Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 948/2010

U S N E S E N Í

Bc. B. Se.

Dopravnímu podniku hl. m. Prahy, a.s.,

IČ 00005886, se sídlem Praha 9, Sokolovská 217/42, za účasti vedlejšího účastníka na straně žalovaného Kooperativy pojišťovny, a.s., Vienna Insurance Group, IČ 47116617, se sídlem Praha 1, Templová 747, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. 10. 2009, č.j. -106, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 9 rozsudkem ze dne 17. 2. 2009, č.j. -91, zamítl žalobu na zaplacení částky 525.120,- Kč s příslušenstvím a rozhodl o nákladech řízení. Soud tak neshledal důvodným nárok na náhradu škody na zdraví, kterou žalovaná utrpěla dne 10. 11. 2005 při střetu s tramvají na křižovatce ulic v P. Žalobkyně přecházela na světelně neřízeném přechodu pro chodce mezi vozidly stojícími v koloně směrem k tramvajovému tělesu a po přejití obou jízdních pruhů vstoupila na tramvajový pás, aniž dala přednost projíždějící tramvaji, narazila do pravého boku prvního vozu tramvajové soupravy, kterou byla odhozena a zraněna. Na tramvajové soupravě nebyla zjištěna žádná technická závada a podle závěrů znaleckého posudku nebylo v silách řidiče tramvaje, aby zabránil střetu se žalobkyní včasným brzděním, neboť žalobkyně se v jízdním koridoru objevila jako náhlá a dříve nepozorovatelná překážka. Soud dospěl k závěru, že žalovaný provozující dopravu ve smyslu ustanovení (dále jen „obč. zák.“) se zprostil své odpovědnosti za škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu podle obč. zák., neboť bylo prokázáno, že škodě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat. Žalobkyně nerespektovala ustanovení , o provozu na pozemních komunikacích a změnách některých zákonů, a jako chodec porušila svou povinnost dát přednost tramvaji. Příčinou vzniku škody tak nebyly okolnosti, které mají svůj původ v provozu.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 6. 10. 2009, č.j. -106, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Zdůraznil, že na tramvajové soupravě nebyla zjištěna žádná závada, která by měla za následek vznik dopravní nehody, a ani na straně řidiče nebyla zjištěna žádná zdravotní či jiná indispozice. V takovém případě ke škodě vyvolané okolnostmi majícími původ v provozu nedošlo. Souhlasil se závěrem soudu prvního stupně, že řidič tramvaje nemohl škodě zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat, neboť za dané situace nebylo technicky možné tramvaj včas zastavit tak, aby nedošlo ke střetu se žalobkyní. Žalovaný se tím zprostil své odpovědnosti za vzniklou škodu v souladu s § 428 větou druhou obč. zák.; ke střetu došlo výlučně zaviněním žalobkyně, která nedala přednost projíždějící tramvaji a vstoupila do její dráhy.

Rozsudek odvolacího soudu napadla žalobkyně dovoláním, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení (dále jen „ “). Nesouhlasila se závěrem odvolacího soudu, že ke škodě na zdraví došlo výlučně jejím zaviněním. Tvrdí, že škodu na svém zdraví nese poměrně v rozsahu 20 %. Pochybení řidiče tramvaje spatřuje v tom, že přestože viděl před přechodem pro chodce stojící vozidla, měl předpokládat přecházející osoby, dbát zvýšené opatrnosti a snížit rychlost tramvaje. Dovolatelka poukázala na povinnost účastníka silničního provozu chovat se ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožoval život a zdraví jiných osob a své chování přizpůsobit situaci v provozu na pozemních komunikacích [ ]. Nesprávné právní posouzení soudem spočívá podle dovolatelky v tom, že soud nevzal v úvahu špatné vyhodnocení situace řidičem v silničním provozu a nepřizpůsobení se konkrétní situaci. Soudy též popřely princip objektivní odpovědnosti provozovatelů dopravy, když dospěly k závěru o zproštění odpovědnosti provozovatele. Uzavřela, že škoda na zdraví byla způsobena okolnostmi majícími původ v provozu a žalovaný se nemohl odpovědnosti v celém rozsahu zprostit. Navrhla, aby dovolací soud zrušil napadený rozsudek odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v oprávněnou osobou – účastníkem řízení, řádně zastoupeným advokátem ve smyslu a 4 o. s. ř, dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží.

Za okolnosti mající původ v provozu ve smyslu § 428 obč. zák. lze považovat např. selhání nebo nedostatek činnosti osob použitých v provozu (srov. zhodnocení Nejvyššího soudu SSR publikované pod č. 3/1984 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), dále nedostatky nebo vady materiálu, a to i skryté (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu SSR publikované pod č. 9/1972 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), nebo technický stav dopravního prostředku (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSSR publikované pod č. 80/1970 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). V tomto směru nelze vytýkat odvolacímu soudu, že by nesprávně vyložil § 427 a § 428 obč. zák., a tím chybně posoudil odpovědnost žalovaného za vzniklou škodu.

Spoluzavinění poškozeného (§ 441 obč. zák.) znamená, že jeho jednání bylo buď hlavní a bezprostřední příčinou vzniku jeho škody nebo bylo jednou z příčin jejího vzniku. V rozsahu, v jakém se podílelo jednání poškozeného na vzniku škody, je vyloučena odpovědnost škůdce, a to platí jak pro odpovědnost spočívající na zásadě presumovaného zavinění, tak i v případě objektivní odpovědnosti, jakou je i odpovědnost podle § 427 obč. zák. Byla-li škoda způsobena výlučně jednáním poškozené, je zcela vyloučena odpovědnost provozovatele, a to nikoliv z důvodu zproštění se jeho odpovědnosti z tzv. liberačního důvodu podle § 428 věty druhé obč. zák., nýbrž z důvodu chybějící příčinné souvislosti mezi okolností, za níž žalovaný objektivně odpovídá, a vznikem újmy na straně poškozené (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2010, sp. zn. ).

Skutkové okolnosti (průběh úrazového děje), tvoří skutkový podklad, na jehož základě soudy obou stupňů posoudily podíl žalobkyně a řidiče tramvaje na střetu a tím na vzniku škody na zdraví žalobkyně. Pokud dovolatelka namítá, že soudy obou stupňů měly míru spoluzavinění posoudit odlišně, protože na vzniku škody se podíle i řidič tramvaje tím, že nedbal zvýšené opatrnosti před přechodem pro chodce, vytýká tak nesprávné zjištění skutkového stavu (viz ). Uvedený dovolací důvod však přípustnost dovolání podle založit nemůže.

Jak vyplývá ze shora uvedeného, není důvod pro závěr, že by napadené rozhodnutí odvolacího soudu mělo po právní stránce zásadní význam [ , odst. 3 ], a je tedy zřejmé, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné, Nejvyšší soud je podle věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, , a 146 odst. 3 , neboť žalobkyně s ohledem na výsledek dovolacího řízení nemá na náhradu svých nákladů právo; žalovanému a vedlejšímu účastníku náklady v dovolacím řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. března 2011

JUDr. Robert Waltr, v. r.

předseda senátu