Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 3574/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Pavla Příhody v právní věci žalobkyně MAAP, spol. s r. o., se sídlem v Opavě, Předměstí, Denisovo náměstí 2895/3, PSČ 746 01, identifikační číslo osoby 61 94 74 82, proti žalované ROKOSPOL a. s., se sídlem v Praze, Novém Městě, Krakovská 1346/15, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 25 52 14 46, zastoupené JUDr. Aloisem Coufalíkem, advokátem, se sídlem v Luhačovicích, Masarykova 175, PSČ 763 26, o žalobě na obnovu řízení podané žalovanou, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 8. dubna 2009, č. j. -96, takto:I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22. dubna 2008, č. j. -56, kterým byla zamítnuta žaloba žalované na obnovu řízení vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , v němž byla žalovaná zavázána rozsudkem pro uznání ze dne 4. března 2003, č. j. -29, vydaným na základě fikce uznání nároku podle ustanovení (dále též jen „ “), zaplatit žalobkyni částku 135.744,70 Kč s příslušenstvím.

Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, podle něhož žalovaná neprokázala tvrzený důvod pro obnovu řízení podle ustanovení V průběhu původního řízení o odvolání si odvolací soud vyžádal zprávu pošty v Uherském Brodě o doručení výzvy, vydané soudem prvního stupně 24. října 2002 podle ustanovení (dále jen „výzva“) žalované, i průvodní y, a touto zprávou včetně úhrnného dodacího listu a odnášecího prohlášení provedl důkaz. Nebyla-li žalovaná „spokojena“ s provedenými důkazy, nic jí nebránilo v původním řízení o odvolání navrhnout doplnění dokazování opětovným dotazem na poštu. Nedostavil-li se zástupce žalované bezdůvodně k jednání odvolacího soudu v původním řízení, připravil se ze své viny o tuto procesní možnost a své procesní pochybení nemůže přenášet na soud. Uvedl, že z vyjádření České pošty, s. p. ze dne 14. června 2005 (dále jen „vyjádření pošty“) vyplývá, že jde o zhodnocení sdělení pošty o doručení výzvy, jež bylo odvolacímu soudu zasláno v původním řízení. Tímto vyjádřením nelze vyvrátit správnost podkladových listin - úhrnného dodacího listu a odnášecího prohlášení - a proto toto vyjádření nemůže přivodit pro žalovanou příznivější rozhodnutí ve věci.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, odkazujíc co do přípustnosti na ustanovení ve spojení s ustanovením a co do důvodů na ustanovení a b)

Dovolatelka podrobně rekapituluje dosavadní průběh řízení a namítá, že závěr odvolacího soudu - i soudu prvního stupně - ohledně posouzení vyjádření pošty je nesprávné, v rozporu s ustanovením Zdůrazňuje, že v průběhu celého řízení upozorňovala na skutečnost, že k řádnému doručení výzvy v původním řízení nedošlo. Z toho důvodu nemohla dovolatelka „adekvátním způsobem bránit svoje subjektivní práva a právem chráněné zájmy v probíhajícím soudním řízení…“, zejména když následně soud prvního stupně v původním řízení rozhodl ve věci rozsudkem pro uznání. V průběhu (původního) odvolacího řízení odvolací soud údajně zjistil, že předseda představenstva dovolatelky zmocnil k odnášení obyčejných a doporučených zásilek pro dovolatelku J. K., která podepsala i odnášecí prohlášení a z toho důvodu považoval výzvu za řádně doručenou.

Dovolatelka má za to, že vyjádření pošty je důkazem o tom, že k řádnému doručení výzvy nedošlo, když pošta v Uherském Brodě neměla právo vydat zásilky určené dovolatelce J. K., a nemohla tudíž nastat ani fikce uznání nároku. Navrhuje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

S přihlédnutím k článku II bodu 12. části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle ve znění účinném do 30. června 2009.

Dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí žaloby na obnovu řízení, může být přípustné jen podle ustanovení ve spojení s ustanovením Důvod založit přípustnost dovolání podle označených ustanovení (tedy tak, že dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam) Nejvyšší soud nemá.

Je tomu tak proto, že odvolací soud založil své rozhodnutí na dvou závěrech, z nichž každý vede k zamítnutí žaloby. Odvolací soud uzavřel, že dovolatelka se mohla bránit již v původním řízení před odvolacím soudem námitkou, že z listin provedených k důkazů odvolacím soudem nevyplývá oprávnění J.K. k přebírání poštovních zásilek pro dovolatelku, a nedostavil-li se bezdůvodně její zástupce k jednání před odvolacím soudem, připravila se tak svou vinou o možnost navrhnout doplnění dokazování dotazem na poštu, tedy že vyjádření pošty není důkazem, který by nemohla bez své viny použít v původním řízení ve smyslu ustanovení

Druhým závěrem je posouzení vyjádření pošty jako zhodnocení původního sdělení pošty o tom, komu a na základě čeho byla předána zásilka obsahující výzvu adresovaná dovolatelce, kterou nelze vyvrátit správnost úhrnného dodacího listu a odnášecího prohlášení, a jež proto nemůže přivodit pro dovolatelku příznivější rozhodnutí ve věci.

Nejvyšší soud již v usnesení uveřejněném pod číslem 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek dovodil, že spočívá-li rozsudek (usnesení), jímž odvolací soud potvrdil rozsudek (usnesení) soudu prvního stupně, na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání ve smyslu přípustné, jestliže řešení některé z těchto otázek nebylo dovoláním zpochybněno.Závěr odvolacího soudu, podle něhož dovolatelka tím, že se nezúčastnila jednání před odvolacím soudem v původním řízení, při němž byly provedeny důkazy o doručení výzvy, se připravila o možnost navrhnout doplnění dokazování opětovným dotazem na poštu, a proto vyjádření pošty není důkazem, jež by dovolatelka nemohla bez své viny použít v původním řízení před odvolacím soudem ve smyslu ustanovení , nebyl dovolatelkou zpochybněn. Z tohoto důvodu jsou jakékoliv další námitky nevýznamné, neboť přípustnost dovolání v projednávané věci založit nemohou.

Výhradou, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, se dovolací soud nemohl zabývat, neboť tuto výhradu dovolatelka nijak nekonkretizovala, neuvedla, v čem vadu řízení spatřuje, omezila se pouze na odkaz na ustanovení

Protože dovolání podle ustanovení ve spojení s ustanovením není přípustné, Nejvyšší soud je, aniž nařizoval jednání ( věta první ), odmítl [ , ].

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení věty první, a , když dovolání žalované bylo odmítnuto a žalobkyni podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. února 2011

JUDr. Hana Gajdzioková

předsedkyně senátu