Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 4245/2009

NEJVYŠŠÍ SOUDČESKÉ REPUBLIKY 26 Cdo 4245/2009

U S N E S E N Í

J. Š.,

obci Dolní Lukavice

, se sídlem v Dolní Lukavici 134, zastoupené Mgr. Lukášem Zscherpem, advokátem se sídlem v Plzni, Lochotínská 18, o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu a neplatnosti zvýšení nájemného, vedené u Okresního soudu Plzeň - jih pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 22. dubna 2008, č. j. -116, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 3.960,- Kč k rukám Mgr. Marka Dejmka, advokáta se sídlem v Plzni, Denisovo nábřeží 6, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í:

Podle čl. II bodu 12 věty první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. červencem 2009) se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Protože žalovaná dovoláním napadla potvrzující rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 22. 4. 2008, č. j. -116, tj. rozhodnutí vydané před 1. 7. 2009, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dovolání projednal a o něm rozhodl podle , , ve znění před novelou provedenou (dále jen „ ”).

Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně vzal z provedených důkazů mimo jiné za zjištěno, že žalovaná (pronajímatelka) dala žalobkyni (nájemkyni) z důvodu neplacení nájemného a úhrad za plnění spojených s užíváním bytu za dobu delší než tři měsíce písemnou výpověď z nájmu bytu nacházejícího se v přízemí areálu mateřské školy v D. L. č.p. 199 o velikosti 2+1 (dále jen „předmětný byt“, popř. „byt“), která jí byla doručena dne 9. 2. 2007, že v ní nebylo uvedeno, za jaké období a jakou částku žalobkyně na nájemném dluží a že žalobkyně podala žalobu na určení neplatnosti této výpovědi dne 30. 3. 2007. Dále zjistil, že účastníci se (písemně) nedohodli o zvýšení nájemného, že žalovaná k 1. 12. 2006 jednostranně zvýšila nájemné a to výpočtem podle Na základě toho mimo jiné dovodil, že výpověď z nájmu je neurčitá a tudíž neplatná ( , ve znění pozdějších předpisů - dále též jen „obč. zák.“) a že neplatné (§ 39 obč. zák.) je i jednostranné zvýšení nájemného učiněné žalovanou v prosinci 2006 podle (zrušené) vyhlášky 173/1993 Sb., neboť je v rozporu se

Dovolání proti citovanému potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle (proto, že rozhodnutí soudu prvního stupně, potvrzené rozsudkem odvolacího soudu, bylo jeho prvním rozhodnutím ve věci) a z následujících důvodů nemůže být přípustné ani podle

Je-li přípustnost dovolání podle spjata se závěrem o zásadním významu rozsudku po stránce právní, je způsobilým dovolacím důvodem zásadně jen důvod podle

Prostřednictvím dovolacího důvodu nesprávného právního posouzení věci ( ) byla v dovolání zpochybněna především správnost právního názoru, že výpověď pronajímatele z nájmu bytu z důvodu neplacení nájemného a úhrad za služby, je dostatečně určitá pouze v případě, že přesně specifikuje kdy a kolik nájemce na nájemném či službách neuhradil.

Nejvyšší soud České republiky opakovaně (srov. např. rozsudky z 25. 11. 2009, sp.zn. , z 15. 7. 2010, sp.zn. , z 20. 10. 2010, sp.zn. ) zaujal právní názor, který sdílí i v projednávané věci, že po účinnosti , kdy pronajímatel může – v případech zákonem stanovených – vypovědět nájem bytu, aniž by k tomu potřeboval přivolení soudu, jsou kladeny i vyšší požadavky na náležitosti výpovědi pronajímatele (viz obč. zák.), a to s přihlédnutím k právním důsledkům, jež zákon s jeho jednostranným projevem vůle, k němuž již nemusí přistoupit další právní skutečnost v podobě pravomocného rozhodnutí soudu o přivolení k výpovědi, spojuje, tj. zánik nájemního vztahu k bytu.

