Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 3743/2010

U S N E S E N Í

V. S.

,

nar. zastoupené Mgr. Janem Farkačem, advokátem se sídlem v Brně, Štursova 34, proti žalované

IK INVEST Blansko, a. s.,

IČ: 25329812, se sídlem v Blansku, Sukova 4, zastoupené JUDr. Marií Karasovou, advokátkou se sídlem v Brně, Úvoz 39, o zaplacení 154.767,- Kč s přísl., vedené u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 22. prosince 2009, č. j. -207, takto:

Dovolání

se odmítá

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Blansku rozsudkem ze dne 31. 10. 2007, č. j. -175, ve znění opravného usnesení ze dne 27. 1. 2010, č. j. -213, uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 154.767,- Kč s úrokem z prodlení ve výši 3 % ročně ode dne 23. 5. 2003 do zaplacení (výrok I.), v částce 32.589,- Kč s 3 % úrokem ročně za dobu od 23. 5. 2003 do zaplacení žalobu zamítl (výrok II.), dále žalobu zamítl v části, v jaké jí byl požadován 3 % úrok z prodlení z částky 187.356,- Kč za dobu ode dne 16. 4. 2003 do 23. 5. 2003 (výrok III.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky IV. a V.). Soud takto rozhodl o žalobě, jíž se žalobkyně domáhala po žalované vydání bezdůvodného obohacení, které žalované vzniklo neoprávněným užíváním pozemků vlastněných žalobkyní v době od 16. 4. 2001 do doby rozhodování soudu. Okresní soud shledal, že žalovaná se obohatila užíváním pozemků p. č. 432/11, p. č. 434/3, p. č. 436/4, p. č. 441/43 a 435/1 v k. ú. T. Soud žalobkyni přiznal právo na vydání bezdůvodného obohacení odpovídajícího obvyklému nájemnému za tyto pozemky a zároveň na úrok z prodlení v zákonné výši ode dne následujícího po dni doručení žaloby žalované, kdy se tato dostala do prodlení. V části, v níž žalobou požadované plnění takto určený rozsah práva žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení převyšovalo, soud žalobu zamítl.

K odvolání žalované přezkoumal napadené rozhodnutí Krajský soud v Brně, jenž rozsudkem ze dne 22. 12. 2009, č. j. -207, potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně v části výroku I., jíž bylo rozhodnuto o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 154.767,- Kč (výrok I.), odmítl odvolání žalované proti zamítavým výrokům II. a III. (výrok II.), zrušil rozsudek soudu prvního stupně v části výroku I., jíž rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni 3 % úrok z prodlení z částky 154.767,- Kč od 23. 5. 2003 do zaplacení, a dále v nákladových výrocích IV. a V. a vrátil věc v tomto rozsahu soudu prvního stupně k dalšímu řízení (výrok III.). Odvolací soud shledal opodstatněné výtky žalované týkající se přisouzeného příslušenství žalované částky, a v této části tedy rozhodnutí okresního soudu zrušil a vrátil věc tomuto soudu k dalšímu řízení. Závěry soudu prvního stupně týkající se samotné existence a rozsahu bezdůvodného obohacení vzniklého užíváním pozemků žalobkyně shledal odvolací soud správnými a v částce odpovídající přisouzené jistině provostupňové rozhodnutí potvrdil. V rozsahu, v jakém bylo odvolání směřováno i proti zamítavým výrokům příznivým pro žalovanou, je odvolací soud jako subjektivně nepřípustné odmítl.

Proti části výroku I. rozsudku odvolacího soudu, v jaké byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně v rozsahu výroku I., jímž bylo rozhodnuto o vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemků p. č. 432/11, p. č. 434/3 a p. č. 435/1 v k. ú. T, podala žalovaná dovolání. Dovolatelka upozornila, že v řízení bylo tvrzeno, že uvedené parcely se nacházející mimo její oplocený areál, jsou buď veřejně přístupnou cestou či jinak volně přístupnou plochou pro každého a představují veřejné prostranství ve smyslu , o obcích. Dovolatelka předestřela k dovolacímu přezkumu otázku, zda je pasivně legitimován k vydání bezdůvodného obohacení vzniklého užíváním veřejného prostranství kdokoliv, či zda je pasivně legitimována pouze obec, v jejímž katastru se veřejné prostranství nachází. S ohledem na uvedené navrhla, aby Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu v naznačeném rozsahu zrušil a vrátil věc tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalobkyně se prostřednictvím svého nově zvoleného právního zástupce k dovolání stručně vyjádřila, ztotožnila se závěry obsaženými v rozhodnutích soudů obou stupňů a navrhla potvrzení rozsudků soudů obou stupňů.

V řízení o dovolání bylo postupováno podle , („ “), ve znění účinném k datu rozhodnutí odvolacího soudu, které je podle čl. II. bodu 12. , kterým se mění , , rozhodující pro dovolací přezkum.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno řádně a včas, osobou k tomu oprávněnou a řádně zastoupenou podle , se zabýval přípustností dovolání.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

Jelikož rozsudek odvolacího soudu není v napadeném rozsahu měnícím , ani potvrzujícím poté, co předchozí rozsudek soudu prvního stupně (jímž rozhodl „jinak“) byl odvolacím soudem zrušen , přicházela by v úvahu přípustnost dovolání toliko na základě Zákon však současně v vylučuje přípustnost dovolání ve věcech, v nichž bylo dovoláním dotčeným výrokem rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím částku 50.000,- Kč a v obchodních věcech 100.000,- Kč. Napadla-li tedy dovolatelka rozhodnutí odvolacího soudu pouze v části, ve které jím bylo rozhodnuto o bezdůvodném obohacení vzniklém užíváním jen pozemků p. č. 432/11, p. č. 434/3 a p. č. 435/1 v k. ú. T., nemohl dovolací soud odhlédnout od toho, že při celkové výměře těchto tří pozemků (595 m2) a skutečnosti, že žalobkyni byla přiznána za každý m2 a rok částka 4,16 Kč, činí plnění, o němž má být rozhodováno, celkem částku 15.985,- Kč, a musel tudíž přistoupit v souladu s ustanoveními , věty první, a k odmítnutí dovolání.

O nákladech řízení, včetně řízení dovolacího, bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí o věci.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 1. února 2011

JUDr. Jan Eliáš, Ph.D., v. r.

předseda senátu