Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 779/2011

U S N E S E N Í

a) B. K. a b) J. K.,

1) M. B.,

zastoupenému JUDr. Jaromírem Jeřábkem, advokátem se sídlem v Rychnově nad Kněžnou, Staré náměstí 67,

2) M. D. a 3) M. D.

, zastoupenému JUDr. Jaromírem Jeřábkem, advokátem se sídlem v Rychnově nad Kněžnou,

4) J. F., 5) L. J.,

zastoupeným JUDr. Jaromírem Jeřábkem, advokátem se sídlem v Rychnově nad Kněžnou, Staré náměstí 67,

6) R. N.,

zastoupené JUDr. Jaromírem Jeřábkem, advokátem se sídlem v Rychnově nad Kněžnou, Staré náměstí 67,

7) E. P., 9) L. P.

a

10) J. P.,

zastoupeným JUDr. Jaromírem Jeřábkem, advokátem se sídlem v Rychnově nad Kněžnou, Staré náměstí 67,

11) D. S.,

zastoupené JUDr. Jaromírem Jeřábkem, advokátem se sídlem v Rychnově nad Kněžnou, Staré náměstí 67,

12) K. Š.,

zastoupené JUDr. Jaromírem Jeřábkem, advokátem se sídlem v Rychnově nad Kněžnou, Staré náměstí 67,

13) J. N., 14) N. V., 15) M. N., 16) L. S., 17) J. P., 18) J. P.,

a

19) J. D.,

o určení vlastnického práva, vedené u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou, pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22. září 2010, č. j. -147, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 6. října 2009, č. j. -93, pod bodem I. výroku zamítl žalobu, kterou se žalobci domáhali určení, „že části pozemku parcelní č. 162/2 v katastrálním území P., oddělené geometrickým plánem zpracovaným Geodézií Topos, a. s. se sídlem 518 01 Dobruška, Pulická čp. 357, č. 380-55/2008, ověřený úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem a opatřený souhlasem Katastrálního úřadu s očíslováním parcel a označené parcelním č. 162/2, parcelním č. 162/4 a parcelním č. 162/5 tvoří společné jmění manželů žalobců“. Pod bodem II. a III. výroku rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací k odvolání žalobců rozsudkem ze dne 22. září 2010, č. j. -147, rozsudek soudu prvního stupně ve vztahu k žalovaným 17), 18) a 19) zrušil a řízení proti nim zastavil. Dále rozhodl o nákladech řízení. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podali oba žalobci dovolání z důvodu, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci a že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování. Žalovaní se k dovolání nevyjádřili.Podle (dále jen „ “) v usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno. Nejvyšší soud České republiky („Nejvyšší soud“) dále vychází z toho, že obsah rozsudků soudů obou stupňů, jakož i obsah dovolání jsou účastníkům známy a že uvedené y jsou součástí procesního spisu vedeného u soudu prvního stupně. Dovolací soud proto na ně odkazuje.V daném případě přicházela v úvahu přípustnost dovolání pouze při naplnění předpokladů uvedených v a odst. 3 Podle rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam [odstavec 1 písm. c)] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží.Přípustnost tzv. nenárokového dovolání [ ] může být založena jen v případě, kdy dovolatel v dovolání označí pro výsledek sporu relevantní právní otázku, jejíž řešení odvolacím soudem činí rozhodnutí tohoto soudu rozhodnutím zásadního právního významu. Neuvede-li dovolatel v dovolání žádnou takovou otázku nebo jen otázku skutkovou, nemůže dovolací soud shledat nenárokové dovolání přípustným. K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. března 2007, sp. zn. , publikované v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck, (dále „Soubor rozhodnutí“) pod č. C 5042. V daném případě dovolatelé neformulovali žádnou právní otázku, jejíž řešení by odstraňovalo nejednotnost soudů v jejich judikatuře nebo přinášelo nové úsudky dovolacího soudu stran dosud neposuzované právní otázky či jiného posouzení již vyřešené právní otázky, a zakládalo tak přípustnost dovolání pro řešení otázky zásadního právního významu. Případná existence takové otázky se nepodává ani z obsahu dovolání. Žalobci v dovolání pouze namítají, že nalézací soudy posoudily nesprávně a v rozporu s judikaturou dovolacího soudu otázku dobré víry jako předpokladu oprávněné držby. Stejnou problematikou se však dovolací soud zabýval např. již v rozsudku ze dne 17. července 2007, sp. zn. , uveřejněném v Souboru rozhodnutí pod č. C 5232, kde uvedl, že „ustanovení věta druhá ObčZ o tom, že v pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná, se nevztahuje na jakoukoliv držbu, ale jen na držbu, která se opírá o objektivně přijatelnou dobrou víru držitele o tom, že je vlastníkem věci, a to na základě alespoň domnělého právně relevantního právního titulu. Toto ustanovení se aplikuje až v případě, kdy i přes tvrzené a prokazované skutečnosti svědčící o oprávněné držbě přetrvávají v tomto směru určité pochybnosti o jejich existenci či pravdivosti.“ Námitka dovolatelů tak není opodstatněná.Rovněž pokud dovolatelé polemizují se závěry odvolacího soudu, kritizují nesprávné hodnocení důkazů a zpochybňují skutková zjištění nalézacích soudů, která byla pro právní posouzení věci odvolacím soudem rozhodující, uplatňují dovolací důvod podle Tímto důvodem však přípustnost dovolání podle založit nelze.Žalobci výslovně napadli i výrok rozsudku odvolacího soudu o náhradě nákladů řízení; proti výroku o náhradě nákladů řízení však není dovolání přípustné (k tomu srovnej především usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2002, sp. zn. , publikované pod R 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).Z uvedených důvodů Nejvyšší soud dovolání žalobců podle věty první a odmítl.Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že úspěšným žalovaným náklady, na jejichž náhradu by měli vůči žalobcům právo, nevznikly ( , , a ).Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.V Brně dne 27. dubna 2011JUDr. František B a l á k, v. r.předseda senátu