Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 4825/2009

U S N E S E N Í

Š. H.

městu Třinec

, se sídlem úřadu v Třinci, Jablunkovská 160, zastoupenému JUDr. Jitkou Kyvalskou, advokátkou se sídlem v Třinci, Husova 401, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 3. 2009, č.j. -64, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce se domáhal na žalovaném zaplacení 150.000,- Kč z titulu náhrady škody vzniklé tím, že dne 31. 5. 1971 byl donucen pod nátlakem uzavřít s právním předchůdcem žalovaného - Městským národním výborem v Třinci nevýhodnou smlouvu o výměně pozemků.

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozsudkem ze dne 4. 12. 2008, č.j. -44, žalobu zamítl a rozhodl o odměně ustanoveného zástupce a o nákladech řízení mezi účastníky a ve vztahu ke státu. Okresní soud dospěl k závěru, že cena za chatku, studnu a další příslušenství směňovaného pozemku nebyla nepřiměřeně nízká a že v řízení nebylo prokázáno, že by na žalobce byl činěn bývalými funkcionáři Městského národního výboru v Třinci nátlak na podepsání výměnné smlouvy. Žalobci tak z uvedených důvodů nemohla vzniknout škoda. I kdyby však škoda vznikla, právo na její náhradu je promlčeno, neboť žalobce věděl nejpozději v roce 1975 nejen o škodě, ale také o tom, kdo za tuto škodu odpovídá, přesto podal žalobu až v březnu roku 2008. Soud dále neshledal, že by vznesená námitka promlčení odporovala dobrým mravům a zdůraznil, že projednávanou věc bylo třeba posoudit podle obecných ustanovení o náhradě škody obsažených v , nikoli podle zvláštního , o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu a jeho nesprávným úředním postupem, neboť šlo o soukromoprávní vztah, v němž právní předchůdce žalovaného nevystupoval jako státní orgán.

K odvolání žalobce Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 12. 3. 2009, č.j. -64, rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích o věci samé a o nákladech řízení mezi účastníky potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud jednal v žalobcově nepřítomnosti, neboť z lékařské zprávy bylo zřejmé, že zdravotní stav žalobce je dlouhodobě nepříznivý a nebylo možné předpokládat, že by se žalobce dostavil k soudnímu jednání. Žalobce byl zastoupen ustanoveným advokátem a soud neshledal důvody pro zproštění povinnosti tohoto advokáta zastupovat žalobce. Odvolací soud se ztotožnil se skutkovými i právními závěry soudu prvního stupně, správným shledal také jeho postup při provádění dokazování. Přisvědčil soudu prvního stupně zejména v závěru, že uplatňovaný nárok žalobce je promlčený. Odvolací soud též neshledal žádné důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by procesně úspěšnému žalovanému neměly být přiznány náklady řízení podle ustanovení , jak navrhoval žalobce.

Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním s tím, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. Namítá, že řízení před odvolacím soudem bylo postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a že věc byla po právní stránce nesprávně posouzena. Dovolatel spatřuje vadu řízení v tom, že odvolací soud nevyhověl jeho žádosti o odročení jednání soudu ze zdravotních důvodů a věc projednal bez jeho přítomnosti, a to i přesto, že byl zastoupen advokátem, vůči němuž uplatnil námitku podjatosti. Tvrdí, že ustanovený advokát bez jeho vědomí stanovil rozsah náhrady škody na částku 150.000,- Kč a nikoli na částku 30.000,- Kč, která se odvíjí od cen platných v době, kdy ke škodě došlo. Domnívá se též, že soud měl při rozhodování o nákladech řízení zohlednit ustanovení Navrhuje, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) posoudil dovolání – v souladu s čl. II. bodem 12 – podle ustanovení ve znění účinném do 30. 6. 2009 (dále opět jen „“) a shledal, že bylo podáno včas, účastníkem řízení ( ), za splnění zákonné podmínky advokátního zastoupení dovolatele ( a 4 ), směřuje však proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Podle ustanovení ve znění účinném od 23. 1. 2009 (část první, čl. II, bod 12, část věty za středníkem ) pak odůvodnění obsahuje pouze stručný výklad důvodů, pro který je dovolání nepřípustné.

Rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

V dovolání žádná otázka zásadního právního významu (jejíž řešení by bylo významné nejen pro rozhodnutí v této věci, ale i pro rozhodování věcí obdobných) formulována není. Žalobce neuvádí žádnou konkrétní námitku, kterou by zpochybnil právní závěr o neopodstatněnosti žalobou uplatněného nároku na náhradu škody. Námitka dovolatele, že odvolací soud navzdory jeho žádosti neodročil jednání, rovněž přípustnost dovolání nezakládá, neboť je jí vytýkána vada řízení, která však nepředstavuje dosud neřešenou či spornou otázku interpretace procesních norem, navíc se vztahuje ke konkrétním poměrům projednávané věci (posouzení opodstatněnosti žádosti o odročení jednání s ohledem na konkrétní okolnosti případu), a nemá tudíž judikatorní přesah. Z těchto důvodů nelze považovat napadené rozhodnutí za zásadně právně významné, čímž postrádá rovněž nutnou podmínku přípustnosti dovolání podle

Dovolání není přípustné ani proti výroku o nákladech řízení, neboť se nejedná o rozhodnutí ve věci samé a jeho přípustnost není založena ani ustanoveními , a , protože rozhodnutí o nákladech řízení není mezi tam vyjmenovanými rozhodnutími (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. , publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, pod číslem 4/2003).

Z uvedeného vyplývá, že dovolání není přípustné; Nejvyšší soud je proto podle věty první a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalobce, jehož dovolání bylo odmítnuto, právo na náhradu nákladů řízení nemá a žalovanému žádné náklady v dovolacím řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 24. února 2011

JUDr. Robert Waltr, v. r.

předseda senátu