Ve vztahu k určitosti výpovědi pronajímatele (§ 37 odst. 1 obč. zák.) dané z důvodu podle § 711 odst. 1 písm. b) obč. zák., spočívajícího v neplacení nájemného a úhrad za služby, je třeba, aby pronajímatel dostatečně určitě skutkově vymezil uplatněný výpovědní důvod tak, aby z ní bylo patrno, z čeho dovozuje jeho naplnění; je třeba, aby specifikoval, z čeho se dlužná částka sestává (nejlépe tak, že uvede, za které konkrétní měsíce a kolik nájemce nezaplatil). Uvedený požadavek určitosti výpovědi pronajímatele je odůvodněn i tím, že nájemce musí v případné žalobě na neplatnost výpovědi podle 711 odst. 5 obč. zák. uvést, v čem spatřuje neplatnost této výpovědi – neexistenci uplatněného výpovědního důvodu, tj. vylíčit rozhodující skutečnosti, jimiž se ve smyslu ustanovení věty druhé rozumí údaje, které jsou zcela nutné k tomu, aby bylo jasné, o čem a na jakém podkladě má soud rozhodnout, a to v takovém rozsahu, aby umožňoval jednoznačnou individualizaci skutku.

Jestliže tedy v projednávané věci dospěl odvolací soud k závěru, že výpověď žalované je podle § 37 odst. 1 obč. zák. neurčitá, je-li v ní vymezen výpovědní důvod podle § 711 odst. 1 a 2 písm. b) obč. zák. jen tak, že žalobkyně „nezaplatila nájemné a úhradu za plnění spojené s užíváním bytu za dobu delší než tři měsíce“, je jeho právní posouzení věci v souladu s již ustálenou judikaturou.

Jde-li o potvrzující výrok týkající se určení neplatnosti zvýšení nájemného, je výtka nesprávného právního posouzení věci - jak je patrno z obsahu dovolání – založena na kritice správnosti skutkových zjištění. Žalovaná netvrdí, že odvolací soud posoudil věc podle ustanovení, které na ni nedopadá, že použité ustanovení nesprávně vyložil, popřípadě je na daný případ nesprávně aplikoval. Dovolatelka ve skutečnosti brojí proti skutkovým zjištěním učiněným oběma soudy (že se účastníci na zvýšení nájemného od 1. 12. 2006 nedohodli). Dovolatelka však přehlíží, že skutkový základ sporu se v dovolacím řízení nemůže měnit; lze jej sice napadnout (námitkou, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování), avšak pouze tehdy, je-li dovolání již jinak – podle a b) – přípustné ( ). Je-li přípustnost dovolání teprve zvažována (podle ), nemůže být námitka směřující proti skutkovému stavu věci pro posouzení přípustnosti dovolání právně relevantní.

Přípustnost dovolání podle zásadně nezakládají (vyjma případu – o který zde nejde, a netvrdí to ani dovolatelka – kdy by samotná vada podle splňovala podmínku zásadního právního významu, tedy šlo-li by o tzv. „spor o právo“ - ve smyslu sporného výkladu či aplikace předpisů procesních) ani dovolací námitky podřaditelné pod dovolací důvod podle K vadám podle , jež dovolatelka namítla poukazem na to, že v řízení nebyly provedeny další důkazy, dovolací soud přihlíží jen tehdy, je-li dovolání přípustné ( věta druhá ).

Vycházeje z uvedených závěrů, dovolací soud nedovodil přípustnost dovolání ani z ustanovení , a proto je podle věty první a jako nepřípustné odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle věty první, , a a zavázal žalovanou, která zavinila, že její dovolání muselo být odmítnuto, k náhradě nákladů dovolacího řízení, které žalobkyni vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta v částce 3.000,- Kč ( , ve spojení s , ve spojení s , a , ve znění pozdějších předpisů), z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč, jež stojí vedle odměny (srov. , a 3 , ve znění pozdějších předpisů), a náhrady ve výši 660,- Kč za 20% daň z přidané hodnoty, kterou je povinen odvést z přiznané odměny a náhrad ( , 3 ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Brně dne 21. dubna 2011

JUDr. Miroslav F e r á k, v. r.

předseda senátu