Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 831/2009

20

Cdo 831/2009

ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

Z. K.

, zastoupené JUDr. Pavlem Švábem, advokátem se sídlem v Praze 2, Slezská 13, proti žalované

LEASING – STAR spol. s r. o.

, se sídlem v Teplicích, Nákladní 1006, zastoupené JUDr. PhDr. Oldřichem Choděrou, advokátem se sídlem v Praze 1, Národní 25, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o popření pravosti pohledávky, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze z 5. 11. 2008, č. j. -54, takto:

I.

Dovolání

se zamítá.

II. Žalobkyně

je povinna

zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2.760,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta JUDr. PhDr. Oldřicha Choděry.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem ze 14. 4. 2008, č. j. -22, obvodní soud zčásti vyhověl (výrok I.) odporové žalobě ( ) bývalé manželky povinného (odůvodněné neplatností zástavní smlouvy podle a , uzavřené povinným jako zástavním dlužníkem a žalovanou jako /přihlášenou/ zástavní věřitelkou) a určil, že pohledávka žalované uplatněná v exekučním řízení vedeném proti povinnému u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. není po právu. Soud uzavřel, že žalobkyně „je aktivně legitimována jako (bývalá) manželka povinného, která má právo na podíl ze zbytku rozdělované podstaty, když došlo k prodeji (neplatně zastavených) nemovitostí, které byly ve společném jmění manželů.“ Ve zbytku pak žalobu zamítl (výrok II.).

K odvolání žalované městský soud shora označeným rozhodnutím rozsudek soudu prvního stupně v napadené, tj. vyhovující části (tedy ve výroku I.) změnil tak, že žalobu zamítl, a žalobkyni zavázal k náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Své rozhodnutí odůvodnil s poukazem na ustanovení a větu první závěrem, že „ve fázi rozvrhu rozdělované podstaty manželka povinného účastnicí rozvrhového jednání není, a proto nemůže ani popírat vyčíslené pohledávky.“ Žalobkyně svou případnou pohledávku za povinným z titulu vypořádání společného jmění manželů v exekuci ani nepřihlásila a ostatně tak důvodně učinit nemohla, neboť pohledávka nebyla přiznána exekučním titulem ani zajištěna zástavním právem ve smyslu ustanovení “ Na tomto závěru podle odvolacího soudu nemůže nic změnit ani skutečnost, že podání odporové žaloby uložil žalobkyni (exekuční) soud.

V dovolání žalobkyně – posuzováno podle jeho obsahu – namítá nesprávné právní posouzení věci. Naplnění dovolacího důvodu podle spatřuje „v ryze formalistickém výkladu pojmu účastníka řízení“, jímž městský soud „tudíž de facto odňal žalobkyni možnost domoci se ochrany svých práv.“ S poukazem na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. vyjadřuje přesvědčení, že takovýmto „přepjatě formalistickým přístupem je obhajována zjevná nespravedlnost a odňato její zjevné právo.“ Zdůrazňuje, že smlouvu, jíž její bývalý manžel kromě svých pozemků zřídil ve prospěch žalované zástavní právo i na stavby (dům a garáž) spadající do jejich společného jmění, uzavřel bez jejího souhlasu a tedy neplatně. Jestliže týž obvodní soud (v jiném řízení, pod sp. zn. ) její žalobu o neplatnost zástavní smlouvy, odůvodněnou poukazem na ustanovení a , zamítl, pak jedině proto, že podle jeho názoru žalobkyně pozbytím práva k oběma stavbám (v důsledku jejich vydražení) nemohla již mít naléhavý právní zájem na určení neexistence zástavního práva k nim. Soud nicméně v odůvodnění onoho rozhodnutí vyslovil názor (jímž se žalobkyně posléze řídila), že otázku (ne)existence zástavního práva bude nutno řešit v exekučním řízení (v němž byla soudem odkázána na podání předmětné odporové žaloby).

Žalovaná navrhla zamítnutí dovolání.

Nejvyšší soud věc projednal podle ve znění účinném do 30.6.2009 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, ).

Dovolání, přípustné podle ustanovení , není důvodné.

Jelikož vady podle , odst. 2 písm. a/, b/ a odst. 3 , jež by řízení činily zmatečným ani jiné vady řízení ( ), k nimž je dovolací soud – je-li dovolání přípustné – povinen přihlédnout z úřední povinnosti ( , věta druhá, ), v dovolání namítány nejsou a nevyplývají ani z obsahu spisu, a protože jinak je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení ( , věta první, ), je předmětem dovolacího přezkumu závěr odvolacího soudu o nedostatku aktivní věcné legitimace žalobkyně k podání odporové žaloby v důsledku skutečnosti, že jako (bývalá) manželka povinného není účastnicí té fáze exekučního řízení, v níž soud rozhoduje o rozvrhu.

Právní posouzení je ve smyslu nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy (nejen hmotného práva, ale – a o takový případ jde v souzené věci – i práva procesního), jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Podle k jednání soud předvolá

účastníky rozvrhu

, kterými jsou oprávnění, ten, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinný, vydražitel, osoby, které podaly přihlášku, ledaže by jejich přihláška byla odmítnuta (§ 336f), a osoby, o nichž je známo, že v jejich prospěch váznou na nemovitosti závady s výjimkou těch, o nichž bylo rozhodnuto, že prodejem v dražbě nezaniknou (§ 336a odst. 1 písm. c/).

Podle první věty může každý

z účastníků rozvrhu

popřít vyčíslené pohledávky co do jejich pravosti, výše, zařazení do skupiny a pořadí.

V předmětné věci odvolací soud obě (správně použitá) ustanovení vyložil správně. Z ustanovení věty první totiž nelze než dovodit závěr jediný, a to, že právo popřít vyčíslenou pohledávku nemá nikdo jiný než účastník rozvrhu. Závěr, že takovým účastníkem rozvrhu není manžel, a tedy ani bývalý manžel povinného (jenž samozřejmě účastníkem předchozích relativně samostatných fází exekučního řízení za splnění podmínek předepsaných ustanovením je) pak vyplývá z taxativního výčtu osob vyjmenovaných v ustanovení mezi nimiž manžel, a tedy ani rozvedený manžel povinného uveden není (k závěru, že manžel povinného účastníkem rozvrhového jednání není, srov. též např. Drápal, L., Bureš, J. a kol. II., -376 Komentář. 1. vydání. Praha: C.H.Beck, 2009, 2540 s., vysvětl. 3).

S ohledem na výše uvedené lze uzavřít, že se dovolatelce prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu správnost napadeného rozhodnutí zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud tedy – aniž se musel zabývat dalšími námitkami, jež jsou z hlediska právního posouzení věci, na němž napadené rozhodnutí spočívá, nerelevantní – bez jednání ( věta první ) dovolání jako nedůvodné podle části věty před středníkem, odst. 6 zamítl.

Protože dovolání bylo zamítnuto, vzniklo procesně úspěšné žalované podle ustanovení , a věty první právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení; ty spočívají v částce 2.000,- Kč představující sazbu odměny za zastoupení advokátem ( , , , , písm. b/ , kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti /advokátní tarif/, ve znění pozdějších předpisů, sníženou o 50% podle vyhlášky), a v částce 300,- Kč paušální náhrady podle , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, jakož i DPH ve výši 20 %, tj. částce 460,- Kč.

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 16. března 2011

JUDr. Vladimír M i k u š e k, v. r.

předseda senátu