Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
DA565B72F3EC27D0C1257A4E0066EDCC.html
HTML · 15.16 KB
No categories available
20 Cdo 2271/2009
U S N E S E N Í
M. G.
Finančnímu úřadu v Krnově
se sídlem v Krnově, Albrechtická 39b, o zaplacení částky 60.000,- Kč s příslušenstvím oproti vrácení věci, vedené u Okresního soudu v Bruntále, pobočky v Krnově pod sp. zn. 7 C 201/2006 , o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě z 23. 12. 2008, č. j. 57 Co 452/2008 -86, takto:
Usnesení Krajského soudu v Ostravě z 23. 12. 2008, č. j. 57 Co 452/2008 -86,
se ruší
a věc
se
tomuto soudu
vrací
k dalšímu řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Shora označeným rozhodnutím krajský soud zrušil rozsudek z 25. 1. 2008, č. j. 7 C 201/2006 -60, jímž okresní soud zamítl žalobu o zaplacení částky 60.000,- Kč s příslušenstvím oproti vrácení osobního automobilu, a řízení podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. o. s. ř. zastavil s odůvodněním, že finanční úřad (jenž nemá způsobilost být účastníkem řízení podle § 19 věty za středníkem o. s. ř. o. s. ř. , jelikož „nejde o správu daní ve smyslu zákona č. 337/1992 Sb. “) není právnickou osobou (§ 3 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb. , o majetku České republiky a o jejím vystupování v právních vztazích), a že tudíž nemá způsobilost být účastníkem řízení ani podle § 19 věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř. S poukazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 366/2002 krajský soud uzavřel, že označil-li žalobce žalovaného přesně, určitě a srozumitelně, jde o neodstranitelný nedostatek podmínek řízení, pro nějž nelze než řízení podle § 104 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. zastavit.
V dovolání žalobce namítá, že „jako člověk bez právního vzdělání samozřejmě neměl potuchy o označování stran sporu, pro něho samotného byl jednoznačně účastníkem řízení samotný finanční úřad, uvedený na dražebním protokolu, jemuž by v případě jakékoli zjištěné vady opravňující k odstoupení od smlouvy automobil vracel, a který by mu také vrátil vzájemné plnění. Pokud soudy zjistí neodstranitelný nedostatek podmínky řízení po téměř třech letech, nepochybně po celou dobu běží hmotněprávní promlčecí lhůta a žalobce se tak v důsledku zdlouhavého postupu soudu ocitá bez možnosti svůj nárok vymáhat po skutečném, formálně správně označeném žalovaném. Jestliže by řízení bylo zastaveno v běžných lhůtách po přijetí žaloby, zůstaly by žalobci zřejmě zachovány veškeré prostředky k obraně, například podání nové žaloby. Vzhledem k této skutečnosti podává dovolání i s ohledem na svou jistotu, zda uvedený judikát pojednávající o neodstranitelném nedostatku podmínek řízení a nemožnosti poučit účastníka není jiným rozhodnutím Nejvyššího soudu překonán či jinak modifikován právě s ohledem na činnost soudů.“
Nejvyšší soud věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30.6.2009 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, zákona č. 7/2009 Sb. ).
Dovolání, přípustné podle ustanovení § 239 odst. 1 písm. a) o. s. ř. o. s. ř. (nikoli tedy, jak nesprávně dozuje žalobce, podle § 239 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. o. s. ř. ), je důvodné.
Jelikož vady podle § 229 odst. 1 , odst. 2 písm. a/, b/ a odst. 3 o.s.ř. , jež by řízení činily zmatečným ani jiné vady řízení (§ 241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř. ), k nimž je dovolací soud – je-li dovolání přípustné – povinen přihlédnout z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3 , věta druhá, o.s.ř. ), v dovolání namítány nejsou a nevyplývají ani z obsahu spisu, a protože jinak je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení (§ 242 odst. 3 , věta první, o.s.ř. ), je předmětem dovolacího přezkumu závěr odvolacího soudu, že řízení je nutno pro nedostatek způsobilosti finančního úřadu být účastníkem řízení podle ustanovení § 104 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. zastavit.
Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil podle právní normy (a to nejen hmotného práva, ale i – a o takový případ jde v souzené věci – práva procesního), jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu – sice správně určenou – nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval (z podřazení skutkového stavu hypotéze normy vyvodil nesprávné závěry o právech a povinnostech účastníků). Tak tomu v souzené věci není.
V usnesení z 29. 6. 2004, sp. zn. 25 Cdo 2489/2003 , publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 9, ročník 2005 pod poř. č. 74, Nejvyšší soud formuloval a vysvětlil závěr, že žalovaný finanční úřad, jemuž se podle tzv. žaloby z lepšího práva mělo dostat v souvislosti s vymáháním daňového nedoplatku z výtěžku exekuce na úkor žalobce více, než mu podle hmotného práva náleželo, má v řízení o této žalobě, jejímž základem je nárok na vydání bezdůvodného obohacení, způsobilost být účastníkem řízení ve smyslu § 19 , části věty za středníkem, o. s. ř. o. s. ř. a § 1 , odst. 2, věty druhé zákona č. 337/1992 Sb. K zaujetí jiného závěru o způsobilosti finančního úřadu být účastníkem řízení není důvodu ani v souzené věci, v níž je – podle skutkového vylíčení žaloby – jejím důvodem tvrzení, že „finanční úřad uvedl dražitele v omyl, když mylně uvedl rok výroby automobilu a neupozornil na závady na věci v momentu prodeje formou dražby“ (č.l. 1). Jde tak o nárok podle ustanovení § 457 občanského zákoníku na vrácení vzájemného plnění z právního úkonu (nejvyššího podání učiněného v dražbě při provádění daňové exekuce) považovaného žalobcem za neplatný pro omyl podle § 451 odst. 2 a § 49a občanského zákoníku , tedy o nárok obdobný tomu, jejž Nejvyšší soud v odůvodnění citovaného judikátu (viz předposlední odstavec s. 416/720 uvedené Sbírky) kvalifikoval jako „věc správy daně.“
Dospěl-li odvolací soud k závěru jinému, je jeho právní posouzení věci nesprávné, a protože na tomto nesprávném právním posouzení napadené rozhodnutí spočívá (§ 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř ), Nejvyšší soud je bez jednání (§ 243a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ), aniž se musel zabývat dalšími argumenty dovolání, podle § 243b odst. 2 věty za středníkem o. s. ř. o. s. ř. zrušil.
Právní názor dovolacího soudu je závazný (§ 243d odst. 1 část první věty za středníkem o. s. ř. o. s. ř. ).
V novém usnesení soud rozhodne nejen o nákladech dalšího řízení, ale znovu i o nákladech řízení původního, tedy i dovolacího (§ 243d odst. 1 věta druhá o. s. ř. o. s. ř. ).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. dubna 2011
JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.
předseda senátu