Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
9186B76E3710DD4EC1257A4E00687D90.html
HTML · 15.71 KB
No categories available
21 Cdo 2919/2010
U S N E S E N Í
B. J.
1) M. J.
, zastoupené JUDr. Alešem Zemanem, advokátem se sídlem v Praze 2, Svobodova č. 7,
2) M. J.
,
3) J. J.
, o určení dědického práva, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 20 C 123/2006 , o dovolání žalované 1) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. června 2009, č. j. 36 Co 40/2009 -107, takto:
I. Dovolání žalované 1)
se odmítá
.
II. Žalovaná 1)
je povinna
zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 2.800,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Lucie Horčičkové, advokátky se sídlem v Praze 6, Jednořadá č. 1051/33. Ve vztahu žalobkyně a žalovaných 2) a 3)
nemá
žádný z účastníků
právo
na náhradu nákladů dovolacího řízení.
S t r u č n é o d ů v o d n ě n í (§ 243c odst. 2 o.s.ř. ):
Dovolání žalované 1) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4.6.2009, č. j. 36 Co 40/2009 -107, kterým byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 26.11.2008, č.j. 20 C 123/2006 -81, ve věci samé, není přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád [ve znění do 30.6.2009 (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “), neboť dovoláním je napaden rozsudek odvolacího soudu, který byl vydán před 1.7.2009 (srov. Čl. II bod 12 zákona č. 7/2009 Sb. , kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb. , ve znění pozdějších předpisů a další související zákony)], a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. o.s.ř.
Z hlediska závěru odvolacího soudu (i soudu prvního stupně) o nedůvodnosti vydědění žalobkyně jejím otcem Janem Janovským, zemřelým dne 23.9.2005, listino u ze dne 1.9.2005 je rozhodnutí odvolacího soudu v souladu s ustálenou judikaturou soudů (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 9. 1997, sp. zn. 2 Cdon 86/97 , uveřejněný v časopise Soudní judikatura pod č. 21, ročník 1998; rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 9.8.1996, sp.zn. 6 Co 10/96 , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 23, ročník 1998; rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15.5.2007, sp. zn. 21 Cdo 688/2006 , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 8, ročník 2008, a v časopise Soudní judikatura pod č. 111, ročník 2007)
a nemá tedy po právní stránce zásadní význam.
K okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. o. s. ř. , jestliže tvrzené vady procesu získání skutkových zjištění (zejména provádění a hodnocení důkazů) nezahrnují podmínku existence právní otázky zásadního významu, a podle ustanovení § 241a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. však nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. o. s. ř. , přihlédnuto (srov. též právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. 21 Cdo 541/2004 , publikovaném v časopise Soudní judikatura pod č. 132, roč. 2004, a obdobně též právní názor vyjádřený v usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 7. 3. 2006, sp. zn. III. ÚS 10/06 , uveřejněném v časopise Soudní judikatura pod č. 130, roč. 2006).
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalované 1) podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o.s.ř. o.s.ř. odmítl.
V dovolacím řízení vznikly žalobkyni v souvislosti se zastoupením advokátkou náklady, které spočívají v paušální odměně za zastupování ve výši 2.500,- Kč (srov. ustanovení § 5 písm. d) , § 10 odst. 3 , § 14 odst. 1 , § 15 , § 16 , § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. , ve znění vyhlášek č. 49/2001 Sb. , č. 110/2004 Sb. , č. 617/2004 Sb. a č. 277/2006 Sb. ) a v paušální částce náhrady výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300,- Kč (srov. § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášek č. 235/1997 Sb. , č. 484/2000 Sb. , č. 68/2003 Sb. , č. 618/2004 Sb. a č. 276/2006 Sb. ), celkem ve výši 2.800,- Kč. Vzhledem k tomu, že zástupkyně žalobkyně advokátka JUDr. Lucie Horčičková – jak vyplývá z obsahu spisu – neosvědčila, že je plátcem daně z přidané hodnoty, nenáleží k nákladům řízení, které žalobkyni za dovolacího řízení vznikly, vedle odměny za zastupování advokátkou a paušální částky náhrad výdajů, rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty z této odměny a náhrad [srov. § 137 odst. 1 a 3 a § 151 odst. 2 větu druhou o.s.ř. o.s.ř. ; § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty]. Protože dovolání žalované 1) bylo odmítnuto, dovolací soud jí podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř. o.s.ř. uložil, aby žalobkyni náklady v celkové výši 2.800,- Kč nahradila. Žalovaná 1) je povinna přiznanou náhradu nákladů řízení, tj. celkem částku 2.800,- Kč, zaplatit k rukám advokátky, která žalobkyni v tomto řízení zastupovala (§ 149 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. ).
Ve vztahu žalobkyně k žalovaným 2) a 3) dovolací soud o náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl ve smyslu ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 150 o.s.ř. o.s.ř.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. února 2011
JUDr. Roman Fiala, v. r.
předseda senátu