Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Tdo 122/2011

-18

U S N E S E N Í

V. R.,

proti rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. ze dne 31. 8. 2010, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. , takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání

odmítá

.

Od ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu Brno-venkov sp. zn. ze dne 7. 6. 2010 byl dovolatel uznán vinným zločinem loupeže podle (dále jen trest. zák.), když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedený zločin byl odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří let s tím, že jeho výkon mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu pěti let, a to za současného vyslovení dohledu. Dále bylo rozhodnuto o vzneseném nároku na náhradu škody.

V předmětné věci podal příslušný okresní státní zástupce odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Brně rozsudkem sp. zn. ze dne 31. 8. 2010 tak, že podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 trestního řádu (dále jen tr. ř.) napadený rozsudek zrušil ve výroku o způsobu uloženého trestu odnětí svobody a dále podle § 259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, V. R. podle § 56 odst. 2 písm. b) trest. zák. pro výkon trestu zařadil do věznice s dozorem.

Proti shora citovanému rozsudku odvolacího soudu podal V. R. dovolání, a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím své obhájkyně a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací označil ten, který je uveden v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že tento směřuje do výroku o způsobu výkonu uloženého trestu odnětí svobody s tím, že nepodmíněný trest odnětí svobody, uložený mu odvolacím soudem, považuje za nepřiměřeně přísný. V tomto směru uvedl, že předchozí tresty mu byly ukládány trestními příkazy, avšak závažnost svého protiprávního jednání si uvědomil až při bezprostřední účasti u soudu (při konaném hlavním líčení), kdy si uvědomil, že má poslední možnost k nápravě. Proto se také opětovně přihlásil do školy se snahou ji absolvovat. Stejně tak spolupracuje s psychiatrem ve snaze vyhnout se alkoholu, jehož požívání jej vedlo k trestné činnosti. Odvolací soud pak nepřihlédl ani k těmto okolnostem a uložil mu tak nepřiměřeně přísný trest, když trest odnětí svobody s podmíněným odkladem, uložený mu rozsudkem soudu prvního stupně lépe zhodnotil všechny okolnosti, právě při úvaze o ukládání trestu. V uvedených skutečnostech potom dovolatel spatřuje jím namítané chybné hmotněprávní posouzení. Proto navrhl, aby dovolací soud „rozhodnutí odvolacího soudu ve výroku o způsobu výkonu uloženého trestu odnětí svobody zrušil a ve smyslu ustanovení § 265

l

odst. 1 trestního řádu mu věc vrátil k novému projednání a rozhodnutí“.

Opis dovolání obviněného byl soudem prvního stupně za podmínek stanovených v § 265h odst. 2 tr. ř. zaslán k vyjádření Nejvyššímu státnímu zastupitelství České republiky, které jej obdrželo dne 30. 12. 2010. K dnešnímu dni však dovolací soud neobdržel vyjádření nejvyššího státního zástupce k podanému dovolání ani žádný jiný přípis, jímž by deklaroval svůj zájem využít práva vyjádřit se k dovolání obviněného či práva plynoucího z ustanovení § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř. Na tomto místě je však třeba připomenout, že vyjádření nejvyššího státního zástupce k dovolání obviněného či naopak vyjádření obviněného k dovolání nejvyššího státního zástupce není podmínkou pro projednání podaného dovolání a zákon v tomto směru nestanoví žádnou lhůtu, jejíhož marného uplynutí by dovolací soud byl povinen vyčkat.

Na tomto místě je nutno připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za dovolací důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán tehdy, když rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud ovšem tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze spolehlivě přijmout adekvátní právní závěry. O takový případ se však v posuzované věci zjevně nejedná. Dovolatel totiž vznesl své námitky (stran zvážení polehčujících či přitěžujících okolností) výlučně vůči druhu a zejména způsobu výkonu uloženého mu trestu odnětí svobody citovaným rozsudkem odvolacího soudu. Přitom odkazem na označený dovolací důvod se nelze domáhat uložení jiného druhu trestu či jeho výše, pokud v tomto směru vedená argumentace postrádá ono zmíněné jiné nesprávné hmotně právní posouzení. Pod takovéto posouzení nelze subsumovat výhrady stran toho, zda uložený trest byl stanoven jako příliš přísný či naopak příliš mírný. V dané věci (jak již řečeno) se dovolatel domáhá uložení mírnějšího trestu, když trest odnětí svobody uložený mu odvolacím soudem považuje za příliš přísný. S poukazem na již uvedené však nezbývá než konstatovat, že právní závěry odvolacího soudu ohledně druhu a výše jím uloženého trestu nelze mít za extrémně nesouladné s učiněnými skutkovými zjištěními, když odvolací soud se i takto vznesenými námitkami zabýval a také vysvětlil, jaké úvahy jej vedly při ukládání druhu a výše trestu, když i v tomto směru rozhodl v mezích zákonného uvážení.

S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu České republiky nezbylo než takto podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout jako dovolání podané z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení § 265b tr. ř. Za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.

Poučení:

Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 23. února 2011

Předseda senátu:

JUDr. Vladimír Jurka