Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 4884/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců Mgr. Filipa Cilečka a doc. JUDr. Ivany Štenglové v právní věci navrhovatelů a/ Ing. B. H., a b/ Ing. A. H., zastoupeného Mgr. Lukášem Zscherpem, advokátem, se sídlem v Plzni, Lochotínská 18, PSČ 301 00, za účasti společnosti Imperial Karlovy Vary a. s., se sídlem v Karlových Varech, U Imperialu 31, PSČ 360 01, identifikační číslo osoby 45359318, zastoupené Mgr. Lucií Sabolovou, advokátkou, se sídlem v Praze 1, Karolinská 661, PSČ 186 00, o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. , o dovolání navrhovatele b/ proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. června 2009, č. j. -92, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

V záhlaví označeným usnesením potvrdil odvolací soud k odvolání navrhovatele b/ usnesení ze dne 11. září 2008, č. j. -52, jímž Krajský soud v Plzni zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti Imperial Karlovy Vary a. s. (dále jen „společnost“), konané dne 10. ledna 2006, kterým bylo rozhodnuto o přechodu všech ostatních akcií na hlavního akcionáře podle ustanovení a násl. , obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“).

Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel b/ dovolání, jež Nejvyšší soud podle ustanovení a , (dále jen „ “), odmítl.

Učinil tak proto, že dovolání proti potvrzujícímu výroku usnesení ve věci samé může být přípustné pouze podle ustanovení (o situaci předvídanou v ustanovení nejde), tedy tak, že dovolací soud - jsa přitom vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení ( ) - dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam.

Dovolatel přitom Nejvyššímu soudu žádné otázky, z nichž by bylo možno usuzovat na zásadní právní význam napadeného rozhodnutí, k řešení nepředkládá.

Námitkami, podle kterých řízení „nebylo ovládáno zásadou vyšetřovací“ (neboť soudy neprovedly další důkazy k prověření závěru, zda hlavní akcionář disponoval na valné hromadě 90% všech hlasů) a rozhodnutí soudů se nevypořádala s „mnohými jeho argumenty“ (čímž mělo dojít k zásahu do práva dovolatele na spravedlivý proces), vystihuje dovolatel dovolací důvod vymezený v ustanovení , jenž nemá u dovolání přípustného toliko podle ustanovení zásadně k dispozici (k tomu srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 7. března 2006, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročník 2006, pod číslem 130). Dovolatelem vytýkané vady řízení (nedostatečné odůvodnění rozhodnutí v rozporu s požadavky ustanovení a neprovedení dalších důkazů) totiž nezahrnují podmínku existence otázky zásadního právního významu.

Polemikou se skutkovým závěrem soudů obou stupňů, podle něhož hlavní akcionář disponoval na valné hromadě 90% všech hlasů, dovolatel uplatňuje dovolací důvod vymezený v ustanovení , jehož prostřednictvím na zásadní právní význam rozhodnutí odvolacího soudu usuzovat nelze (srov. výslovné znění označeného ustanovení).

Zásadní právní význam dovolací soud neshledal v řešení otázky, zda nemožnost vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení § 131 odst. 3 písm. c/ obch. zák. dopadá i na usnesení valné hromady, která rozhodla o přechodu všech ostatních akcií na hlavního akcionáře podle § 183i obch. zák. V projednávané věci totiž odvolací soud dovodil, že usnesení valné hromady společnosti bylo přijato v souladu se zákonem, a na aplikaci ustanovení § 131 odst. 3 písm. c/ obch. zák. tudíž své rozhodnutí nezaložil. Řešení naznačené otázky se proto nemůže projevit v poměrech dovolatele (tj. nemůže zvrátit rozhodnutí o zamítnutí jeho návrhu) a pro její posouzení nelze dovolání připustit (srov. usnesení uveřejněná pod čísly 27/2001 a 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

V poměrech dovolatele se nemůže projevit ani řešení poslední jím položené otázky, a to který (zda dovolací nebo odvolací) soud je povinen obrátit se s předběžnou otázkou k výkladu Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES ze dne 21. dubna 2004 o nabídkách převzetí (Úřední věstník Evropské unie L 142, 30.4.2004, s. 12—23, zvláštní vydání v českém jazyce: kapitola 17, svazek 2, s. 20 - 31) na Evropský soudní dvůr (Soudní dvůr Evropské unie) podle článku 234 Smlouvy o založení Evropského společenství (dnes článku 267 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie). Nehledě k tomu, že dovolatel neuvádí, jaká ustanovení práva Evropské unie by měla být předmětem posouzení ze strany Soudního dvora Evropské unie, je třeba zdůraznit, že projednávaná věc - v níž nejde o posouzení práva výkupu cenných papírů obchodovaných na regulovaném trhu, realizovaného hlavním akcionářem po ukončení lhůty pro přijetí nabídky převzetí - do věcné působnosti označené směrnice nespadá.

Důvod připustit dovolání podle proto Nejvyšší soud neměl a podle jiných ustanovení dovolání přípustné není.

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení , a , když dovolání navrhovatele b) bylo odmítnuto a společnosti podle obsahu spisu žádné náklady v souvislosti s dovolacím řízením nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 17. února 2011

JUDr. Petr Š u k

předseda senátu