Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 5333/2008

U S N E S E N Í

a) Z. H.

a

b) R. M.

, zastoupených JUDr. Tomášem Máchou, advokátem se sídlem v Praze 2, Blanická 25, proti žalovanému

Ing. M. S.

, zastoupenému Mgr. Tomášem Uherkem, advokátem se sídlem v Praze 9, Jandova 8, o zaplacení 84.000,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. června 2008, č. j. -147, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalovaného (dále též „dovolatele“) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. června 2008, č. j. -147, kterým byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 24. září 2007, č. j. -112, jímž mu byla uložena povinnost zaplatit žalobcům částku 84.000,- Kč a bylo rozhodnuto o nákladech řízení, není přípustné podle , ve znění účinném do 30. 6. 2009 (čl. II, bod 12. , dále jen „ “). První ve věci vydaný rozsudek (pro uznání) soudu prvního stupně ze 9. prosince 2004, č. j. -9, byl pro nedostatky žaloby, jako důvodu, který bránil vydání rozsudku pro uznání podle , usnesením Městského soudu v Praze ze dne 23. ledna 2006, č. j. -41, zrušen a věc byla soudu prvního stupně vrácena k dalšímu řízení.

Přípustnost dovolání je tak nutno posuzovat podle , přičemž předpokladem přípustnosti dovolání podle tohoto ustanovení je závěr dovolacího soudu, že rozhodnutí odvolacího soudu nebo některá v něm řešená právní otázka mají po právní stránce zásadní význam.

Hodnocením v dovolání obsažené argumentace však nelze dospět k závěru, že napadený rozsudek odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3 o. s. ř).

Dovolání je podle přípustné jen tehdy, jde-li o řešení právních otázek a současně se musí jednat o právní otázky zásadního významu; způsobilým dovolacím důvodem je tudíž důvod podle , jehož prostřednictvím lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 1. 2001, sp. zn. , a ze dne 25. 1. 2001, sp. zn. , uveřejněná v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck (dále jen „Soubor“), pod označením C 23/1 a C 71/1].

Výhradami, že mezi účastníky byla uzavřena jen jedna smlouva (ze dne 21. 6. 2001) a nikoli smlouvy dvě (tj. smlouva ze dne 21. 6. 2001 a smlouva příkazní), že obsahem smlouvy ze dne 21. 6. 2001 nebyl závazek ke složení částky 84.000,- Kč, a proto se účastníci neformálně dohodli na její změně a že sporná částka představovala zálohu na odměnu žalovaného podle smlouvy ze dne 21. 6. 2001, uplatnil žalovaný dovolací důvod podle , jehož použití je v případě přípustnosti dovolání podle vyloučeno (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. června 2004, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 132/2004, usnesení Ústavního soudu ze dne 7. března 2006, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 130/2006, a ze dne 28. února 2008, sp. zn. ).

Námitkou, že odvolací soud nechal bez povšimnutí, že soud prvního stupně stranil svým procesním postupem žalobcům, uplatnil dovolatel zmatečnost podle , tj. že ve věci rozhodoval vyloučený soudce. Pomíjí přitom, že ke zmatečnostním vadám uvedeným v , a b) a přihlíží dovolací soud jen tehdy, je-li dovolání přípustné ( věta druhá ); samy o sobě takové vady, i kdyby byly dány, přípustnost dovolání podle nezakládají. K posouzení jejich důvodnosti slouží žaloby pro zmatečnost (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2002, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 32/2003).

Z hlediska přípustnosti dovolání podle nemůže být významná ani námitka žalovaného, že odvolací soud řízení zatížil vadou, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a spočívající v tom, že se nevyjádřil k procesnímu pochybení soudu prvního stupně a jeho rozhodnutí je nepřezkoumatelné. Soud prvního stupně totiž připustil změnu žaloby a upravil označení žalovaného k návrhu žalobců přes jeho nesouhlas (pro vady v označení žalovaného a petitu měla být žaloba zamítnuta), předal originál y předložený žalovaným žalobcům, a naopak nepředal žalovanému vyjádření žalobců k jeho odvolání. K vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, přihlíží dovolací soud ve smyslu věty druhé jen v případě, je-li dovolání přípustné (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. ledna 2005, sp. zn. , usnesení Ústavního soudu ze dne 28. února 2008, sp. zn. ). I kdyby tvrzené vady řízení byly dány, nejde bezprostředně o výklad procesního předpisu (tedy o spor o procesní právo); otázka namítané vady nemůže tudíž splňovat kritéria ve smyslu a není způsobilá založit přípustnost dovolání podle

Protože dovolání žalovaného není přípustné ani proti nákladovým výrokům (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 4/2003), lze uzavřít, že směřuje proti rozsudku odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; Nejvyšší soud je proto – aniž se mohl věcí dále zabývat - jako nepřípustné odmítl [ věta první, , ].

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto za situace, kdy žalobcům, kteří by podle 243b odst. 5 věty prvé, , a měli právo na jejich náhradu, v tomto řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 28. ledna 2011

JUDr. Václav Duda, v. r.

předseda senátu