Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 1222/2009

U S N E S E N Í

V. V.,

B. B.,

zastoupené Rostislavem

Tomisem, advokátem se sídlem v Opavě, Hauerova 3, o zdržení se zásahu do vlastnického práva, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. října 2008 , č. j. -137, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Okresní soud v Opavě (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 24. dubna 2008, č. j. -90, pod bodem I. výroku uložil žalované povinnost „zdržet se rušení vlastnického práva žalobkyně k pozemku parcelní č. 224/2 v k. ú. S. u O., a to pronikáním psů ve vlastnictví žalované na uvedený pozemek žalobkyně“. Pod bodem II. výroku zamítl žalobu, „aby se žalovaná zdržela rušení vlastnického práva žalobkyně k pozemku parcelní č. 224/2 v k. ú. S u O, a to pronikáním hluku způsobeného psy ve vlastnictví žalované na uvedený pozemek žalobkyně“. Pod body III. – V. výroku rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací k odvolání žalobkyně i žalované rozsudkem ze dne 23. října 2008, č. j. -137, řízení o odvolání žalobkyně zastavil a rozsudek soudu prvního stupně v odstavci I. a III. – V. výroku potvrdil. Dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala žalovaná dovolání z důvodu, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Žalobkyně navrhla zamítnutí dovolání.

Podle čl. II. – přechodná ustanovení, bodu 12 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, účinného od 1. 7. 2009 (vyjma ustanovení čl. I bodů 69, 71 a 100, ustanovení čl. XIII a ustanovení čl. XVII bodu 1, která nabývají účinnosti 23. 1. 2009), dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů; užití nového ustanovení tím není dotčeno.

Nejvyšší soud České republiky (dále „Nejvyšší soud“) proto při projednání dovolání postupoval podle ve znění účinném do novely provedené

Podle (dále jen „ “) v usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno.

Nejvyšší soud dále vychází z toho, že obsah rozsudků soudů obou stupňů, jakož i obsah dovolání a vyjádření k dovolání jsou účastníkům známy a že uvedené y jsou součástí procesního spisu vedeného u soudu prvního stupně. Dovolací soud proto na ně odkazuje.

V daném případě přicházela v úvahu přípustnost dovolání pouze při naplnění předpokladů uvedených v

Přípustnost tzv. nenárokového dovolání [ ] může být založena jen v případě, kdy dovolatel v dovolání označí pro výsledek sporu relevantní právní otázku, jejíž řešení odvolacím soudem činí rozhodnutí tohoto soudu rozhodnutím zásadního právního významu. Neuvede-li dovolatel v dovolání žádnou takovou otázku nebo jen otázku skutkovou, nemůže dovolací soud shledat nenárokové dovolání přípustným. K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. března 2007, sp. zn. , publikované v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck (dále „Soubor rozhodnutí“) pod č. C 5042.

Dovolatelka v daném případě povinnost formulovat právní otázku nesplnila. Její námitku, že odvolací soud posoudil určitou právní otázku - zneužití výkonu práva - v rozporu s hmotným právem, nelze považovat za otázku zásadního právního významu. Vytýká – li soudům obou stupňů, že nesprávně zhodnotily provedené důkazy a nepřihlédly k jí tvrzené skutečnosti, že pronikání psů na pozemek žalobkyně souvisí s odstraněním plotu mezi oběma pozemky,

dovolací soud poznamenává,

že jde především o námitky skutkové povahy a dovolací soud by tím, že by se jimi blíže zabýval, neřešil otázku zásadního právního významu. Tím, že dovolatelka zpochybňuje skutková zjištění, která byla pro právní posouzení věci odvolacím soudem rozhodující, uplatňuje dovolací důvod podle Tímto důvodem však přípustnost dovolání podle založit nelze.

Přípustnost dovolání nemůže založit ani dovolací námitka žalované, že odvolací soud posoudil jí vymezenou právní otázku „jinak, než jak je řešena v konstantní judikatuře vyšších soudů,“ neboť k tvrzené rozdílné praxi vyšších soudů nedoložila žádné rozhodnutí, které by její námitku podpořilo.

Nadto, co již bylo výše uvedeno Nejvyšší soud konstatuje, že rozhodnutí odvolacího soudu není v rozporu s hmotným právem ani stávající judikaturou dovolacího soudu, neboť již v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. března 2004, sp. zn. , publikovaném v Souboru rozhodnutí pod č. C 2408 dovolací soud judikoval, „že ochranu proti tomu, kdo neoprávněně zasahuje do vlastnického práva občana nemůže soud odepřít vlastníkovi věci jen z toho důvodu, že zjištěným neoprávněným zásahem způsobený závadný stav je vyvolán i jednáním vlastníka věci.“ O výše uvedené rozhodnutí opřel svůj závěr i odvolací soud, když uvedl, že nikdo nesmí nechat chovaná zvířata vnikat na sousední pozemek a skutečnost, že žalobkyně odstranila plot z hranice mezi pozemky, nezbavuje žalovanou, coby chovatelku psů povinnosti učinit taková opatření, aby psi na pozemek žalobkyně nepronikali. Nejvyšší soud nemá důvod se od tohoto právního závěru odchýlit. Navíc povinnost učinit opatření proti úniku zvířat ukládá chovatelům i , na ochranu zvířat proti týrání, podle kterého je každý povinen zabezpečit zvířeti v zájmovém chovu přiměřené podmínky pro zachování jeho fyziologických funkcí a zajištění jeho biologických potřeb tak, aby nedocházelo k bolesti, utrpení nebo poškození zdraví zvířete, a učinit opatření proti úniku zvířat [ ) věta první].

Dovolatelka výslovně napadla i výrok rozsudku odvolacího soudu o náhradě nákladů řízení; proti výroku o náhradě nákladů řízení však není dovolání přípustné (k tomu srovnej především usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2002, sp. zn. , publikované pod R 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Z uvedených důvodů Nejvyšší soud dovolání žalované podle věty první a odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že úspěšné žalobkyni náklady, na jejichž náhradu by měla vůči žalované právo, nevznikly ( , , a ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 23. března 2011

JUDr. František B a l á k, v. r.

předseda senátu