Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 1860/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobkyně M. H., bytem v Č. B., zastoupené JUDr. Milošem Vondráčkem, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, náměstí Přemysla Otakara II. 123/36, proti žalovaným: 1) K.Š. a 2) L.Š., oběma zastoupeným JUDr. Olgou Strakovou, advokátkou se sídlem v Českých Budějovicích, Radniční 7a, o určení vlastnictví, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 16. prosince 2008, č. j. -216, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Okresní soud v Českých Budějovicích (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 11. března 2008, č. j. -184, zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala určení, že pozemky parc. č. 4765 – ostatní plocha a parc. č. 1418/2 – zahrada, tak jak jsou vyznačeny v geometrickém plánu ze dne 2. června 2007, vyhotoveném Ing. R. K. pod č. 264-19/2007, který tvoří nedílnou součást rozsudku, byly ke dni 12. června 1974 v podílovém spoluvlastnictví J. J. a M.J., každého jednou ideální polovinou. Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací k odvolání žalobkyně rozsudkem ze dne 16. prosince 2008, č. j. -216, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání z důvodu, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Žalovaní navrhli zamítnutí dovolání.

Podle čl. II. – přechodná ustanovení, bodu 12 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, účinného od 1. 7. 2009 (vyjma ustanovení čl. I bodů 69, 71 a 100, ustanovení čl. XIII a ustanovení čl. XVII bodu 1, která nabývají účinnosti 23. 1. 2009), dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů; užití nového ustanovení tím není dotčeno.

Nejvyšší soud České republiky (dále „Nejvyšší soud“) proto při projednání dovolání postupoval podle ve znění účinném do novely provedené

Podle (dále jen „“) v usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno.

Nejvyšší soud dále vychází z toho, že obsah rozsudků soudů obou stupňů, jakož i obsah dovolání a vyjádření k dovolání jsou účastníkům známy a že uvedenéy jsou součástí procesního spisu vedeného u soudu prvního stupně. Dovolací soud proto na ně odkazuje.

V daném případě přicházela v úvahu přípustnost dovolání pouze při naplnění předpokladů uvedených v

Přípustnost tzv. nenárokového dovolání [ ] může být založena jen v případě, kdy dovolatel v dovolání označí pro výsledek sporu relevantní právní otázku, jejíž řešení odvolacím soudem činí rozhodnutí tohoto soudu rozhodnutím zásadního právního významu. Neuvede-li dovolatel v dovolání žádnou takovou otázku nebo jen otázku skutkovou, nemůže dovolací soud shledat nenárokové dovolání přípustným. K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. března 2007, sp. zn. , publikované v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck (dále „Soubor rozhodnutí“) pod č. C 5042.

Povinnost formulovat právní otázku, kterou by dovolací soud přezkoumal jako otázku zásadního právního významu, dovolatelka v dané věci nesplnila. Z obsahu dovolání vyplývá, že její námitky jsou především skutkové povahy, popř. procesního rázu a dovolací soud by tím, že by se jimi blíže zabýval, neřešil otázku zásadního právního významu.Zásadní právní význam rozhodnutí spatřuje dovolatelka v tom, že soudy obou stupňů vycházely z důkazů a hodnocení provedených v jiném, v tomto případě správním řízení. K tomu dovolací soud poznamenává, že rozhodnutí správních orgánů, přídělová, katastrální a pozemkové mapy, geometrický plán a případné dalšíy, které byly součástí správního řízení, braly nalézací soudy jako důkaz veřejnými listinami a jejich použití nemůže založit otázku zásadního právního významu. Tím, že dovolatelka zpochybňuje proces získávání důkazů a jejich hodnocení, nezpochybňuje právní posouzení věci odvolacím soudem, ale skutková zjištění, která byla pro právní posouzení věci odvolacím soudem rozhodující, a uplatňuje tak dovolací důvod podle Tímto důvodem však přípustnost dovolání podle založit nelze.

Rovněž namítá-li, že nebyly provedeny jí navržené důkazy, lze k tomu pouze uvést, že se jedná o uplatnění dovolacího důvodu podle , t. j. že odvolací soud zatížil řízení vadou mající za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a dovolací soud by se tím mohl zabývat jen tehdy, jednalo-li by se o řešení procesní otázky zásadního významu. K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. února 2008, sp. zn. , publikované v Souboru rozhodnutí pod č. C 5780. Takovou otázku však dovolatelka nevymezila.

K námitce dovolatelky o možnosti vydržení předmětných pozemků dovolací soud pouze uvádí, že představuje nepřípustné nóvum, neboť tuto námitku uplatnila dovolatelka až v dovolacím řízení. V dovolacím řízení však nelze úspěšně uplatňovat nové skutečnosti nebo nové důkazy, tj. skutečnosti a důkazy, které nebyly uvedeny v řízení před soudem prvního stupně nebo v odvolacím řízení ( ).

S ohledem na výše uvedené Nejvyšší soud dospěl k závěru, že předpoklady přípustnosti dovolání podle nebyly v daném případě naplněny. Proto dovolání žalobkyně podle věty první a jako nepřípustné odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že dovolání žalobkyně bylo odmítnuto a žalovaným 1) a 2) vznikly náklady (, , a ). Náklady vzniklé žalovaným 1) a 2) představují odměnu za jejich zastoupení v dovolacím řízení advokátkou, která činí podle , , , , a , ve znění pozdějších předpisů, částku 6.500,-- Kč, a dále paušální náhradu hotových výdajů 2 x 300,- Kč podle , ve znění pozdějších předpisů, včetně náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 20 %, celkem 8.520,- Kč. Platební místo a lhůta k plnění vyplývají z , a

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li žalobkyně dobrovolně, co jí ukládá toto rozhodnutí, mohou žalovaní 1) a 2) podat návrh na výkon rozhodnutí.

V Brně dne 27. dubna 2011

JUDr. František B a l á kpředseda senátu