Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 1731/2010

U S N E S E N Í

Mgr. J. K.,

I. Německému zemskému gymnasiu, základní škole a mateřské škole, o. p. s.

se sídlem v Brně, Mendlovo nám. č. 1/3, 4, IČO 25546210, zastoupenému JUDr. Radkem Ondrušem, advokátem se sídlem v Brně, Těsnohlídkova č. 9, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 6. října 2009, č. j. -87, takto:

I.

Dovolání žalovaného

se odmítá.

II. Nikdo z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalovaného proti výroku rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 6. 10. 2009, č. j. -87, kterým byl potvrzen rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 15. 1. 2008, č. j. -72, ve věci samé [ve výroku o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru dané žalovaným žalobkyni dopisem ze dne 5. 6. 2006 podle ustanovení , , ve znění účinném do 30. 6. 2006, tj. do doby, než nabyl účinnosti , o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů dále jen „zák. práce“], není přípustné podle ustanovení (ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil) a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemůže mít po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení

Právní otázku, zda žalovaný splnil vůči žalobkyni tzv. nabídkovou povinnost zaměstnavatele podle ustanovení § 46 odst. 2 zák. práce, která je hmotněprávní podmínkou platnosti výpovědi podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. c) zák. práce, včetně otázky, jaký stav (ke kterému okamžiku) je rozhodný pro zjištění, zda zaměstnavatel splnil své povinnosti vyplývající z ustanovení § 46 odst. 2 zák. práce, posoudil odvolací soud v souladu s ustálenou judikaturou soudů (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 12. 1997, sp. zn. , uveřejněný pod č. 54 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1998, rozsudek Nejvyššího soudu ČSR ze dne 21. 11. 1980, sp. zn. , uveřejněný pod č. 42 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1982, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 1. 2003, sp. zn. , uveřejněný pod č. 74 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2003).

I když žalovaný v dovolání uvedl, že uplatňuje dovolací důvod podle ustanovení („obě napadené rozhodnutí spočívají na nesprávném posouzení věci oběma rozhodujícími soudy“), z obsahu samotného dovolání (z vylíčení důvodů dovolání – srov. ) vyplývá, že podrobuje kritice také skutková zjištění odvolacího soudu (a soudu prvního stupně), z nichž napadený rozsudek vychází (zejména, že nabídku volného pracovního místa učinil žalobkyni před dáním výpovědi z pracovního poměru), že tedy uplatňuje dovolací důvod podle ustanovení , případně dovolací důvod podle ustanovení K okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle ustanovení , jestliže tvrzené vady procesu získání skutkových zjištění (zejména provádění a hodnocení důkazů) nezahrnují podmínku existence právní otázky zásadního významu, a podle ustanovení však nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení , přihlédnuto (srov. právní názory vyjádřené např. v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. , které bylo uveřejněno pod č. 132 v časopise Soudní judikatura, roč. 2004, nebo v usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 3. 2006, sp. zn. , uveřejněném pod č. 130 v časopise Soudní judikatura, roč. 2006).

Protože – jak vyplývá ze shora uvedeného – zůstal nezpochybněn závěr odvolacího soudu o tom, že žalovaný nesplnil tzv. nabídkovou povinnost vyplývající z ustanovení § 46 odst. 2 zák. práce, nezabýval se již dovolací soud námitkami dovolatele vztahujícími se k dalšímu závěru odvolacího soudu o důvodu neplatnosti výpovědi z pracovního poměru, který měl spočívat v neexistenci příčinné souvislosti mezi organizační změnou přijatou žalovaným a nadbytečností žalobkyně, neboť okolnost, že tento důvod (eventuelně) neobstojí, nemůže mít na celkový závěr odvolacího soudu o neplatnosti výpovědi z pracovního poměru ze dne 5. 6. 2006 žádný vliv (srov. obdobně rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 8. 12. 1997, sp. zn. , uveřejněný v časopise Soudní judikatura č. 2, roč. 1998, pod č. 17).

Z uvedeného je zřejmé, že napadený potvrzující rozsudek odvolacího soudu o věci samé nemá po právní stránce zásadní význam a že tedy proti němu není dovolání přípustné ani podle ustanovení Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalovaného - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, a části věty před středníkem , neboť žalovaný s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a žalobkyni v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. května 2011

JUDr. Mojmír Putna, v. r.

předseda senátu