Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 2859/2010

U S N E S E N Í

Správy domů s. r. o.

H. H.

, podnikající pod firmou Hana Hladká – Tyché, IČ: 60873337, bytem i místem podnikání v Českých Budějovicích, Štítného 39/15, zastoupené JUDr. Milošem Vondráčkem, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, Nám. Přemysla Otakara II. č. 36, o zaplacení částky 144.139,40 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. listopadu 2009, č. j. -70, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Žalobkyně (správkyně

„domu v Č. B. v Č. ul. č. 7“

– dále jen „předmětný dům“) se domáhala, aby jí žalovaná (uživatelka nebytových prostor nacházejících se v předmětném domě – dále jen „nebytové prostory“) zaplatila částku 144.139,40 Kč (s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení) z titulu bezdůvodného obohacení vzniklého užíváním nebytových prostor a čerpáním služeb spojených s jejich užíváním za dobu od 1. května 2008 do 2. října 2008.

Okresní soud v Českých Budějovicích (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 18. února 2009, č. j. -34, žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku částku 144.193,40 Kč s tam uvedeným úrokem z prodlení; současně rozhodl o nákladech řízení účastnic.

K odvolání žalované Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací rozsudkem ze dne 26. listopadu 2009, č. j. -70, citovaný rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastnic.

Na zjištěném skutkovém základě (jenž je účastnicím řízení znám a nelze jej v daném případě zpochybnit /viz posléze uvedený výklad/ prostřednictvím dovolacího důvodu podle , , ve znění po novele provedené – dále jen „ “) soudy obou stupňů především dovodily, že nárok na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého užíváním nebytových prostor bez právního důvodu byl dán, a proto žalobě – s odkazem na ustanovení a násl. , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“) – vyhověly.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jehož přípustnost opřela o ustanovení Uplatněné dovolací námitky podřadila pod dovolací důvod podle V dovolání odvolacímu soudu vytkla, že nesprávně právně posoudil otázku účinnosti doručení žaloby a předvolání k jednání u soudu prvního stupně ve smyslu , , ve znění před novelou provedenou (dále jen „ před novelou“). V této souvislosti především namítla, že uvedené y jí nebyly účinně doručeny, neboť v době pokusu o jejich doručení se sice v místě doručování zdržovala, avšak – s ohledem na svůj nepříznivý zdravotní stav – nebyla objektivně schopna je od doručujícího orgánu převzít. Měla tudíž za to, že při jednání dne 18. února 2009 neměl soud prvního stupně podmínky pro projednání věci v její nepřítomnosti; navzdory tomu však odvolací soud vyhovující rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. Navrhla, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil k dalšímu řízení soudu prvního stupně.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) shledal, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastnicí řízení ( ), za splnění podmínky povinného advokátního zastoupení dovolatelky ( a 4 ).

Poté se Nejvyšší soud zabýval otázkou přípustnosti dovolání, neboť toliko z podnětu dovolání, které je přípustné, může být přezkoumána správnost napadeného rozhodnutí z hlediska uplatněných (způsobilých) dovolacích důvodů.

Dovolání proti citovanému potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle (proto, že rozhodnutí soudu prvního stupně, potvrzené napadeným rozsudkem, bylo jeho prvním rozhodnutím ve věci) a z následujících důvodů nemůže být přípustné ani podle

Je-li přípustnost dovolání podle spjata se závěrem o zásadním významu rozsudku po stránce právní, je způsobilým dovolacím důvodem zásadně jen důvod podle ; není jím naopak důvod podle , jímž lze vytýkat nesprávnosti ve zjištěném skutkovém stavu. Přitom nesprávné právní posouzení může být dovolacím důvodem pouze tehdy, bylo-li rozhodující pro výrok rozhodnutí odvolacího soudu. Proto lze dovoláním napadnout nejen právní závěr odvolacího soudu týkající se bezprostředně předmětu řízení, ale i posouzení předběžné otázky, důkazního břemene, vázanosti soudu rozhodnutím jiného orgánu (pokud se neprojevilo ve vadnosti skutkového zjištění, ale v nesprávném výkladu práva) a podobně. Naproti tomu nelze tímto dovolacím důvodem úspěšně namítat posouzení místní příslušnosti soudu a dalších otázek, které správnost výroku rozhodnutí odvolacího soudu nemohou ovlivnit (srov. Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. , Komentář II. díl, 7. vydání, Praha: C. H. Beck, 2006, str. 1267, a dále např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. ledna 2009, sp. zn. ). Jinými slovy řečeno prostřednictvím dovolacího důvodu podle lze úspěšně zpochybnit jen řešení těch právních otázek, na nichž rozhodnutí odvolacího soudu spočívá.

V posuzovaném případě dovolatelka v dovolání napadla správnost názoru, že dne 23. ledna 2009 jí byly účinně doručeny žaloba a předvolání k jednání u soudu prvního stupně na den 18. února 2009. Na uvedeném názoru by přitom rozhodnutí odvolacího soudu – ve shora uvedeném smyslu – spočívalo např. jen tehdy, pokud by jím odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně vydaný postupem podle před novelou, neboť v takovémto případě by pochybení soudu při hodnocení otázky účinnosti doručení žaloby a předvolání k jednání žalovanému znamenalo omyl v právním posouzení předpokladů pro vydání rozsudku pro zmeškání. Jestliže však v souzené věci rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na (hmotně)právním závěru, že nárok na vydání bezdůvodného obohacení žalobkyně uplatnila – s ohledem na ustanovení a násl. obč. zák. – po právu, nemohlo mít případné nesprávné posouzení (procesní) otázky účinnosti doručení žaloby a předvolání k jednání dovolatelce na správnost uvedeného závěru žádný vliv. Za této situace je z obsahu dovolání ( ) a z povahy uplatněných dovolacích námitek zřejmé, že dovolatelka (byť předestřela, že nesouhlasí s právním posouzením věci) ve skutečnosti zpochybnila postup soudu prvního stupně, který žalobu projednal a o ní rozhodl v její nepřítomnosti (tj. postup soudu podle před novelou). Její námitky jsou proto podřaditelné pod tzv. zmatečnostní vadu ve smyslu , neboť uvedeným postupem (šlo-li by o postup nesprávný) jí mohla být odňata možnost jednat před soudem. Dovolatelka ovšem přehlédla, že k vadám uvedeným v , a b/ a dovolací soud přihlíží (z úřední povinnosti) jen tehdy, je-li dovolání přípustné ( věta druhá ); samy o sobě však takovéto vady, i kdyby byly dány, přípustnost dovolání (podle ) založit nemohou (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. srpna 2002, sp. zn. , uveřejněné pod č. 32 v sešitě č. 4 z roku 2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Pro úplnost zbývá dodat, že vady podle jsou významné pouze z hlediska žaloby pro zmatečnost.

Vycházeje z uvedených závěrů, dovolací soud nedovodil přípustnost dovolání ani z ustanovení , a proto je podle věty první a jako nepřípustné odmítl.

Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení věty první, , a a o skutečnost, že žalobkyni nevznikly v dovolacím řízení žádné prokazatelné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla proti dovolatelce právo.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 9. února 2011

JUDr. Miroslav Ferák, v. r.

předseda senátu