Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 4948/2009

U S N E S E N Í

R. N.

R. G.

, zastoupenému JUDr. Jiřím Juříčkem, advokátem se sídlem v Brně, Údolní 5, o zaplacení 39.923,36 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 10. února 2009, č. j. -169, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalovaný

je povinen

zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto usnesení na nákladech dovolacího řízení částku 3.830,- Kč k rukám Mgr. Vladimíra Štekla, advokáta se sídlem v Brně, Ant. Slavíka 7.

O d ů v o d n ě n í:

Městský soud v Brně rozsudkem ze dne 11. ledna 2006, č. j. -145, zastavil řízení o vzájemném návrhu žalovaného ohledně částky 1.303,74 Kč s 12% úrokem z prodlení od 16. 12. 1999 do zaplacení (výrok I.), uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 39.923,36 Kč s 12% úrokem z prodlení od 22. 6. 1999 do zaplacení (výrok II.) a zamítl vzájemný návrh, kterým se žalovaný po žalobci domáhal zaplacení 39.923,36 Kč s 12% úrokem z prodlení od 16. 12. 1999 do zaplacení (výrok III.). Současně rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok IV.).

Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 10. února 2009, č. j. -169, rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadených výrocích o věci samé (tj. ve výrocích II. a III.) potvrdil, změnil jej ve výroku o nákladech řízení a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Rozsudek odvolacího soudu napadl žalovaný dovoláním, které není přípustné podle , , ve znění účinném do 30. 6. 2009 – dále opět jen „ “ (srovnej článek II bod 12. přechodných ustanovení , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony), a nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ( o. s. ř).

Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

Z toho, že přípustnost dovolání ve smyslu je spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá pouze pro posouzení otázek právních, které se navíc vyznačují zásadním významem. Způsobilým dovolacím důvodem je tudíž zásadně jen důvod podle , jímž lze namítat, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Uplatnění dovolacího důvodu podle zpochybňujícího skutková zjištění, z nichž odvolací soud při svém rozhodování vycházel, je zcela vyloučeno; dovolací soud je povinen odvolacím soudem zjištěný skutkový stav převzít (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 132/2002, usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 3. 2006, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 130/2006, a ze dne 28. 2. 2008, sp. zn. ).

Žalovaný s odkazem na dovolací důvod podle odvolacímu soudu vytkl, že vztah účastníků neposuzoval jako obchodně právní a nepoměřoval jej tudíž příslušnými ustanoveními obchodního zákoníku. I když sice argumentuje nesprávným právním posouzením věci, jeho výtka je založena na kritice způsobu hodnocení jednotlivých provedených důkazů a správnosti (úplnosti) skutkového zjištění, na němž odvolací soud založil své rozhodnutí. Je totiž přesvědčen, že v řízení provedenými důkazy prokázal, že rekonstruovaný rodinný dům měl sloužit k provozování jeho živnosti a že žalobce měl vědomost jak o tom, že podniká v oboru ubytování v soukromí, tak i o tom, k čemu hodlá rekonstruovanou nemovitost využívat. Tyto výhrady směřují proti skutkovým závěrům, nikoli proti právnímu posouzením věci. Tím je totiž taková činnost soudu, při níž soud aplikuje konkrétní právní normu na zjištěný skutkový stav, tedy z konkrétních skutkových zjištění dovozuje, jaká mají účastníci podle příslušného právního předpisu práva a povinnosti. Z dovolací argumentace je však zřejmé, že žalovaný formuluje vlastní skutková zjištění, jejichž prostřednictvím teprve uplatňuje námitku nesprávného právního posouzení věci. Namítá, že kdyby odvolací soud nepochybil ve svých skutkových závěrech (a uvěřil jeho skutkové verzi, že „rekonstruovaný dům koupil právě se záměrem, že bude sloužit k provozování jeho živnosti a že o všech těchto záměrech byl žalobce informován“), musel by nutně vztah účastníků posoudit jako „relativní obchod“ a závazky ze smlouvy o dílo poměřovat příslušnými ustanoveními obchodního zákoníku. Jinak řečeno, výtka nesprávnosti právního posouzení věci je založena výlučně na kritice správnosti skutkových zjištění. Dovolací důvod podle - jak bylo výše vyloženo - není způsobilý přípustnost dovolání podle založit. Bez významu je rovněž námitka žalovaného, že vady žalobcem provedeného díla byly neodstranitelné. I touto námitkou uplatnil dovolací důvod uvedený v

Jelikož dovolání není přípustné ani proti nákladovému výroku rozsudku odvolacího soudu (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod označením R 4/2003), lze uzavřít, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Dovolací soud je proto podle věty první a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a Žalovanému, jehož dovolání bylo odmítnuto, byla uložena povinnost zaplatit žalobci náklady, které mu vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta v částce 3.530,- Kč ( , / bod 4. ve spojení s , ve spojení s , a , v platném znění) a z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč ( a a 3 , v platném znění).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 27. dubna 2011

JUDr. Ivana Zlatohlávková, v. r.

předsedkyně senátu