Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 500/2009

U S N E S E N Í

TRANE ČR, spol. s r.o.

H. L.

, zastoupené JUDr. Tomášem Cabalkou, advokátem se sídlem v Stříbrné Skalici, U jabloně 358, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. , o dovolání oprávněné proti usnesení Městského soudu v Praze z 30. 9. 2008, č. j. -81, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Usnesením z 12. 5. 2008, č. j. -68, okresní soud rozvrhl rozdělovanou podstatu tak, že z ní budou uspokojeny přihlášené pohledávky:

1. soudního exekutora (náklady exekuce) ve výši 468.956 Kč

2. zástavního věřitele Raiffeisenbank, a.s. ve výši 2 131.421,20 Kč.

Podle , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „“) uspokojil soud v plné výši pohledávku soudního exekutora z titulu nákladů exekuce. Zbytek rozdělované podstaty nepostačoval k uspokojení všech přihlášených pohledávek, a protože na základě předložených listin soud dospěl k závěru, že ve třetí skupině ( , ve znění pozdějších předpisů - dále též jen „“) má první pořadí pohledávka zástavního věřitele Raiffeisenbank, a.s., použil zbytek rozdělované podstaty na její částečné uspokojení.

Napadeným usnesením krajský soud k odvolání oprávněné rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil. Připustil, že okresní soud sice pochybil, nevypořádal-li se v odůvodnění svého usnesení s námitkou oprávněné, jíž před jednáním o rozvrhu popřela pořadí pohledávky (zástavního) věřitele Raiffeisenbank, a.s., nápravu však zjednal sám jako odvolací soud. Uzavřel, že námitka oprávněné nebyla důvodná,y založené ve spise (smlouva o hypotečním úvěru, zástavní smlouva, výpis z katastru nemovitostí) prokazují zajištění pohledávky Raiffeisenbank, a.s. zástavním právem, které vzniklo ke dni 12. 1. 2004; nebylo proto třeba ani dokládat, že se jedná o vymahatelnou pohledávku (, 2 ).

V dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení , odst. 3 (zásadní právní význam napadenému rozhodnutí přisuzuje s odůvodněním, že „řeší otázku náležitostí přihlášky zástavního věřitele do tzv. cizí exekuce podle “), oprávněná namítá nesprávné právní posouzení věci ( ). Vytýká soudu prvního stupně, že nevzal v úvahu podání, jímž popřela před rozvrhovým jednáním pořadí pohledávky přihlášené zástavním věřitelem. Přihláška zástavního věřitele nesplňuje náležitosti přihlášky pohledávky zajištěné zástavním právem stanovené v ; zástavní věřitel své tvrzení, že jeho pohledávka je zajištěna zástavním právem, řádně a včas nedoložil. Podle oprávněné zástavní věřitel nepředložil ve lhůtě stanovené v příslušnéy ( ), zejména zástavní smlouvu a výpis z katastru nemovitostí, a existence zástavního práva k předmětným nemovitostem nevyplývá ani z obsahu spisu. Skutečnost, že se jedná o vymahatelnou pohledávku, prokazoval zástavní věřitel notářským zápisem N 824/2005, NZ 760/2005 z 16. 12. 2005, aniž by však (podle oprávněné) doložil provázanost mezi závazkem obsaženým v notářském zápise a tvrzeným zástavním právem; z notářského zápisu navíc vyplývá, že splátky byly sjednány až do roku 2024. Odvolací soud se sice námitkami oprávněné zabýval, oprávněná však má zato, že řádně neodůvodnil, proč je její argumentace nesprávná, a rozhodnutí soudů obou stupňů proto považuje za nepřezkoumatelná. Navrhla, aby dovolací soud usnesení soudů obou stupňů zrušil, věc vrátil k dalšímu řízení soudu prvního stupně.

Dovolací soud rozhodl o dovolání podle , , ve znění účinném do 30. 6. 2009 (část první, čl. II Přechodných ustanovení, bod 12 ).

