Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
C608D2200408CDF9C1257A4E006AABB2.html
HTML · 11.61 KB
No categories available
20 Cdo 5134/2009
U S N E S E N Í
Dopravního podniku města České Budějovice, a. s.,
J. S.
, zemřelému 13. 1. 2009, pro 206,- Kč, vedené u Okresního soudu v Českém Krumlově pod sp. zn. 4 Nc 426/2005, o dovolání soudního exekutora Mgr. Kamila Košiny, Exekutorský úřad v Prachaticích se sídlem Stachy, Zdíkov 79, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 15. 9. 2009, č. j. 19 Co 2220/2009-28, takto:
I. Dovolání
se odmítá
.
II. Žádný z účastníků
nemá právo
na náhradu nákladů dovolacího řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Okresní soud v Českém Krumlově usnesením ze dne 4. 6. 2009, č. j. 4 Nc 426/2005-19, zastavil řízení (odstavec I. výroku), zrušil usnesení téhož soudu ze dne 6. 6. 2005, č. j. 4 Nc 426/2005-5 (odstavec II.), rozhodl, že oprávněný nemá právo na náhradu nákladů řízení (odstavec III.) a dále že soudní exekutor nemá právo na náhradu nákladů exekuce (odstavec IV.).
Krajský soud napadeným rozhodnutím změnil usnesení soudu prvního stupně v odstavci IV. výroku tak, že se soudnímu exekutorovi Mgr. Kamilu Košinovi právo na náhradu nákladů exekuce nepřiznává. Dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, a že usnesení soudu prvního stupně zůstává nedotčeno ve výroku v odstavci I., II. a III.
Soudní exekutor napadl usnesení odvolacího soudu ve výroku o nepřiznání práva na náhradu nákladů exekuce dovoláním.
Nejvyšší soud rozhodl o dovolání podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 7. 2009 (viz část první, čl. II Přechodná ustanovení, bod 12 zákona č. 7/2009 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Podle ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení § 237 až § 239 o. s. ř.
Podle ustanovení § 238, § 238a a § 239 o. s. ř. není dovolání přípustné proto, že usnesení o nákladech řízení, a tedy ani o nákladech exekuce, v jejich taxativních výčtech uvedeno není. Přípustnost dovolání nelze opřít ani o ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř., neboť usnesení o nákladech exekuce (stejně jako usnesení o nákladech řízení) není rozhodnutím ve věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2005, sp. zn. 20 Cdo 2740/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 2005, pod poř. č. 70, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné pod č. 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Nejvyšší soud proto dovolání soudního exekutora podle § 243b odst. 5, věty první, a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Dovolání soudního exekutora bylo odmítnuto, oprávněnému podle obsahu spisu náklady v dovolacím řízení nevznikly; tomu odpovídá výrok, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení (§ 146 odst. 3, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 5, věty první, o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. února 2011
JUDr. Miroslava J i r m a n o v á, v. r.předsedkyně senátu