Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 1548/2010

21

Cdo 1548/2010

U S N E S E N Í

a) A. J.

,

b) M. J.

, a c) M. J., všech zastoupených JUDr. Janem Žajglou, advokátem se sídlem ve Strání, Mechnáčky č. 970, proti žalované

DRS IMMO a.s.

se sídlem v Brně, Příkop č. 843/4, IČO 26285011, zastoupené JUDr. Pavlem Strnadem, advokátem se sídlem ve Zlíně, nám. Práce č. 2512, o určení neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně ze dne 11. listopadu 2009 č.j. -81, takto:

I. Dovolání žalobců

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobci se domáhali, aby bylo určeno, že je neplatná veřejná nedobrovolná dražba "nemovitostí, zapsaných na LV č. 1198 pro k.ú. a obec Strání, uskutečněná dne 8.3.2007 na návrh Zlínského peněžního družstva se sídlem ve Zlíně, Kvítková 3042, žalovanou na základě Smlouvy o půjčce a Dohody o uznání dluhu s přímou vykonatelností, sepsané dne 20.3.2006 ve formě exekutorského zápisu a Zástavní smlouvy ze dne 20.3.2006". Žalobu zdůvodnili zejména tím, že jako dlužníci uzavřeli dne 20.3.2006 ve formě exekutorského zápisu Smlouvu o půjčce a Dohodu o uznání dluhu s přímou vykonatelností se Zlínským peněžním družstvem, podle které jim byla poskytnuta půjčka ve výši 200.000,- Kč s "datem vrácení" do 20.7.2006, s "fixním úrokem" ve výši 24.000,- Kč a poplatky ve výši 48.000,- Kč, a že tyto závazky byly zajištěny také zástavní smlouvou k nemovitostem ze dne 20.3.2006; v exekutorském zápisu se žalobci mimo jiné zavázali tyto nemovitosti vyklidit na výzvu žalované "bez jakéhokoliv dalšího rozhodnutí". Žalobci podali žalobu, která je vedena u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. , o neplatnost těchto "listin", neboť je považují "za šikanózní výkon práva, za neurčité, v rozporu s dobrými mravy a uzavřené v tísni". I přes výzvy žalobců k neprovedení dražby byla dražba na návrh věřitele Zlínského peněžního družstva uskutečněna dne 8.3.2007 a vydražitelem se stala společnost PREMIÉR MARKETING GROUP, spol. s r.o.

Okresní soud ve Zlíně rozsudkem ze dne 1.4.2009 č.j. -65 žalobu zamítl a rozhodl, že žalobci jsou povinni zaplatit žalované společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení 11.781,- Kč. Po provedeném dokazování dospěl k závěru, že všechny předchozí návrhy o určení neplatnosti smluv a o zastavení provedení nedobrovolné dražby, konané dne 8.3.2007, byly ze strany žalobkyně a) neúspěšné a předběžná opatření byla zamítnuta či odmítnuta a že žaloba byla podána jen proti dražebníkovi, i když podle judikatury soudů se řízení o určení neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby musí z hlediska věcné legitimace účastnit buď jako žalobci nebo jako žalovaní navrhovatel dražby, vlastník nebo nositel jiného práva k předmětu dražby, dražebník a vydražitel (na straně žalovaného je třeba tyto účastníky považovat za nerozlučné společníky ve smyslu ustanovení ) a že proto se jedná o nedostatek pasivní věcné legitimace na straně žalovaných.

K odvolání žalobců Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně rozsudkem ze dne 11.11.2009 č.j. -81 rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žalobci jsou povinni zaplatit žalované společně a nerozdílně na náhradě nákladů odvolacího řízení 5.712,- Kč k rukám advokáta JUDr. Pavla Strnada. Poté, co dovodil, že nelze přihlížet k návrhu žalobců, který učinili v odvolání, aby do řízení přistoupil jako další žalovaný vydražitel, neboť přistoupení dalšího účastníka do řízení je v odvolacím řízení výslovně zakázáno ( ), dospěl shodně se soudem prvního stupně k závěru, že žalobci neoznačili "správný okruh" účastníků řízení, že pasivně legitimován je vedle žalované jako dražebníka také vydražitel a navrhovatel dražby a že i tyto subjekty se měly jako žalovaní řízení účastnit. Odmítl rovněž námitku žalobců o nesprávném poučení s odůvodněním, že není povinností soudu poskytovat účastníkům poučení o tom, že má být řízení vedeno i vůči dalším subjektům na straně žalované, když "označení žalovaného je plně v dispozici žalující strany a soudu přísluší účastníkům poskytovat jen poučení o jejich procesních právech a povinnostech nikoliv o hmotném právu".

Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podali žalobci dovolání. Namítli, že "dražba samotná neměla být vůbec provedena, neboť v době dražby probíhalo vyšetřování policie ČR o trestném činu podvodu při poskytnutí půjčky, a že tato skutečnost měla před nedostatkem pasivní legitimace přednost při rozhodování soudu, tzn., že soud měl nejdříve zkoumat platnost dražby a ne otázku pasivní legitimace". Uvedeným postupem soudů obou stupňů proto došlo "k pochybení, které má za následek nesprávné rozhodnutí ve věci". Navrhli, aby dovolací soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a aby věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení oprávněnou osobou (účastníky řízení), přezkoumal napadený rozsudek bez nařízení jednání ( věta první ) a dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

Podmínky přípustnosti dovolání proti rozsudku odvolacího soudu jsou obsaženy v ustanovení

Dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [ ] nebo jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [ ], anebo jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [ ].

