Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 307/2011

U S N E S E N Í

J. H.,

Z. H.,

zastoupené JUDr. Soňou Šamalovou, advokátkou se sídlem v Praze 8, Sokolovská 37/24, o zrušení práva společného nájmu družstevního bytu a vypořádání společného jmění manželů, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4, pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. srpna 2010, č. j. -68, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 10.300,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Vojtěcha Suchánka.

O d ů v o d n ě n í:

Obvodní soud pro Prahu 4 (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 23. března 2010, č. j. -37, zrušil právo společného nájmu účastníků k družstevnímu bytu č. 9 v P., Na Topolce 1519/15 s tím, že byt bude dále jako člen družstva a nájemce užívat žalovaná. Na vypořádání společného jmění manželů uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 1,429.500,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Dále rozhodl o nákladech řízení.

Městský soud v Praze jako soud odvolací k odvolání žalované rozsudkem ze dne 31. srpna 2010, č. j. -68, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku ve věci samé změnil jen tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobci vypořádací podíl do 28. února 2011, jinak rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala žalovaná dovolání z důvodu, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Žalobce navrhl odmítnutí dovolání.

Podle (dále jen „ “) v usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno.

Nejvyšší soud České republiky („Nejvyšší soud“) dále vychází z toho, že obsah rozsudků soudů obou stupňů, jakož i obsah dovolání jsou účastníkům známy a že uvedené y jsou součástí procesního spisu vedeného u soudu prvního stupně. Dovolací soud proto na ně odkazuje.

V dané věci opírá dovolatelka přípustnost dovolání o a v části výroku, kterým bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, o

Podle je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil.

Oproti přesvědčení dovolatelky nemůže být založena přípustnost dovolání podle , protože soud prvního stupně rozhodoval ve věci samé poprvé a nemohl být vázán právním názorem odvolacího soudu. Přicházela proto v úvahu přípustnost dovolání pouze při naplnění předpokladů uvedených v a odst. 3.

Podle je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Podle rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam [odstavec 1 písm. c)] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží.

Přípustnost tzv. nenárokového dovolání [ ] může být založena jen v případě, kdy dovolatel v dovolání označí pro výsledek sporu relevantní právní otázku, jejíž řešení odvolacím soudem činí rozhodnutí tohoto soudu rozhodnutím zásadního právního významu. Neuvede-li dovolatel v dovolání žádnou takovou otázku nebo jen otázku skutkovou, nemůže dovolací soud shledat nenárokové dovolání přípustným. K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. března 2007, sp. zn. , publikované v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck, (dále „Soubor rozhodnutí“) pod č. C 5042.

V daném případě dovolatelka nevymezila žádnou právní otázku, jejíž řešení by odstraňovalo nejednotnost soudů v jejich judikatuře nebo přinášelo nové úsudky dovolacího soudu stran dosud neposuzované právní otázky či jiného posouzení již vyřešené právní otázky, a zakládalo tak přípustnost dovolání pro řešení otázky zásadního právního významu. Případná existence takové otázky se nepodává ani z obsahu dovolání. Tvrzený rozpor s hmotným právem po novele provedené sám o sobě přípustnost dovolání nezakládá. Dovolání žalované je převážně polemikou se skutkovými závěry odvolacího soudu. Dovolatelka tak uplatňuje dovolací důvod podle Tímto důvodem však přípustnost dovolání podle založit nelze; skutková zjištění v případě dovolání přípustného podle uvedeného zákonného ustanovení přezkumu dovolacím soudem nepodléhají.

Taktéž dovolatelkou namítaná vada řízení, že nebyly provedeny jí navržené důkazy, představuje okolnost uplatněnou dovolacím důvodem podle , k němuž z hlediska posuzování přípustnosti dovolání podle dovolací soud přihlédnout nemůže ( část věty za středníkem).

Z uvedených důvodů Nejvyšší soud dovolání žalované podle věty první a odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že dovolání žalované bylo odmítnuto a žalobci vznikly náklady ( , , a ). Náklady vzniklé žalobci představují odměnu advokáta za jeho zastoupení v dovolacím řízení, která činí podle , bodu 5 (z částky 1,429.500,- Kč), , , , a ve znění pozdějších předpisů částku 10.000,- Kč a paušální náhradu hotových výdajů 300,- Kč podle (advokátní tarif) ve znění pozdějších předpisů a celkem činí částku 10.300,- Kč. Platební místo a lhůta k plnění vyplývají z , a

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá toto rozhodnutí, může žalobce podat návrh na výkon rozhodnutí.

V Brně dne 10. března 2011

JUDr. František B a l á k, v. r.

předseda senátu