacího řízení (byť by skutečně existovaly) se do exekučního řízení nepřenášejí a nepředstavují okolnosti, jež by byly pro nařízení exekuce rozhodné (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. října 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 62/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Nadto je třeba stejně jako v předcházejícím odstavci konstatovat, že poukazuje-li povinný teprve v dovolání na odborné vyjádření, z něhož vyplývá, že podpisy Z. H. uvedené mj. na směnce ze dne 22. 10. 2001 nejsou pravými podpisy povinného, jedná se z hlediska o nepřípustnou novotu.

Z uvedeného vyplývá, že usnesení odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu , ve znění účinném do 30. 6. 2009, a dovolání proti němu podle , odst. 2 ve spojení s , ve stejném znění, není tudíž přípustné. Nejvyšší soud proto dovolání povinného podle věty první a odmítl.

O případných nákladech dovolacího řízení bude rozhodnuto podle ustanovení hlavy VI.

Proti tomuto usnesení

není

přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. dubna 2011

JUDr. Olga Puškinová, v. r. předsedkyně senátu