Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 Tdo 1550/2010

8 Tdo 1550/2010

U S N E S E N Í

P. S.,

Podle § 265h odst. 3 tr. ř.

s e

obviněné P. S.

o d k l á d á

výkon trestu odnětí svobody v trvání čtyř roků se zařazením do věznice s ostrahou a výkon trestu propadnutí majetku do výše 10.000.000,- Kč, které jí byly uloženy pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Teplicích ze dne 23. 4. 2010, sp. zn. , ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 28. 7. 2010, sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Teplicích rozsudkem ze dne 23. 4. 2010, sp. zn. , uznal obviněnou P. S. (dále převážně jen „obviněná“, příp. „dovolatelka“) vinnou skutkem blíže popsaným v bodě I. výroku rozsudku, kterého se dopustila společně s obviněným S. S. a který soud právně kvalifikoval jako zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy podle , odst. 2 písm. c) ve spolupachatelství podle ( , ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ “). Za to jí uložil podle trestního zákona (

správně mělo být „ “)

trest odnětí svobody v trvání tří roků, jehož výkon jí podle a podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání pěti roků. Dále soud podle tr. ř. rozhodl o vrácení vozidla zn. Renault Megane 1,9D, této obviněné.

Stejným rozsudkem soud zároveň rozhodl ohledně ostatních obviněných.

Proti odsuzující části rozsudku podali všichni obvinění a státní zástupce odvolání. Krajský soud v Ústí nad Labem o nich rozhodl rozsudkem ze dne 28. 7. 2010, sp. zn. , a to ohledně obviněné P. S. tak, že podle § 258 odst. 1 písm. b), d), e) tr. ř. zrušil napadený rozsudek v celém rozsahu a podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu (ohledně této obviněné) rozhodl tak, že

„

I. obžalovaní S. S., P. S. a N. M.

- společně prováděli obchody s heroinem, když obžalovaní S. S. a P. S. předávali ve dnech 12. 11. 2006, 9. 12. 2006, 19. 12. 2006 a 8. 1. 2007 na různých místech v okolí svého bydliště a dalších místech v T., za pomoci tzv. mrtvých schránek obžalovanému N. M. heroin, pokaždé v množství nejméně 0,5 kg a obdobným způsobem, pomocí tzv. mrtvých schránek pak obžalovaný N. M. obžalovaným S. S. a P. S. předával peníze za heroin, případně zaslal peníze do zahraničí, kde se v té době obžalovaný S. S. zdržoval, přičemž heroin do schránek umisťovala obžalovaná P. S. a obžalovaný N. M. si heroin ze schránky poté vybíral, přičemž umisťování heroinu do schránek a přebírání peněz řídil obžalovaný S. S. telefonicky ze zahraničí, a určoval P. S. a N. M. čas, místo a způsob předání heroinu a obžalovaný N. M. heroin následně prodával či předával nejméně dalším deseti osobám, z nichž byl ztotožněn V. S.,

přičemž heroin je jako omamná látka uvedena v příloze č. 3 k , o návykových látkách, v platném znění, a obžalovaní k jeho prodeji a k nakládání s ním neměli příslušná zákonná povolení“.

Takto popsané jednání obviněné odvolací soud právně kvalifikoval jako trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1, 2 písm. a) trestního zákona (zák. č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen „tr. zák.“), za nějž jí uložil podle § 187 odst. 2 tr. zák. trest odnětí svobody v trvání čtyř roků, pro jehož výkon ji podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařadil do věznice s ostrahou. Podle § 51 odst. 1 tr. zák. současně jí a obviněnému S. S. uložil trest propadnutí majetku do výše 10.000.000,- Kč. Ostatní výroky předmětného rozsudku je pro účely tohoto rozhodnutí momentálně nadbytečné citovat, proto v dalším Nejvyšší soud odkazuje na text rozsudku soudu druhého stupně.

