Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 2321/2009

U S N E S E N Í

J. Š.

1) T. H.

, zastoupenému JUDr. Františkem Kubínem, advokátem se sídlem Havířov, Dlouhá třída 3 a

2) České pojišťovně a. s.

, se sídlem Praha 1, Spálená 16, adresa pro doručení Ostrava, 28. října 60, o 209.135,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 12. 2008, č.j. -90, takto:

I. Dovolání

se

odmítá.

II. Žalobce

je povinen

zaplatit žalovanému 1) na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 12.360 Kč k rukám JUDr. Františka Kubína, advokáta se sídlem Havířov, Dlouhá třída 3, do tří dnů od právní moci usnesení.

Odůvodnění:

Žalobce se na žalovaných domáhal zaplacení společně a nerozdílně 209.135,50 Kč s příslušenstvím jako náhrady škody na zdraví v důsledku úrazu ze dne 6. 9. 2005 s odůvodněním, že dne 16. 1. 2004 při dopravní nehodě způsobené žalovaným 1), jenž byl proti odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla pojištěn u žalované 2), utrpěl zranění - dvojitou otevřenou zlomeninu levého bérce a v září 2005 uklouzl na turistickém chodníku v Alpách a způsobil si opětovnou zlomeninu bércové kosti vlevo.

Okresní soud v Karviné – pobočka v Havířově rozsudkem ze dne 4. 8. 2008, č.j. -75, žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Vyšel ze zjištění, že žalovaný 1) dne 16. 1. 2004 jako řidič osobního automobilu srazil žalobce přecházejícího vozovku a způsobil mu mimo jiné dvojitou otevřenou zlomeninu levého bérce, léčba zranění byla ukončena v červnu 2005, přestavba zlomené bércové kosti nebyla plně ukončena v době, kdy žalobce dne 6. 9. 2005 na turistickém chodníku v horách uklouzl, přetížil levou dolní končetinu a způsobil si tím opětovnou zlomeninu levého bérce. Soud posoudil danou věc podle § 420 obč. zák. a dospěl k závěru, že stav kosti žalobce je následkem protiprávního jednání žalovaného 1) ze dne 16. 1. 2004, nejedná se však o bezprostřední příčinu její refraktury, neboť vyvolávajícím činitelem škody na zdraví ze 6. 9. 2005 bylo zevní působení (přetížení), které nezpůsobil žalovaný 1). V daném případě tedy neexistuje příčinná souvislost mezi porušením povinnosti žalovaným 1) ze dne 16. 1. 2004 a poškozením zdraví žalobce ze dne 6. 9. 2005.

Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 8. 12. 2008, č.j. -90, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Odvolací soud odkázal na skutková zjištění i právní posouzení soudu prvního stupně a dodal, že „nebýt primárního úrazu žalobce způsobeného 1. žalovaným při autonehodě by k refraktuře sice nedošlo, ovšem žalobní tvrzení, které hodlal žalobce v tomto sporném řízení prokazovat, nemohlo kvalifikovat souvislost mezi úrazem žalobce při autonehodě a úrazem na horách“.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které považuje za přípustné podle a v němž odvolacímu soudu vytýká, že jeho rozhodnutí je v rozporu s hmotným právem, že přejímá vadné hodnocení důkazů a nevypořádává se s odvolacími námitkami žalobce. Nesouhlasí s posouzením příčinné souvislosti mezi protiprávním jednáním žalovaného 1) a vznikem škody v souvislosti se zraněním ze dne 6. 9. 2005. Domnívá se, že důkazy byly nesprávně hodnoceny v rozporu s jejich faktickým obsahem. Poukazuje na znalecký posudek, v němž znalec zhodnotil zdravotní stav žalobce k datu úrazu, kdy nebyla ukončena přestavba poraněné bércové kosti, a konstatoval, že pouhé uklouznutí či přetížení končetiny by s přihlédnutím ke všem okolnostem s nejvyšší pravděpodobností nemohlo vyvolat takové poranění končetiny, jaké bylo u žalobce zjištěno, pokud by končetina byla zdravá. Podle dovolatele je tedy dán základ pro závěr o existenci příčinné souvislosti. Pokud odvolací soud uvedl, že “nebýt primárního úrazu žalobce, způsobeného 1. žalovaným při autonehodě, by k refraktuře sice nedošlo, ovšem žalobní tvrzení, které hodlal žalobce v tomto sporném řízení prokazovat, nemohlo kvalifikovat souvislost mezi úrazem při autonehodě a úrazem v horách”, dostal se podle dovolatele do rozporu, neboť závěr této věty je zcela vyvrácen její první polovinou. Žalobce nikdy netvrdil, že by další úrazový mechanismus ze dne 6. 9. 2005 nenastal bez předchozího zranění, tvrdil však a provedenými důkazy doložil, že přetížení končetiny dne 6. 9. 2005 by samo o sobě nemělo na končetinu tak devastující účinek, nebýt toho, že po předchozím poranění nebyla kost náležitě zhojena. Navrhl s poukazem na nález Ústavního soudu sp. zn. , aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Žalovaný 1) ve svém vyjádření k dovolání navrhl, aby dovolání žalobce bylo jako nepřípustné odmítnuto, popřípadě jako nedůvodné zamítnuto.

