Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 3831/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněného Společenství vlastníků jednotek Slovanská alej 15, 17 Plzeň,se sídlem v Plzni, Slovanská alej 1891/15, okres Plzeň-město, identifikační číslo osoby 263 24 091, zastoupeného JUDr. Jaroslavem Vrchlavským, advokátem se sídlem v Plzni, Pražská 5, proti povinného I. S., zastoupenému JUDr. Jaroslavem Karlem, advokátem se sídlem v Plzni, Bendova 8, o vymožení jiné povinnosti, vedené u Okresního soudu Plzeň - město pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 30. března 2009, č. j. - 42, takto:

Dovolání se o d m í t á.

Stručné odůvodnění ( ):

Okresní soud Plzeň - město usnesením ze dne 13. 2. 2008, č. j. - 7, nařídil exekuci podle vykonatelného rozsudku téhož soudu ze dne 29. 3. 2007, č. j. - 309, ke splnění povinnost povinných Ivana Svobody a Jana Svobody 1) „strpět provedení rekonstrukce terasy nacházející se v 5. nadzemním podlaží domu nacházejícího se v katastrálním území Plzeň, obec Plzeň, okres Plzeň - město, to vše dle podmínek pravomocného stavebního povolení, vydaného ÚMO Plzeň 2, odbor výstavby a dopravy dne 22. 3. 2006 pod č. j. 3852/2005-ÚMO2/Výst-Ze na provedení předmětné rekonstrukce terasy a podle projektu, vypracovaného pod číslem zakázky 10/99 obchodní firmou RAVAL projekt v.o.s., ověřeného ve stavebním řízení, provedeném za účelem vydání uvedeného stavebního povolení“, a 2) „umožnit pracovníkům dodavatele prací na stavbě rekonstrukce výše uvedené terasy jejich vstup do jednotky - bytu č. 1892/17, nacházející se v pátém nadzemním podlaží domu v Plzni 2 - Východní Předměstí, čp. 1892, za účelem provedení prací dle bodu 9., 10., a 11. podmínek pro provedení stavby, stanovených pravomocným stavebním povolením, vydaným ÚMO Plzeň 2, odbor výstavby a dopravy dne 22. 3. 2006 pod č. j. 3852/2005-ÚMO2/Výst-Ze, a to po dobu pracovní doby pracovníků dodavatele, tj. vždy od 8.00 hod. do 15.00 hod. a po nezbytně nutnou dobu k provedení předmětných prací v délce maximálně 3 dnů, dále poskytnout k tomu veškerou jejich nezbytnou součinnost“, a dále k vymožení nákladů exekuce a nákladů oprávněného určených v příkazu exekutora, jejímž provedením pověřil soudní exekutorku JUDr. Jitku Wolfovou, Exekuční úřad Plzeň - město.

K odvolání povinného Ivana Svobody Krajský soud v Plzni shora označeným rozhodnutím usnesení soudu prvního stupně v části, kterou byla nařízena exekuce proti povinnému Janu Svobodovi, zemřelému dne 30. 1. 2008, zrušil a řízení zastavil ( , a ), a jinak je potvrdil. K námitce povinného Ivana Svobody, jíž zpochybnil materiální vykonatelnost exekučního titulu, uvedl, že obsah a rozsah povinností, které mají být tímto povinným splněny, je zcela konkrétní a určitý.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání, v němž poté, co popsal okolnosti vzniku sporu mezi účastníky, namítá, že „je zcela v rozporu se stavem provedení exekuce, když oprávněný se domáhá vyklizení terasy, která je přístupná pouze z bytu povinných, a zcela v rozporu se zákonem tak dojde k narušení soukromého práva povinných. Logikou věci by vyplývalo, že vzhledem k tomu, že terasa je ve společném vlastnictví všech vlastníků bytových jednotek v domě, muselo být zřízeno ostatním vlastníkům právo věcného břemene průchodu bytem povinných na terasu, aby mohlo být toto právo využito, což je zřejmě zcela pochybné a odporuje zákonu. Při generální rekonstrukci mají tak povinní za to, že její realizací dojde k protiprávnímu zásahu do jejich vlastnických práv. Z těchto důvodů nesouhlasí povinní s usnesením o nařízení exekuce, neboť jsou tohoto názoru, že je v kontextu se zákonem neproveditelná bez zásahu do vl. práv k nemovitosti, které se vlastní výkon exekuce netýká“. Navrhl, aby dovolací soud napadené usnesení v celém rozsahu zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.

Dovolací soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle ve znění účinném do 30. 6. 2009 (viz čl. II., bod 12., část první, ).

Dovolatel argumenty ve prospěch názoru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, dovolacímu soudu nepřednesl, a ani hodnocením námitek obsažených v dovolání k závěru o splnění této podmínky dospět nelze. O existenci (dovoláním otevřené) právní otázky, jejíž posouzení by mohlo být relevantní i pro posouzení obdobných právních poměrů a jež by tak mohlo mít vliv na rozhodovací činnost soudů obecně (což rozhodnutí zásadního právního významu ve smyslu předpokládá), totiž v dané věci nejde. Takovou zásadní právní otázkou nemohou být výhrady, jimiž povinný zpochybňuje věcnou správnost exekučního titulu. Nejvyšší soud již v mnoha rozhodnutích vysvětlil, že soud v exekuci není oprávněn přezkoumávat věcnou správnost rozhodnutí (včetně postupu orgánu) vydaných v nalézacím řízení. Obsahem těchto rozhodnutí je vázán a je povinen z nich vycházet (srov. např. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. dubna 1999, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 4/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Z uvedeného vyplývá, že usnesení odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu , ve znění účinném do 30. 6. 2009, a dovolání proti němu podle , odst. 2 ve spojení s , ve stejném znění, a , není tudíž přípustné. Nejvyšší soud proto dovolání povinného podle věty první a odmítl.

O případných nákladech dovolacího řízení bude rozhodnuto podle ustanovení hlavy VI.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. března 2011

JUDr. Olga Puškinová, v. r.předsedkyně senátu