Obviněná s takovýmto rozhodnutím odvolacího soudu nesouhlasila a podala proti němu dovolání. Učinila tak písemným podáním ze dne 29. 11. 2010 (Okresnímu soudu v Teplicích došlo dne 1. 12. 2010) prostřednictvím obhájce JUDr. Miroslava Kříženeckého. Dovolání opřela o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř. a odvolacímu soudu vytknula, že došlo jednak k nesprávnému právnímu posouzení skutku kladeného jí za vinu a jednak k pochybení ve výroku o trestu propadnutí majetku, který jí soud uložil na principu „kolektivní viny“ a jejího manželského vztahu ke spoluobviněnému S. S., přičemž toto své rozhodnutí soud druhého stupně odůvodnil odkazem na existenci společného jmění manželů, do kterého – podle názoru soudu – spadá i výnos a majetkový prospěch z trestné činnosti. Dovolatelka se s touto argumentací neztotožnila a namítla, že odvolací soud tento závěr učinil, aniž by podrobněji zkoumal a zjišťoval vlastnický či jiný vztah pachatele k hodnotám, které byly předmětem zpochybňovaného výroku o trestu propadnutí majetku.

V závěru svého podání proto dovolatelka navrhla, aby Nejvyšší soud z důvodů specifikovaných v dovolání podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil

rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 28. 7. 2010, sp. zn. , ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Teplicích ze dne 23. 4. 2010, sp. zn. , a podle § 265

l

odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Ústí nad Labem, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Současně navrhla postup směřující k odložení výkonu rozhodnutí předvídaný ustanovením § 265h odst. 3 tr. ř.

Předseda senátu Okresního soudu v Teplicích dne 2. 12. 2010 předložil spis Nejvyššímu soudu s návrhem, aby obviněné P. S. byl odložen výkon trestu odnětí svobody (spisový materiál fyzicky došel Nejvyššímu soudu dne 9. 12. 2010), a to „jednak proto, že zdejší soud odsouzené P. S. přímo nespojený s jeho bezprostředním výkonem, jednak s ohledem na tu část dovolání odsouzené, v níž formuluje své výhrady proti uloženému trestu propadnutí majetku“.

Nejvyšší soud v neveřejném zasedání posoudil předložený návrh a dospěl k závěru, že je důvodný.

Podle § 265h odst. 3 tr. ř. platí, že dospěje-li předseda senátu (rozuměno soudu prvního stupně) na podkladě dovolání a obsahu spisů k závěru, že by měl být odložen nebo přerušen výkon rozhodnutí, předloží bez zbytečného odkladu spisy s příslušným návrhem na takový postup Nejvyššímu soudu, který o takovém návrhu rozhodne usnesením nejpozději do čtrnácti dnů po obdržení spisů, a nebylo-li v mezidobí již dokončeno řízení u soudu prvního stupně, vrátí mu spisy k dokončení řízení.

Trest propadnutí majetku podle § 51 odst. 1 tr. zák. může soud uložit vzhledem k okolnostem spáchaného trestného činu a poměrům pachatele, odsuzuje-li pachatele k výjimečnému trestu anebo odsuzuje-li jej k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za závažný úmyslný trestný čin, jímž pachatel získal nebo se snažil získat majetkový prospěch. V posuzovaném případě se uložení tohoto trestu, navíc uloženého společně dvěma osobám (s příslušným odůvodněním, kdy majetkový prospěch z trestné činnosti byl odvolacím soudem zahrnut do společného jmění manželů), aniž soud v této souvislosti blíže zkoumal „poměry pachatele“ i další okolnosti případu, které na tento výrok mohly mít podstatný vliv, se nejeví správné a odpovídající smyslu tohoto zákonného ustanovení.

Po posouzení uvedených okolností a předloženého návrhu Nejvyšší soud – aniž by předjímal své budoucí rozhodnutí o podaném dovolání – mohl již v tomto stadiu řízení konstatovat, že existují pochybnosti o správnosti rozhodnutí odvolacího soudu ve smyslu § 51 odst. 1 tr. zák. Protože na uložený trest je třeba nahlížet jako na celek, postupoval podle § 265h odst. 3 tr. ř. a výkon rozhodnutí obou obviněné uložených trestů odložil (případné přerušení výkonu rozhodnutí nepřicházelo v úvahu, neboť podle aktuálního zjištění dovolatelka výkon trestu odnětí svobody dosud nenastoupila).

P o u č e n í

: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná (§ 141 odst. 2 tr. ř.).

V Brně dne 21. prosince 2010

Předseda senátu:

JUDr. Jan B l á h a