Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 1221/2009

U S N E S E N Í

Vodafone Czech Republic, a. s.

Ing. M. K.

, zastoupenému JUDr. Zdeňkem Smětákem, advokátem se sídlem v Praze 2, Rumunská 1, o nařízení předběžného opatření, vedené u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 26. listopadu 2008, č. j. , 471/2008-62, takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 26. listopadu 2008, č. j. , 471/2008-62,

se ruší

a věc

se vrací

tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Benešově (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 11. září 2008, č. j. -41, ve spojení s opravným usnesením ze dne 16. září 2008, č. j. -45, nařídil předběžné opatření, kterým uložil žalovanému povinnost: a) zdržet se bránění žalobci v časově neomezeném přístupu k telekomunikačnímu zařízení pro přenos signálů veřejné mobilní komunikační sítě dle normy GSM, umístěnému na střeše budovy čp. 18 na parcele parc. č. 68/1, k. ú. B., obec Č., a v sádrokartonové vestavbě technologické místnosti v nástavbě na této budově, a dále v provádění údržby a oprav tohoto zařízení (výrok I. usnesení), b) zdržet se bránění žalobci v napojení a obsluze zařízení uvedeného pod bodem I. na rozvody elektřiny umístěné v rozvodné skříni č. 7 označené také jako „RMI Č. MOBIL“ v místnosti rozvodny v přízemí objektu budovy č. p. 18 na parcele parc. č. 68/1, k. ú. B., obec Č., a přístupu k této rozvodné skříni (výrok II. usnesení), c) umožnit žalobci odběr elektřiny pro účely zařízení uvedeného pod bodem I. z rozvodu elektřiny umístěných v budově čp. 18 na parcele parc. č. 68/1, k. ú. B., obec Č. (výrok III. usnesení). Žalobci byla uložena povinnost, aby ve lhůtě jednoho měsíce „od vydání předběžného opatření podal u zdejšího soudu návrh na zahájení řízení ve věci samé“ (výrok IV. usnesení) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok V. usnesení). S odkazem na (dále jen „“) a skutečnost, že bylo vyhověno návrhu, kterému nikdo neodporoval, neobsahovalo usnesení soudu prvního stupně odůvodnění.

Krajský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) k odvolání žalovaného usnesením ze dne 26. listopadu 2008, č. j. -62, usnesení soudu prvního stupně ve spojení s opravným usnesením zrušil a řízení zastavil s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Stavebnímu úřadu při Obecním úřadu v Čerčanech (výrok I. usnesení) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky II. a III. usnesení).

Odvolací soud poukázal na skutečnost, že v předmětné věci se žalobce domáhá nařízení předběžného opatření, kterým by mu bylo umožněno plnit povinnosti vyplývající pro něj z , o telekomunikacích. Na budově žalovaného je totiž umístěno technické zařízení sloužící k přenosu signálu a dat pro účely mobilní telekomunikační sítě žalobce, kterému k provozování tohoto zařízení svědčí právo ze zákona vzniklého věcného břemene a ač je žalovaný povinen výkon práva vyplývajícího z tohoto věcného břemene umožnit, je žalobci ve výkonu těchto oprávnění bráněno. Z toho je zřejmé, že mezi žalobcem, jakožto podnikatelem zajišťujícím veřejnou komunikační síť a žalovaným, jakožto vlastníkem nemovitosti, na níž je vysílač umístěn, dochází ke sporu ohledně realizace a rozsahu práv vyplývajících pro žalobce jak ze , tak z nájemní smlouvy č. 25709, kterou s právním předchůdcem žalovaného uzavřel dne 11. srpna 1999 právní předchůdce žalobce. S odkazem na dospěl k závěru, že mezi účastníky se jedná o spor o rozsah oprávnění vyplývajících z , 2, 6 uvedeného zákona, o kterém rozhoduje příslušný stavební úřad v součinnosti s Českým telekomunikačních úřadem. Proto není k projednání tohoto sporu dána pravomoc soudu; odvolací soud z tohoto důvodu postupoval způsobem uvedeným ve výroku jeho usnesení a rozhodl o postoupení věci příslušnému stavebnímu úřadu.

Proti tomuto usnesení podal žalobce dovolání z důvodu podle Namítal, že mu svědčí právo k užívání telekomunikačního zařízení pro přenos signálu veřejné datové sítě mobilních telefonů podle normy GSM na části střechy a prostoru nástavby budovy čp. 18 umístěné na parcele č. 68/1 jednak na základě věcného břemene vzniklého podle , ale zejména na základě smlouvy o nájmu části nemovitosti č. 25709 ze dne 11. 8. 1999. Podle této smlouvy, uzavřené společností Mlýny Čerčany a. s. v likvidaci jako vlastníkem a pronajímatelem a společností Siemens Telekomunikace s. r. o. jaké nájemcem, je nájemce oprávněn k umístění a provozování vysílače a dále k přijetí dalších plnění od vlastníka budovy, mimo jiné k využívání výtahu v budově, využívání případné ostrahy v budově, společného osvětlení v ní apod. Uvedená smlouva dále konkretizuje některá oprávnění nájemce při přístupu do budovy, konkrétně vymezuje napojení na rozvody elektřiny v budově a upravuje způsob výpočtu a úhradu nákladů na ni. Žalobce se stal právním nástupcem nájemce ohledně práv z této smlouvy v roce 2000. Na základě této smlouvy je proto žalobce výslovně oprávněn k umístění vysílače a jeho provozování a k čerpání dalších plnění, včetně nepřetržitého přístupu do budovy a napojení vysílače na rozvod elektřiny v budově.