Podle článku II bodu 12 věty před středníkem , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. 7. 2009) se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Protože napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 8. 12. 2008, Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle ve znění účinném do 30. 6. 2009 (dále opět „“).

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v oprávněnou osobou – účastníkem řízení, řádně zastoupeným advokátem ve smyslu a 4 , dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Přípustnost dovolání proti rozsudku, kterým odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, upravuje ustanovení a c) Podle dovolání přípustné není, jelikož nebylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil. Přichází tedy v úvahu jen přípustnost dovolání podle , které ji podmiňuje zásadním právním významem rozhodnutí ve věci samé.

Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Namítá-li dovolatel pochybení při hodnocení důkazů, uplatňuje dovolací důvod podle (rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování), který lze uplatnit pouze, je-li dovolání přípustné podle a b) , nikoli přichází-li v úvahu přípustnost dovolání pouze podle . s. ř. Nesprávné právní posouzení věci namítá dovolatel až jako důsledek nesprávného hodnocení důkazů, a tedy i nesprávného zjištění skutkového stavu.

Otázka příčinné souvislosti je otázkou skutkovou, nikoli právní, neboť se v řízení zjišťuje, zda škodná událost a vznik škody na straně poškozeného jsou ve vzájemném poměru příčiny a následku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. února 2002, sp. zn. , publikovaný v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, sv. 14, pod C 1025). Právní posouzení příčinné souvislosti spočívá ve stanovení, mezi jakými skutkovými okolnostmi má být její existence zjišťována, případně zda a jaké okolnosti jsou způsobilé tento vztah vyloučit. Tyto právní závěry dovolatel nezpochybňuje.

Namítá-li dovolatel, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (že se odvolací soud nevypořádal s jeho odvolacími námitkami), uplatňuje dovolací důvod podle , jímž přípustnost dovolání podle založit nelze, nezahrnuje-li tvrzená vada řízení otázku zásadního právního významu.

Není zřejmé, které právní závěry vyslovené v nálezu Ústavního soudu sp. zn. , na nějž dovolatel odkazuje, by měly být významné pro rozhodnutí v této (skutkově i právně odlišné) věci.

Z uvedeného vyplývá, že dovolání není přípustné; Nejvyšší soud je proto podle věty první a odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení věty první, a , když dovolání žalobce bylo odmítnuto a žalobci vznikla povinnost hradit žalovanému 1) jeho náklady řízení. Náklady dovolacího řízení vzniklé žalovanému 1) sestávají ze sazby odměny za zastupování advokátem za řízení v jednom stupni (za dovolací řízení) určené podle ustanovení , , a v částce 10.000 Kč a z paušální částky náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle ustanovení , a s připočtením náhrady za 20% daň z přidané hodnoty celkem činí 12.360 Kč.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 19. dubna 2011

JUDr. Robert Waltr, v. r.předseda senátu