Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2271/2009

U S N E S E N Í

M. G.

Finančnímu úřadu v Krnově

se sídlem v Krnově, Albrechtická 39b, o zaplacení částky 60.000,- Kč s příslušenstvím oproti vrácení věci, vedené u Okresního soudu v Bruntále, pobočky v Krnově pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě z 23. 12. 2008, č. j. -86, takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě z 23. 12. 2008, č. j. -86,

se ruší

a věc

se

tomuto soudu

vrací

k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným rozhodnutím krajský soud zrušil rozsudek z 25. 1. 2008, č. j. -60, jímž okresní soud zamítl žalobu o zaplacení částky 60.000,- Kč s příslušenstvím oproti vrácení osobního automobilu, a řízení podle zastavil s odůvodněním, že finanční úřad (jenž nemá způsobilost být účastníkem řízení podle věty za středníkem , jelikož „nejde o správu daní ve smyslu “) není právnickou osobou ( , o majetku České republiky a o jejím vystupování v právních vztazích), a že tudíž nemá způsobilost být účastníkem řízení ani podle věty před středníkem S poukazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. krajský soud uzavřel, že označil-li žalobce žalovaného přesně, určitě a srozumitelně, jde o neodstranitelný nedostatek podmínek řízení, pro nějž nelze než řízení podle zastavit.

V dovolání žalobce namítá, že „jako člověk bez právního vzdělání samozřejmě neměl potuchy o označování stran sporu, pro něho samotného byl jednoznačně účastníkem řízení samotný finanční úřad, uvedený na dražebním protokolu, jemuž by v případě jakékoli zjištěné vady opravňující k odstoupení od smlouvy automobil vracel, a který by mu také vrátil vzájemné plnění. Pokud soudy zjistí neodstranitelný nedostatek podmínky řízení po téměř třech letech, nepochybně po celou dobu běží hmotněprávní promlčecí lhůta a žalobce se tak v důsledku zdlouhavého postupu soudu ocitá bez možnosti svůj nárok vymáhat po skutečném, formálně správně označeném žalovaném. Jestliže by řízení bylo zastaveno v běžných lhůtách po přijetí žaloby, zůstaly by žalobci zřejmě zachovány veškeré prostředky k obraně, například podání nové žaloby. Vzhledem k této skutečnosti podává dovolání i s ohledem na svou jistotu, zda uvedený judikát pojednávající o neodstranitelném nedostatku podmínek řízení a nemožnosti poučit účastníka není jiným rozhodnutím Nejvyššího soudu překonán či jinak modifikován právě s ohledem na činnost soudů.“

Nejvyšší soud věc projednal podle ve znění účinném do 30.6.2009 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, ).

Dovolání, přípustné podle ustanovení (nikoli tedy, jak nesprávně dozuje žalobce, podle ), je důvodné.

Jelikož vady podle , odst. 2 písm. a/, b/ a odst. 3 , jež by řízení činily zmatečným ani jiné vady řízení ( ), k nimž je dovolací soud – je-li dovolání přípustné – povinen přihlédnout z úřední povinnosti ( , věta druhá, ), v dovolání namítány nejsou a nevyplývají ani z obsahu spisu, a protože jinak je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení ( , věta první, ), je předmětem dovolacího přezkumu závěr odvolacího soudu, že řízení je nutno pro nedostatek způsobilosti finančního úřadu být účastníkem řízení podle ustanovení zastavit.

Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil podle právní normy (a to nejen hmotného práva, ale i – a o takový případ jde v souzené věci – práva procesního), jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu – sice správně určenou – nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval (z podřazení skutkového stavu hypotéze normy vyvodil nesprávné závěry o právech a povinnostech účastníků). Tak tomu v souzené věci není.

V usnesení z 29. 6. 2004, sp. zn. , publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 9, ročník 2005 pod poř. č. 74, Nejvyšší soud formuloval a vysvětlil závěr, že žalovaný finanční úřad, jemuž se podle tzv. žaloby z lepšího práva mělo dostat v souvislosti s vymáháním daňového nedoplatku z výtěžku exekuce na úkor žalobce více, než mu podle hmotného práva náleželo, má v řízení o této žalobě, jejímž základem je nárok na vydání bezdůvodného obohacení, způsobilost být účastníkem řízení ve smyslu , části věty za středníkem, a , odst. 2, věty druhé K zaujetí jiného závěru o způsobilosti finančního úřadu být účastníkem řízení není důvodu ani v souzené věci, v níž je – podle skutkového vylíčení žaloby – jejím důvodem tvrzení, že „finanční úřad uvedl dražitele v omyl, když mylně uvedl rok výroby automobilu a neupozornil na závady na věci v momentu prodeje formou dražby“ (č.l. 1). Jde tak o nárok podle ustanovení na vrácení vzájemného plnění z právního úkonu (nejvyššího podání učiněného v dražbě při provádění daňové exekuce) považovaného žalobcem za neplatný pro omyl podle a , tedy o nárok obdobný tomu, jejž Nejvyšší soud v odůvodnění citovaného judikátu (viz předposlední odstavec s. 416/720 uvedené Sbírky) kvalifikoval jako „věc správy daně.“

Dospěl-li odvolací soud k závěru jinému, je jeho právní posouzení věci nesprávné, a protože na tomto nesprávném právním posouzení napadené rozhodnutí spočívá ( o. s. ř ), Nejvyšší soud je bez jednání ( ), aniž se musel zabývat dalšími argumenty dovolání, podle věty za středníkem zrušil.

Právní názor dovolacího soudu je závazný ( část první věty za středníkem ).

V novém usnesení soud rozhodne nejen o nákladech dalšího řízení, ale znovu i o nákladech řízení původního, tedy i dovolacího ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 14. dubna 2011

JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.

předseda senátu