Ve vztahu k právní argumentaci odvolacího soudu žalobce zdůraznil, že tento zákon rozhodování sporů vyplývajících z jiných právních titulů či věcných břemen vzniklých podle jiných právních předpisů v ustanovení vůbec neřeší a žalobce se dovolává svého práva ze zcela jiných důvodů než uvádí , 2, 6 Žalobci sice svědčí věcné břemeno vyplývající ze , především však dovozuje svá práva ze smlouvy o nájmu části nemovitosti č. 25709 ze dne 11. 8. 1999. Ze strany žalovaného tak sice dochází k zásahu do práv vyplývajících z věcného břemene, ale také z nájemní smlouvy, přičemž je zjevné, že jeho smluvní právo nájmu není nijak dotčeno ani řešeno. I kdyby tedy v daném případě bylo skutečně nutné podle řešit spory mezi účastníky ohledně věcného břemene před stavebním úřadem, nemělo by to žádný dopad na právo žalobce domáhat se ochrany svých práv vyplývajících z nájemní smlouvy v řízení před obecným soudem. Projednání takového návrhu totiž nepochybně spadá do pravomoci soudu. Žalobce proto navrhl zrušení napadeného rozhodnutí odvolacího soudu a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalovaný se k dovolání nevyjádřil.

Podle čl. II. – přechodná ustanovení, bodu 12 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, účinného od 1. července 2009 (vyjma ustanovení čl. I bodů 69, 71 a 100, ustanovení čl. XIII a ustanovení čl. XVII bodu 1, která nabývají účinnosti 23. ledna 2009), dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů; užití nového ustanovení tím není dotčeno.

Dovolací soud proto při projednání dovolání postupoval podle ve znění účinném do novely provedené

Nejvyšší soud České republiky (dále „Nejvyšší soud“) po zjištění, že dovolání bylo podáno oprávněnou osobou včas a že je přípustné podle , přezkoumal napadené usnesení odvolacího soudu podle a 3 v rozsahu dovolatelkou uplatněných dovolacích důvodů a dospěl k závěru, že dovolání je důvodné.

Podle kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení).

Podle de-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví. Nespadá-li věc do pravomoci soudů nebo má-li předcházet jiné řízení, soud postoupí věc po právní moci usnesení o zastavení řízení příslušnému orgánu; právní účinky spojené s podáním žaloby (návrhu na zahájení řízení) zůstávají přitom zachovány.

Podle - 3 v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných a obchodních vztahů, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány. Spory a jiné právní věci uvedené v odstavci 1, o nichž podle zákona rozhodly jiné orgány než soudy, soudy v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují za podmínek uvedených v části páté tohoto zákona. Jiné věci projednávají a rozhodují soudy v občanském soudním řízení, jen stanoví-li to zákon.

Spor z právního vztahu nájmu je sporem občanskoprávním.

Dovolací soud se zabýval jen otázkou pravomoci soudu (ostatně dovolání proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo změněno usnesení soudu prvního stupně tak, že se zamítá návrh na předběžné opatření, není přípustné – viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. ledna 2010, sp. zn. , publikované v ASPI; přípustnost dovolání tak založila jen skutečnost, že odvolací soud řízení zastavil a věci postoupil správnímu orgánu).

Procesní správností postupu odvolacího soudu, který v situaci, kdy soud prvního stupně rozhodne o návrhu na nařízení předběžného opatření věcně, rozhodnutí soudu prvního stupně zruší, řízení zastaví a pro nedostatek pravomoci soudu věc postoupí příslušnému orgánu, se dovolací soud zabýval ve svém usnesení ze dne 14. prosince 2010, sp. zn. , uveřejněném na internetových stránkách Nejvyššího soudu České republiky – www.nsoud.cz).

S podrobnou argumentací tam uvedenou, na kterou dovolací soud v plném rozsahu a v podrobnostech odkazuje, a vycházející zejména z rozhodovací praxe Ústavního soudu České republiky, dospěl v uvedeném rozhodnutí dovolací soud k závěru, že jestliže odvolací soud zruší rozhodnutí soudu prvního stupně, řízení zastaví a rozhodne o postoupení věci orgánu, do jehož pravomoci podle jeho názoru náleží [ ], pak v případě, že v předchozím řízení nebyla otázka pravomoci soudu účastníky zpochybněna a odvolací soud účastníky se svým právním názorem na pravomoc soudu, odlišným od právního názoru soudu prvního stupně, neseznámí a neumožní jim se k němu vyjádřit, jde o rozhodnutí překvapivé a rozhodnutí odvolacího soudu tak trpí vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ve smyslu

Tento závěr je plně aplikovatelný i na poměry souzené věci, kdy v průběhu řízení nebyla před rozhodnutím odvolacího soudu otázka pravomoci soudu k projednání nároku žalobce žádným způsobem zpochybněna. V okolnostech rozhodných pro právní posouzení věci je navíc usnesení odvolacího soudu nepřezkoumatelné pro nedostatek odůvodnění, neboť v žalobě žalobce výslovně uváděl a podrobně odůvodnil, že svá oprávnění týkající se nároku obsaženého v návrhu na nařízení předběžného opatření dovozuje mimo jiné z obsahu nájemní smlouvy jakožto soukromoprávního nároku. S touto okolností se však odvolací soud ve svém rozhodnutí žádným způsobem nevypořádal z pohledu, zda ani k projednání takto odůvodněného nároku není dána pravomoc soudu.

Rozhodnutí odvolacího soudu z hlediska uplatněných dovolacích důvodů není správné; dovolací soud je proto podle zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 24. února 2011

Mgr. Michal K r á l í k, Ph. D., v. r.

předseda senátu