Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 876/2011

NEJVYŠŠÍ SOUDČESKÉ REPUBLIKY 22 Cdo 876/2011

U S N E S E N Í

a) B. V., b) M. J.

, a

c)

I. H.,

všech zastoupených Mgr. Miroslavem Sládkem, advokátem se sídlem v Brně, Jelínkova 26, proti žalovaným:

1) L. H.,

zastoupené JUDr. Josefem Čechem, advokátem se sídlem v Blansku, Wolkerova 2,

2) D. S., 3) Mgr. P. S., 4) Ing. L. K.,

a

5) Lesům České republiky,

státnímu

podniku se sídlem v Hradci Králové, Přemyslova 1106

,

IČ: 42196451, o určení vlastnického práva k nemovitosti, vedené u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Brně-pobočka v Jihlavě ze dne 14. října 2010, č. j. , -335, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalované 1) na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 6.360,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Josefa Čecha. III. Ve vztahu mezi žalobci a žalovanými 2) až 5) nemá žádný z nich právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 5. března 2009, č. j. -217, ve znění opravného usnesení ze dne 13. března 2009, č. j. -225, zamítl žalobu, kterou se žalobci domáhali určení, „že součástí zaniklého a nevypořádaného společného jmění manželů A. V., a zemřelé R. V., je pozemek p. č. 54/1, zastavěná plocha o výměře 224 m2 a pozemky označené v geometrickém plánu pro rozdělení pozemku ze dne 16. 1. 2003, odsouhlaseným Katastrálním úřadem ve Ž. nad S. dne 27. 1. 2003 pod č. j. 24/2003 v části nový stav, p. č. 104/17, ostatní plocha o výměře 86 m2 a p. č. 104/18, ostatní plocha o výměře 223 m2, dosud zapsané na LV č. 500 vedeného u Katastrálního úřadu Ž. nad S., pro obec S., kat. území M.,“ dále „že součástí zaniklého a nevypořádaného společného jmění manželů A. V., a zemřelé R. V., je pozemek p. č. 55/1, zastavěná plocha o výměře 248 m2 a pozemky, nově vzniklé rozdělením parcely p. č. 104/1 označené v geometrickém plánu pro rozdělení pozemku ze dne 16. 1. 2003, odsouhlaseným Katastrálním úřadem ve Ž. nad S. dne 27. 1. 2003 pod č. j. 24/2003, v části nový stav, p. č. 104/19, lesní pozemek o výměře 45 m2 a p. č. 104/20, lesní pozemek o výměře 68 m2, dosud zapsané pod p. č. 104/1 o výměře 2361 m2 na LV č. 503 vedeného u Katastrálního úřadu Ž. nad S. pro obec S., kat. území M.“ a dále, „že součástí zaniklého a nevypořádaného společného jmění manželů A. V., a zemřelé R. V., je pozemek p. č. 54/2, zastavěná plocha o výměře 40 m2, dosud zapsaný na LV č. 550 vedeného u Katastrálního úřadu Ž. nad S., pro obec S., kat. území M..“ Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Krajský soud v Brně-pobočka v Jihlavě jako soud odvolací k odvolání žalobců a první žalované rozsudkem ze dne 14. října 2010, č. j. , -335, rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé potvrdil s tím, že geometrický plán č. 50 160/2002, vyhotovený Z. K., G. GP, sdružení podnikatelů se sídlem v B. nad P., M. nám. 15, ověřený Ing. J. V. dne 16. 1. 2003 a potvrzený Katastrálním úřadem ve Ž. nad S. dne 27. 1. 2003 učinil nedílnou součástí svého rozhodnutí, změnil výrok o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podali všichni žalobci dovolání z důvodu, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Žalovaná 1) a žalovaný 5) navrhli odmítnutí dovolání. Podle (dále jen „ “) v usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno. Nejvyšší soud České republiky („Nejvyšší soud“) dále vychází z toho, že obsah rozsudků soudů obou stupňů, jakož i obsah dovolání a vyjádření k dovolání jsou účastníkům známy a že uvedené y jsou součástí procesního spisu vedeného u soudu prvního stupně. Dovolací soud proto na ně odkazuje.V daném případě přicházela v úvahu přípustnost dovolání pouze při naplnění předpokladů uvedených v a odst. 3 Podle rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam [odstavec 1 písm. c)] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží.Přípustnost tzv. nenárokového dovolání [ ] může být založena jen v případě, kdy dovolatel v dovolání označí pro