Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 4333/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci žalobce S. d. K., se sídlem v K., zastoupeného Mgr. Tomášem Šetinou, advokátem Advokátní kanceláře Paroulek, Zrůstek, Lůdl v. o. s., se sídlem v Brně, Zeleného 13, proti žalovanému M. P., zastoupenému JUDr. Janou Krčkovou, advokátkou se sídlem v Pozořicích, Na Městečku 247, o určení neúčinnosti právního úkonu, vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. května 2010, č.j. -59, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.

Stručné odůvodnění( ):

Okresní soud Brno-venkov (dále již „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 12. ledna 2010, č.j. -46, ve spojení s doplňujícím rozsudkem ze dne 15. února 2010, č.j. -48, zamítl žalobu žalobce, aby

„darovací smlouva ze dne 9.6.2008 uzavřená mezi dárcem L. P. a žalovaným, kterou dárce bezplatně přenechává žalovanému id. 1 budovy č.e. 618 - garáž, v části obce K., na pozemku parcela č. 2262 a id. 1 pozemku parcela č. 2262 o výměře 18 m2 zastavěná plocha a nádvoří, vše zapsáno na LV č. 1654 pro k.ú. a obec K., okres Brno-venkov, byla vůči žalobci neúčinná“

, a zároveň rozhodl o nákladech řízení.

Krajský soud v Brně (dále již „odvolací soud“) usnesením ze dne 28. května 2010, č.j. -59, odmítl odvolání žalobce (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

Výrok II. tohoto usnesení odvolacího soudu, týkající se povinnosti žalobce nahradit České republice – Okresnímu soudu Brno-venkov náklady odvolacího řízení, napadl žalobce dne 8. července 2010 podáním, nazvaným „odvolání“.

Poté, co byl žalobce vyzván soudem prvního stupně k upřesnění svého podání ze dne 8. července 2010 (zda se jedná o „odvolání“ nebo dovolání), vzal žalobce podáním ze dne 25. října 2010 své původní podání, které považuje za „odvolání“, zcela zpět.

Soud prvního stupně předložil spis k rozhodnutí Nejvyššímu soudu České republiky (dále již „Nejvyšší soud“).

Odvolání je podle opravným prostředkem, jímž může účastník napadnout rozhodnutí soudu prvního stupně, pokud to zákon nevylučuje. O odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů rozhodují soudy krajské; vrchní soudy jsou sice též soudy odvolacími, avšak jen v případě odvolání proti rozhodnutím krajských soudů jako soudů prvního stupně (tento předpoklad v dané věci splněn není, neboť krajský soud rozhodoval jako soud odvolací).

Oproti tomu pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu lze napadnout, je-li to zákonem připuštěno, dovoláním ( ), a soudem příslušným k rozhodování o dovoláních proti rozhodnutím krajských nebo vrchních soudů jako soudů odvolacích je Nejvyšší soud ( ).

Jelikož tedy opravným prostředkem pro přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu není odvolání nýbrž dovolání, - k projednání odvolání proti takovému rozhodnutí - neupravuje ani funkční příslušnost určitého soudu. Tím, že žalobce „odvolání“ přesto podal, uvedenou podmínku odvolacího řízení pominul. Nedostatek funkční příslušnosti je však neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, pročež řízení o takovém „odvolání“, které touto vadou trpí, nelze než podle ustanovení zastavit.

Přestože k rozhodování o odvolání proti rozhodnutí krajského soudu jako soudu odvolacího není příslušný vrchní ani Nejvyšší soud a ani žádný jiný soud, je třeba dovodit, že k rozhodnutí o zastavení řízení o odvolání, podaném proti rozhodnutí odvolacího soudu, je povolán Nejvyšší soud, a to zejména proto, že je vrcholným článkem soustavy obecných soudů a je funkčně příslušný k rozhodování o opravném prostředku proti rozhodnutí odvolacích soudů (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2001, sp. zn. , publikované v časopise Soudní judikatura pod č. 85, roč. 2001).

Proto Nejvyšší soud z důvodu neodstranitelného nedostatku podmínky řízení, spočívajícího v nedostatku funkční příslušnosti soudu, řízení o odvolání žalobce proti rozsudku krajského soudu vydanému v odvolacím řízení zastavil ( , ).

O náhradě nákladů řízení před dovolacím soudem bylo rozhodnuto podle , a

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. ledna 2011

JUDr. Pavel V r c h a, v. r.

předseda senátu