Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 3099/2009

U S N E S E N Í

a) V. G.

,

b) V. G.

, proti žalovanému

R. H.

, zastoupenému JUDr. Milanem Kudynem, advokátem se sídlem Jičín, Šafaříkova 842, o zaplacení částky 350.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 25. 11. 2008, č.j. -77, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 25. 11. 2008, č.j. -77, potvrdil rozsudek ze dne 5. 5. 2008, č.j. -60, jímž Okresní soud v Karlových Varech uložil žalovanému povinnost zaplatit každému ze žalobců částku 175.000,- Kč s příslušenstvím. Ztotožnil se se závěrem, že ve smyslu ustanovení byly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání, neboť žalovaný se ve třicetidenní lhůtě stanovené soudem prvního stupně ve výzvě podle k žalobě nevyjádřil, ani v této lhůtě, běžící od 3. 4. 2008, mu nic nebránilo se k věci vyjádřit, takže podle nastala fikce uznání nároku. Na uvedeném závěru nemohla podle soudu nic změnit ani námitka žalovaného, že částečným zastavením řízení – z důvodu zpětvzetí žaloby třetím žalobcem M. G. – byla žaloba modifikována, a přesto v záhlaví usnesení obsahujícího výzvu k vyjádření byl ještě třetí žalovaný uveden. Odvolací soud nepřisvědčil námitce žalovaného, že napadený rozsudek byl vydán předčasně (tj. dříve, než by případné vyjádření žalovaného mohlo soudu dojít), a zdůraznil, že ve stanovené procesní lhůtě žalovaný žádné vyjádření k žalobě neodeslal.

Proti tomuto rozsudku podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení Namítá, že rozhodnutí soudu prvního stupně i soudu odvolacího jsou zmatečná, neboť v záhlaví výzvy k vyjádření je uveden třetí žalobce, který ještě před vyhotovením výzvy vzal žalobu zpět. Dovolatel tvrdí, že byl uveden v omyl, když se měl vyjádřit k žalobě, která však již byla modifikována konkrétní změnou. Dále uvádí, že mu ve věci bylo zasláno více výzev, jedna podepsána JUDr. D. S., druhá JUDr. R. Č., a proto žalovaný nevěděl, která výzva je platná a na kterou má reagovat. Namítá, že soud učinil rozhodnutí předčasně, tj. aniž by byl zpraven o tom, zda se žalovaný k výzvě ve lhůtě vyjádřil či nikoliv. Protože dle jeho názoru postup soudu nebyl legitimní, ale zmatečný a v rozporu se zákonem, navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek odvolacího soudu i soudu prvního stupně a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) posoudil dovolání žalovaného – v souladu s čl. II. bodem 12 – podle ustanovení ve znění účinném do 30. 6. 2009 (dále jen „ “) a shledal, že bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení oprávněnou osobou – účastníkem řízení, za splnění zákonné podmínky advokátního zastoupení dovolatele ( , 4 ) směřuje však proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Přípustnost dovolání proti rozsudku, kterým odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně upravuje ustanovení a c) Podle dovolání přípustné není a pro založení přípustnosti dovolání podle písmene c) je třeba, aby dovolací soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, tj. zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Argumentace obsažená v dovolání však není způsobilá založit zásadní význam napadeného rozhodnutí po právní stránce.

Zásadní právní význam rozhodnutí odvolacího soudu nezakládá námitka dovolatele o předčasnosti vydání rozsudku pro uznání. Žalovanému bylo usnesení s výzvou k vyjádření doručeno dne 2. 4. 2008, poslední den třicetidenní lhůty tak připadl na 2. 5. 2008 a rozsudek byl vydán dne 5. 5. 2008, přičemž žalobce v uvedené lhůtě žádné vyjádření neodeslal ani netvrdil0, že by mu v odeslání bránil vážný důvod. Fikce uznání nároku podle ustanovení nastává, jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle ustanovení včas nevyjádří ve věci a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 5. 2005, sp. zn. , uveřejněný v časopise Soudní judikatura pod č. 121/2005). Skutečnost, že uvedené předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání byly splněny, dovolatel ani nepopírá.

Námitky dovolatele týkající se nesprávně uvedených žalobců v záhlaví výzev soudu k vyjádření (č.l. 57, 59), chybné označení výše žalované částky a dalších vad postupu soudu při vydávání těchto výzev, lze podřadit pod dovolací důvod uvedený v V dovolání namítané vady řízení však nejsou důvodem způsobilým založit přípustnost dovolání. Dovolací soud sice k vadám řízení, jež mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci [stejně jako k vadám uvedeným v , a b) a ] přihlíží, i když nebyly v dovolání uplatněny, avšak pouze je-li dovolání již jinak přípustné ( ), vady samotné přípustnost dovolání nezakládají, nezahrnují-li otázku zásadního významu (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 3. 2006, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod číslem 130/2006). I kdyby bylo možno dovolatelem zpochybňovaný postup soudu prvního stupně označit za vadný (tj. nesouladný s procesními předpisy), sotva lze dovodit, že by vytýkané vady mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

K opakovaně uplatňovaným námitkám týkajícím se procesního postupu soudu prvního stupně, jenž žalovaného údajně zmátl (uvedl v omyl), považuje dovolací soud nad rámec toho, co již k tomu uvedl odvolací soud, poznamenat, že usnesení okresního soudu ze dne 11. 3. 2008 obsahovalo tzv. prostou výzvu k vyjádření ve věci podle , zatímco usnesení ze dne 1. 4. 2008 obsahovalo tzv. kvalifikovanou výzvu k vyjádření ve věci podle a jen tato druhá výzva mohla být podkladem pro vydání rozsudku pro uznání, což je zřejmé i z rozdílného poučení obsaženého v obou usneseních. Okolnost, že každé z těchto usnesení vydal jiný soudce, není objektivním důvodem pro to, aby se účastník řízení cítil zmaten či uveden v omyl. Procesní předpisy umožňují, že se soudci podle pravidel stanovených rozvrhem práce v době své nepřítomnosti zastupují, což i právní laik může předpokládat.

Jelikož uplatněné dovolací námitky nevedly k závěru o zásadním právním významu napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, Nejvyšší soud dovolání podle věty první a jako nepřípustné odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a za situace, kdy žalovaný neměl v dovolacím řízení úspěch, avšak žalobcům žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. března 2011

JUDr. Robert Waltr, v. r.

předseda senátu