výsledek sporu relevantní právní otázku, jejíž řešení odvolacím soudem činí rozhodnutí tohoto soudu rozhodnutím zásadního právního významu. Neuvede-li dovolatel v dovolání žádnou takovou otázku nebo jen otázku skutkovou, nemůže dovolací soud shledat nenárokové dovolání přípustným. K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. března 2007, sp. zn. , publikované v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck, (dále „Soubor rozhodnutí“) pod č. C 5042. V daném případě dovolatel nevymezil žádnou právní otázku, jejíž řešení by odstraňovalo nejednotnost soudů v jejich judikatuře nebo přinášelo nové úsudky dovolacího soudu stran dosud neposuzované právní otázky či jiného posouzení již vyřešené právní otázky, a zakládalo tak přípustnost dovolání pro řešení otázky zásadního právního významu. Případná existence takové otázky se nepodává ani z obsahu dovolání. Tvrzený rozpor s hmotným právem po novele provedené sám o sobě přípustnost dovolání nezakládá. Dovolání žalobců je převážně polemikou se skutkovými závěry odvolacího soudu. Dovolatelé tak uplatňují dovolací důvod podle Tímto důvodem však přípustnost dovolání podle založit nelze; skutková zjištění v případě dovolání přípustného podle uvedeného zákonného ustanovení přezkumu dovolacím soudem nepodléhají. Tvrdí-li žalobci, že v nalézacím řízení nebylo jednoznačně prokázáno, kdy a na základě jakého úkonu měli právní předchůdci žalobců pozbýt dobrou víru v oprávněnost držby, dovolací soud uvádí, že zpochybnit úvahy soudů rozhodujících v nalézacím řízení by mohl jen v případě, že by šlo o úvahy zjevně nepřiměřené. Tak tomu však v dané věci není. Dovolací soud se danou problematikou zabýval např. již v rozsudku ze dne 17. července 2007, sp. zn. , uveřejněném v Souboru rozhodnutí pod č. C 5232, kde uvedl, že „ustanovení věta druhá ObčZ o tom, že v pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná, se nevztahuje na jakoukoliv držbu, ale jen na držbu, která se opírá o objektivně přijatelnou dobrou víru držitele o tom, že je vlastníkem věci, a to na základě alespoň domnělého právně relevantního právního titulu. Toto ustanovení se aplikuje až v případě, kdy i přes tvrzené a prokazované skutečnosti svědčící o oprávněné držbě přetrvávají v tomto směru určité pochybnosti o jejich existenci či pravdivosti.“ Tyto závěry nalézací soudy respektovaly, jestliže dospěly k závěru, že manželé V. nemohli být k 1. 1. 1992 v dobré víře v oprávněnost držby práva osobního užívání sporných pozemků, neboť dobrou víru museli ztratit nejpozději k 31. 12. 1991, kdy se v souvislosti s přípravou vypracování geometrického plánu dozvěděli, že budova č. p. 12 není postavena na stavební parcele č. 14, ale že stojí na jiných (sporných) pozemcích. Dovolacím důvodem podle , tj. vadami řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, by se dovolací soud mohl zabývat jen v případě přípustného dovolání.Z uvedených důvodů Nejvyšší soud dovolání žalobců podle věty první a odmítl.I. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení ve vztahu mezi žalobci a žalovanou 1) vychází z toho, že dovolání žalobců bylo odmítnuto a žalované 1) vznikly náklady ( , , a ). Náklady vzniklé žalované 1) představují odměnu advokáta za její zastoupení v dovolacím řízení, která činí podle , , , a , částku 5.000,- Kč a paušální náhradu hotových výdajů 300,- Kč podle (advokátní tarif) včetně náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 20 %, celkem částku 6.360,- Kč. Platební místo a lhůta k plnění vyplývají z , a II. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení ve vztahu mezi žalobci a žalovanými 2) až 5) vychází z toho, že žalovaným 2) až 5) náklady, na jejichž náhradu by měli vůči žalobcům právo, nevznikly ( , , a ).Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.Nesplní-li žalobci dobrovolně, co jim ukládá toto rozhodnutí, může žalovaná 1) podat návrh na výkon rozhodnutí. V Brně dne 10. května 2011

JUDr. František B a l á k, v. r. předseda senátu