Žalobci dovoláním napadají rozsudek odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé. Podle ustanovení dovolání není přípustné, a to již proto, že ve věci samé nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by bylo odvolacím soudem zrušeno. Dovolání žalobců proti rozsudku odvolacího soudu tedy může být přípustné jen při splnění předpokladů uvedených v ustanovení

Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží [ ].

Dovolací soud je při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu zásadně vázán uplatněnými dovolacími důvody (srov. ); vyplývá z toho mimo jiné, že při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu ustanovení ve věci samé po právní stránce zásadní právní význam, může posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil.

Přípustnost dovolání podle ustanovení není založena již tím, že dovolatel tvrdí, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Přípustnost dovolání nastává tehdy, jestliže dovolací soud za použití hledisek, příkladmo uvedených v ustanovení , dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé po právní stránce zásadní význam skutečně má.

Veřejnou dražbou prováděnou podle , o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ") se rozumí - jak vyplývá z ustanovení tohoto zákona - veřejné jednání, jehož účelem je převod vlastnického nebo jiného práva k předmětu dražby na osobu, která za stanovených podmínek učiní nejvyšší nabídku, jakož i veřejné jednání, které bylo ukončeno z důvodu, že nebylo učiněno ani nejnižší podání. Bylo-li při veřejné dražbě učiněno podání, udělí licitátor příklep tomu účastníku dražby, který učinil nejvyšší podání.

Na účastníka dražby, jemuž byl udělen příklep (tj. na vydražitele) nepřechází vlastnictví nebo jiné právo k předmětu dražby na základě smlouvy (jak je tomu například při veřejné dražbě organizované podle , o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů). Z ustanovení je nepochybné, že titulem pro nabytí vlastnictví nebo jiného práva k předmětu dražby vydražitelem je jiná právní skutečnost, a to příklep licitátora. Vlastnictví nebo jiné právo k předmětu nedobrovolné dražby přechází na vydražitele k okamžiku udělení příklepu, a to za předpokladu, že uhradil ve stanovené lhůtě cenu dosaženou vydražením ( ). V případě, že cena nebyla vydražitelem ve stanovené lhůtě uhrazena, dochází ke zmaření dražby [ ] a vydražitel nenabývá k předmětu dražby vlastnické nebo jiné právo ( ).

Zaplatil-li vydražitel cenu dosaženou vydražením ve stanovené lhůtě, nepřechází na něj vlastnictví nebo jiné právo k předmětu nedobrovolné dražby, jde-li o neplatnou dražbu. Veřejná nedobrovolná dražba je neplatná, jen jestliže její neplatnost vyslovil soud; neplatnost této dražby přitom soud nemůže posuzovat v jiném řízení než v řízení podle ustanovení , a to ani jako otázku předběžnou. Soud může vyslovit neplatnost veřejné nedobrovolné dražby, jen jestliže byl splněn některý z důvodů neplatnosti dražby, jež jsou taxativně uvedeny v ustanoveních , 4 a 5 , jestliže žalobu o určení neplatnosti dražby podala osoba, která je k návrhu podle těchto ustanovení oprávněna (aktivně věcně legitimována), směřuje-li žaloba proti osobám, jejichž práv a povinností se řízení a rozhodnutí o neplatnost veřejné nedobrovolné dražby týká (pasivně věcně legitimovaným), a byla-li žaloba podána v těchto ustanoveních uvedených prekluzívních lhůtách.

Výklad právní otázky, kdo je v řízení o neplatnost veřejné nedobrovolné dražby pasivně věcně legitimován, se v judikatuře soudů již ustálil. Byl přijat názor, že řízení o určení neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby podle ustanovení , 4 a 5 se musí z hlediska věcné legitimace účastnit (buď jako žalobci nebo jako žalovaní) - aniž by tu byla dána jakákoliv výjimka - navrhovatel dražby, vlastník nebo nositel jiného práva k předmětu dražby, dražebník a vydražitel; na straně žalovaného je třeba tyto účastníky považovat za nerozlučné společníky ve smyslu ustanovení (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24.1.2006 sp. zn. , který byl uveřejněn pod. č. 54 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2006). Odvolací soud (stejně jako soud prvního stupně) - jak vyplývá z odůvodnění napadeného rozsudku - uvedenou právní otázku posoudil v souladu s ustálenou judikaturou soudů.

Z uvedeného vyplývá, že napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam, neboť vychází z ustálené judikatury soudů. Dovolání žalobců proti tomuto rozsudku tedy není přípustné ani podle ustanovení , a proto je Nejvyšší soud ČR podle ustanovení věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, a věty první , neboť žalobci s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemají právo a žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 6. dubna 2011

JUDr. Ljubomír Drápal, v. r. předseda senátu