Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 3045/2009

32 Cdo 3045/2009

U S N E S E N Í

Yusen Logistics (Czech) s. r. o.,

Van Huet Teplice s. r. o

., se sídlem v Teplicích, Tolstého 463, PSČ 415 03, identifikační číslo osoby 60 28 09 56, zastoupené JUDr. Pavlem Alfery Hrdinou, advokátem, se sídlem v Praze 1, Václavské náměstí 40, PSČ 110 00, o zaplacení částky 235.472,64 EUR a 12.143,36 USD s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 18. listopadu 2008, č. j. -80, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalovaná

je povinna

zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 12.360,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám jejího zástupce.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 11. prosince 2007, č. j. -48, uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 235.472,64 EUR s 5% úrokem z prodlení od 17. září 2003 do zaplacení a částku 12.143,36 USD s 5% úrokem z prodlení od 17. září 2003 do zaplacení (výrok I.), co do 5% úroku z prodlení z částky 235.472,64 EUR a 12.143,36 USD za dobu prodlení od 5. srpna 2003 do 16. září 2003 žalobu zamítl (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok III.).

K odvolání žalované Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v napadených výrocích I. a III. a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, odkazujíc co do přípustnosti na ustanovení (dále též jen „ “) a co do důvodu na ustanovení

Dovolatelka namítá, že mezi účastnicemi nedošlo k uzavření smlouvy o přepravě podle ustanovení § 610 a násl. obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), ale k uzavření zasílatelské smlouvy podle ustanovení § 601 a násl. obch. zák., a z toho důvodu je nutné posuzovat i odpovědnost za škodu odchylně, než učinil odvolací soud. V té souvislosti poukazuje na závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. října 2002, sp. zn. , v němž byl posuzován obdobný skutkový stav jako v projednávané věci. Dovolatelka se podrobně zabývá předpoklady odpovědnosti za škodu zasílatele a dospívá k závěru, že byla-li sama poškozena trestným činem dopravce, jde o okolnost vylučující odpovědnost podle ustanovení § 374 odst. 1 obch. zák.

Pokud by měl být vztah mezi účastnicemi posuzován jako vztah ze smlouvy o přepravě, na kterou se vztahuje vyhláška č. 11/1975 Sb., o Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR) [dále jen „Úmluva CMR“], pak odvolací soud nesprávně aplikoval ustanovení o omezení náhrady škody, nevzal-li v úvahu její tvrzení, že se na ni vztahuje ustanovení čl. 23 odst. 3 Úmluvy CMR.

Dovolatelka nesouhlasí ani se závěrem odvolacího soudu, podle něhož se nemůže ve smyslu čl. 29 Úmluvy CMR dovolávat těch ustanovení, která vylučují nebo omezují odpovědnost dopravce nebo přenášejí důkazní břemeno, a namítá, že na její straně nemůže jít o úmysl, ať již přímý nebo nepřímý. S odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. září 2004, sp. zn. , podotýká, že se sama stala obětí podvodu ze strany řidiče, jehož považovala za zaměstnance jiného dopravce. Jde tedy o okolnost, kterou nemohla odvrátit a není ani v její moci odstranit následky této okolnosti. Tato okolnost je však liberačním důvodem její odpovědnosti podle čl. 17 odst. 2 Úmluvy CMR.

Dovolatelka navrhuje, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Žalobkyně považuje rozhodnutí odvolacího soudu za správné a dovolání za nepřípustné.

Se zřetelem k datu vydání rozhodnutí odvolacího soudu se uplatní pro dovolací řízení - v souladu s bodem 12. čl. II přechodných ustanovení , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony - ve znění účinném do 30. června 2009.

Dovolání proti rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, může být přípustné jen podle ustanovení a c) O případ uvedený pod písmenem b) v této věci nejde a důvod založit přípustnost dovolání podle písmene c) [tedy tak, že dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam] Nejvyšší soud nemá.

Je tomu tak proto, že dovolatelkou zpochybněný právní závěr, který odvolací soud učinil při posouzení smlouvy uzavřené mezi účastnicemi jako smlouvy o přepravě v mezinárodní silniční nákladní dopravě, žádnou otázku zásadního právního významu neotvírá. Závěr odvolacího soudu, podle něhož je dána odpovědnost žalované jako dopravce za škodu vzniklou ztrátou zásilky, protože odpovídá i za jednání osob, které použila při provádění přepravy, není ani v rozporu s hmotným právem (čl. 17 odst. 1 a čl. 3 Úmluvy CMR) a judikaturou dovolacího soudu (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. dubna 2010, sp. zn. , jež je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu).

Na zásadní právní význam napadeného rozhodnutí nelze usuzovat ani z hlediska námitky, podle níž odvolací soud nepřihlédl k čl. 17 odst. 3 Úmluvy CMR limitujícím výši náhrady škody, neboť dovolatelka přehlíží, že toto ustanovení určuje výši náhrady škody, nelze-li výši škody určit podle odst. 1 a 2 čl. 17.

Odkaz dovolatelky na rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 15. října 2002, sp. zn. a ze dne 22. září 2004, sp. zn. , není přiléhavý, protože obě tato rozhodnutí vycházejí z jiného skutkového stavu, který byl určující pro právní závěry v nich formulované.

Jelikož dovolání žalované proti výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé není přípustné ani podle ustanovení a ve zbývajícím rozsahu, v němž směřovalo proti rozhodnutí odvolacího soudu o nákladech řízení, není přípustné podle žádného ustanovení (srov. shodně usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), Nejvyšší soud je podle ustanovení a odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení věty první, a , když dovolání žalované bylo odmítnuto a vznikla jí povinnost nahradit žalobkyni náklady dovolacího řízení. Náklady dovolacího řízení sestávají ze sazby odměny za zastupování advokátem v částce 10.000,- Kč podle ustanovení bodu 5., , , , a , ve znění účinném od 1. září 2006, z náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300,- Kč (vyjádření k dovolání) podle ustanovení , ve znění účinném k témuž datu, a z náhrady za 20% daň z přidané hodnoty ve výši 2.060,- Kč.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 19. dubna 2011

JUDr. Hana Gajdziokovápředsedkyně senátu