Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 5266/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobce Ing. J. Č., zastoupeného JUDr. Karlem Páskem, advokátem se sídlem v Praze 6, Čkalova 1/328, proti žalovanému JUDr. P. D., zastoupenému JUDr. Milenou Rafajovou, advokátkou se sídlem ve Zlíně, nám. T.G. Masaryka 588, o zaplacení částky 2,894.395,- Kč, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně ze dne 24. června 2009, č. j. -441, ve znění opravného usnesení ze dne 9. září 2009, č. j. -458, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně ze dne 24. června 2009, č. j. -441, ve znění opravného usnesení ze dne 9. září 2009, č. j. -458, kterým byl ve věci samé potvrzen rozsudek Okresního soudu ve Zlíně ze dne 18. října 2007, č. j. -356, není přípustné podle , , v platném znění (dále jen „ “), a nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ( o. s. ř).

Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží.

Přestože žalobce v dovolání avizuje uplatnění dovolacího důvodu podle , ve skutečnosti uplatnil pouze dovolací důvod uvedený v , který je v případě přípustnosti dovolání podle výslovně zapovězen. Soudům totiž vytýká nesprávně zjištěný skutkový stav věci, resp. vadné hodnocení provedených důkazů, při němž soud určuje, jaký význam mají jednotlivé důkazy pro jeho rozhodnutí a zda o ně může opřít svá skutková zjištění (tj. zda jsou použitelné pro zjištění skutkového stavu a v jakém rozsahu, případně v jakém směru). Při podrobné rekapitulaci svých tvrzení prosazuje oproti soudům názor, že v řízení prokázal jak existenci ústní dohody, podle níž se žalovaný zavázal uhradit mu veškeré náklady spojené s uzavřením úvěrové smlouvy s Privátním peněžním ústavem-úvěrovým družstvem, tak to, že úvěr měl sjednán za účelem zaplacení ceny dražených nemovitostí a že mu vznikla škoda právě v příčinné souvislosti s tím, že mu žalovaný nevrátil půjčku včas. Pokud žalobce argumentuje nesprávným právním posouzením věci, pak pouze v tom směru, že pokud by soudy nepochybily ve skutkových závěrech a uvěřily jeho verzi skutku, musely by následně dospět k odlišným právním závěrům, tedy dovodit, že důvodný je jak jeho žalobní požadavek na zaplacení částky 189.271,- Kč představující smluvenou refundaci nákladů, které vynaložil v souvislosti s uzavřením úvěrové smlouvy, tak požadavek na zaplacení náhrady škody, která mu vznikla proto, že mu žalovaný nevrátil půjčku ve sjednané lhůtě a on tak nemohl splnit své vlastní závazky. Jinak řečeno, výtka nesprávnosti právního posouzení věci je založena výlučně na kritice správnosti skutkových zjištění, z nich soudy při rozhodování vycházely. Jak již bylo shora zmíněno, uplatnění dovolacího důvodu podle , který míří proti skutkovým zjištěním, z nichž odvolací soud při svém rozhodování vycházel, je v případě dovolání přípustného podle vyloučeno, resp. k okolnostem uplatněným tímto dovolacím důvodem se nepřihlíží.

Protože dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, dovolací soud je – aniž se mohl věcí dále zabývat – podle věty první a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a Žalobci, jehož dovolání bylo odmítnuto, byla uložena povinnost zaplatit žalovanému náklady, které mu vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta v částce 10.000,- Kč ( , ve spojení s , ve spojení s a , v platném znění) a z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč ( a a 3 , v platném znění).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Brně dne 27. dubna 2010

JUDr. Ivana Z l a t o h l á v k o v á, v. r.

předsedkyně senátu