Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 74/2011

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně Glocal Consulting, a.s., se sídlem v Praze 6, Nad Závěrkou 2365/4, PSČ 169 00, identifikační číslo osoby 25775189, zastoupené JUDr. Petrem Zimou, advokátem se sídlem v Praze 2, Slezská 13, proti žalovanému T. P., zastoupenému Mgr. Ladislavem Malečkem, advokátem se sídlem v Litoměřicích, Nerudova 22, o zaplacení 2 636 968,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 6. září 2010, č. j. -621, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 6. listopadu 2008, č. j. -566, zastavil řízení ohledně 6,5% úroku z prodlení z částky 6 655,10 Kč od 23. března 2002 do zaplacení, z částky 21 696,60 Kč od 30. března 2002 do zaplacení, z částky 4 456 Kč od 30. března 2002 do zaplacení, z částky 24 842 Kč od 31. března 2002 do zaplacení a z částky 20 800,30 Kč od 1. dubna 2002 do zaplacení (bod I. výroku). Dále uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 2 636 968,50 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku rozhodnutí (bod II. výroku) a rozhodl o nákladech řízení mezi účastníky (bod III. výroku).

Doplňujícím rozsudkem ze dne 4. května 2010, č. j. -611, Krajský soud v Ústí nad Labem uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 8,5% úrok z prodlení z částky 5 217,10 Kč od 18. prosince 2001 do zaplacení. Dále rozhodl o nákladech řízení mezi účastníky.

K odvolání žalovaného Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 6. září 2010, č. j. -621, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v bodu II. výroku, vyjma 1% úroku z prodlení specifikovaného ve výroku rozhodnutí, ohledně něhož změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu v tomto rozsahu zamítl. Dále ho potvrdil v bodu III. výroku (výrok I.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II.).

Rozsudek soudu prvního stupně v bodu II. výroku a rozsudek odvolacího soudu v rozsahu té části výroku I., jíž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně v bodu II. výroku, napadl žalovaný dovoláním, jehož přípustnost opřel o ustanovení ve spojení s (dále též jen „ “). Jako dovolací důvod uvádí postižení řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci [ ], přičemž rovněž nesouhlasí se skutkovými zjištěními a závěry odvolacího soudu [dovolací důvod dle ]. Dále namítá, že závazek ve smyslu obchodního zákoníku (dále též jen „obch. zák.“) neuznal a že nedošlo k naplnění k hmotněprávní stránky závazkového právního vztahu podle (dále též jen „obč. zák.“). Dovolatel snesl ze svého pohledu argumenty na podporu uplatněných dovolacích důvodů a navrhuje, aby dovolací soud zrušil rozsudky soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení a rozhodnutí.

Dovolání je ve smyslu ustanovení mimořádným opravným prostředkem, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Z uvedeného vyplývá, že dovoláním rozhodnutí soudu prvního stupně úspěšně napadnout nelze. Opravným prostředkem pro přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně je podle ustanovení odvolání, pokud to zákon nevylučuje; proto také neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti takovému rozhodnutí. Jelikož nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení o „dovolání“ žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 6. listopadu 2008, č. j. -566, podle ustanovení zastavil (shodně srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu uveřejněného pod číslem 10/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Dovolání žalovaného však není přípustné ani proti ve výroku označenému rozsudku Vrchního soudu v Praze, který žalovaný napadl v rozsahu jeho potvrzující části ve věci samé.

Jde-li o rozsudek, jímž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé, právní úprava připouští dovolání pouze ve dvou následně uvedených případech. V prvním z nich jde o situaci, kdy byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozsudek zrušil [ ]. O tento případ však v posuzované věci nešlo (ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil). Jestliže dovolání není přípustné podle , je ve druhém případě [ ] dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu přípustné tehdy, dojde-li dovolací soud (za použití hledisek příkladmo uvedených v ) k závěru, že napadený rozsudek má v potvrzujícím výroku ve věci samé po právní stránce zásadní význam. K takovému závěru však dovolací soud nedospěl.

Vytýká-li dovolatel odvolacímu soudu, že neprovedl navržené důkazy a že nesprávně zjistil skutkový stav, nemohly tyto jeho námitky přípustnost dovolání založit, neboť podle části věty za středníkem k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží. V této souvislosti je však třeba uvést, že dovolatel ani prostřednictvím takto uplatněných dovolacích důvodů žádnou otázku zásadního právního významu nevymezil.

Napadené rozhodnutí nemohly učinit zásadně právně významným ani dovolatelem formulované otázky v rámci uplatněného dovolacího důvodu podle , vztahující se k ustanovením obch. zák. a obč. zák., neboť – jak se podává z odůvodnění napadeného rozhodnutí – na výkladu a aplikaci uvedených ustanovení odvolací soud své rozhodnutí nezaložil, postavil-li ho na závěru, že ze strany žalovaného nebyl proveden úkon započtení, resp. že se jednalo o úkony neplatné pro neurčitost.

Podle věty první je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně toho, jak jej dovolatel obsahově vymezil. Vzhledem k tomu, že dovolací soud z hlediska uplatněných dovolacích námitek nedovodil ani existenci jiných okolností, které by činily napadené rozhodnutí v potvrzujícím výroku ve věci samé zásadně právně významným, lze uzavřít, že dovolání žalovaného směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud je proto, aniž nařizoval jednání ( věta první ), pro nepřípustnost odmítl [ věta první a o. s. ř].

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními věty první, a , neboť žalovaný, jehož dovolání bylo odmítnuto, nemá na náhradu nákladů právo a žalobkyni podle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady v souvislosti s dovolacím řízením nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 17. května 2011

JUDr. Miroslav Gallus

předseda senátu