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Ve smyslu ustanovení – jež podle platí obdobně, a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení – je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy či soudem dovolacím rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem ( ).

Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu citovaného ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá zásadně pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu. Způsobilým dovolacím důvodem, kterým lze dovolání odůvodnit, je tedy jen důvod podle ustanovení , jímž lze namítat nesprávné právní posouzení věci. Při přezkumu napadeného rozhodnutí – tedy i v rámci posouzení zásadního významu právních otázek, jejichž řešení odvolacím soudem dovolatel napadl – je Nejvyšší soud uplatněným důvodem včetně jeho obsahového vymezení vázán ( věta první ).

Dovolatelka však ve skutečnosti jediný k založení přípustnosti dovolání podle způsobilý dovolací důvod neuplatňuje, nenamítá tedy nesprávnou interpretaci či aplikaci právní normy, nýbrž pouze zpochybňuje zjištění soudů, že obsahem spisu byly v době zahájení dražebního jednáníy (výpis z katastru nemovitostí, zástavní smlouva) prokazující, že pohledávka věřitele Raiffeisenbank, a.s., je zajištěna zástavním právem. Nesprávnost, případně neúplnost skutkových zjištění by bylo možné namítat pouze prostřednictvím dovolacích důvodů podle , případně ; ty však jsou k založení přípustnosti dovolání podle ustanovení nezpůsobilé. Kromě toho ovšem námitky povinné v tomto směru nemají oporu ve spise, jelikož z jeho obsahu (č. l. 22, 33 a 55) plyne, že zástavní smlouva i výpis z katastru nemovitostí, jimiž je existence zajištění vymáhané pohledávky zástavním právem doložena, byly ve spise zažurnalizovány před dražebním jednáním (12. 5. 2008, viz č. l. 62).

Dovolatelka sice napadenému rozhodnutí přisuzuje zásadní právní význam, hodnocením námitek v dovolání obsažených však k takovému závěru dospět nelze. O existenci (dovoláním otevřené) právní otázky, jejíž posouzení by mohlo být relevantní i pro posouzení obdobných právních poměrů a jež by tak mohlo mít vliv na rozhodovací činnost soudů obecně (což rozhodnutí zásadního právního významu ve smyslu předpokládá), totiž v dané věci nejde, jelikož není žádného podkladu pro úsudek, že odvolací soud při posouzení, zda mělo být přihlédnuto k přihlášce zástavního věřitele, uplatnil právní názory nestandardní, případně vybočující z mezí ustálené soudní praxe.

V této souvislosti Nejvyšší soud navíc připomíná své usnesení z 27. 10. 2005, sp. zn. , publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 6, ročník 2006, pod poř. č. 49, v němž zdůraznil, že je-li prokazující, že pohledávka je vymahatelná nebo zajištěná zástavním právem, založena do exekučního spisu do zahájení dražebního jednání, soud k ní přihlédne, i když ji nepředložil přihlašovatel pohledávky.

Neobstojí ani námitka dovolatelky zpochybňující splatnost pohledávky zástavního věřitele, odůvodněná poukazem na notářský zápis, neboť pohledávka byla přihlášena jako zajištěná zástavním právem, nikoli jako přiznaná notářským zápisem jakožto exekučním titulem.

Poněvadž dovolání není přípustné podle žádného v úvahu přicházejícího ustanovení, Nejvyšší soud je bez nařízení jednání (, věta první, ) – aniž se musel zabývat dalšími dovolacími námitkami týkajícími se notářského zápisu – podle ustanovení , odmítl.

Dovolání bylo odmítnuto, ostatním účastníkům (, a , věty první, ) náklady (podle obsahu spisu) nevznikly; této procesní situaci odpovídá výrok, že na náhradu nákladů tohoto řízení nemá právo žádný z účastníků.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. února 2011

JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.

předseda senátu