Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
282257374F2D8A8AC1257A4E0065FB5D.html
HTML · 12.68 KB
No categories available
33 Cdo 2930/2009
U S N E S E N Í
Gorenje-real, spol. s r. o.
D. U.,
zastoupené JUDr. Jiřím Štanclem, advokátem se sídlem v Klatovech I, Čsl. legií 172, o zaplacení 1,132.164,38 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. 10 C 19/2007 , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 30. října 2008, č. j. 10 Co 441/2008 -103, takto:
I. Dovolání se
odmítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 12.360,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Jiřího Štancla, advokáta se sídlem v Klatovech I, Čsl. legií 172.
O d ů v o d n ě n í:
Dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 30. října 2008, č. j. 10 Co 441/2008 -103, jímž byl (ve vztahu k žalované) rozsudek Okresního soudu v Klatovech ze dne 15. ledna 2008, č. j. 10 C 19/2007 -60, ukládající žalované povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně s tehdy rovněž žalovaným L. U. částku 1,132.164,38 Kč s 9,5% úrokem z prodlení od 1. 1. 2007 do 30. 6. 2007, s 9,75% úrokem z prodlení od 1. 7. 2007 do 31. 12. 2007, s 10,5% úrokem z prodlení od 1. 1. 2008 do 15. 1. 2008 a od 16. 1. 2008 až do zaplacení s úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro 1. den příslušného kalendářního pololetí, ve kterém trvá prodlení žalovaných, zvýšené o sedm procentních bodů, změněn tak, že se vůči žalované žaloba zamítá, je přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. a/ zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění účinném do 30. 6. 2009 - dále jen „o. s. ř. “ (srov. článek II, bod 12. zákona č. 7/2009 ), je však zjevně bezdůvodné.
Odvolací soud - stejně jako před ním soud prvního stupně - vyšel ze zjištění, že L. U. uzavřel dne 14. 9. 2004 smlouvu o půjčce, v níž se zavázal vrátit žalobkyni půjčenou částku 1,000.000,- Kč s úrokem 6% ročně do 31. 12. 2006; tato smlouva byla žalobkyní uzavřena k započtení jejích pohledávek za L. U., k předání peněz podle ní nedošlo. Žalovaná byla v době uzavření smlouvy o půjčce manželkou L. U. a spolu s ním uzavřela téhož dne (tj. 14. 9. 2004) smlouvu, jíž bylo zřízeno zástavní právo k bytové jednotce náležející do jejich společného jmění k zajištění pohledávky ze smlouvy o půjčce.
Odvolací soud založil své rozhodnutí na závěru, že ze smlouvy o půjčce nevyplývá žádný závazek pro žalovanou, a že skutečnost, že v době uzavření smlouvy byli L. U. a žalovaná manželé, „nemůže nic změnit na podmínkách vymahatelnosti povinnosti vůči žalované“. Odkázal přitom na „rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Odo 644/2005 “ a závěry v něm dovozené.
Otázkou, zda lze v nalézacím řízení vymáhat závazek náležející do společného jmění manželů po tom z manželů, který smlouvu, z níž tento smluvní závazek vyplývá, neuzavřel, se Nejvyšší soud již dříve zabýval a v rozhodnutí svého velkého senátu ze dne 12. 9. 2007, sp. zn. 31 Odo 677/2005 (z něhož vycházel rovněž odvolací soud, byť je v odůvodnění svého rozhodnutí nesprávně označil), dospěl k závěru, že „splnění závazku náležejícího do společného jmění manželů, sjednaného jen jedním z manželů, nemůže věřitel v nalézacím řízení vymoci po druhém z těchto manželů; právo věřitele domáhat se při výkonu rozhodnutí nebo exekuci uspokojení závazku povinného manžela postižením společného jmění manželů tím není dotčeno“. Nejvyšší soud nemá důvod se od uvedeného závěru odchýlit ani v posuzované věci. Protože odvolací soud rozhodl v intencích tohoto závěru, je dovolání žalobkyně zjevně bezdůvodné a dovolacímu soudu nezbylo než je podle § 243b odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. odmítnout.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 , § 224 odst. 1 , § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyni, jejíž dovolání bylo odmítnuto, uložil dovolací soud povinnost zaplatit žalované náklady, které jí vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta ve výši 10.000,- Kč (§ 3 , § 14 odst. 1 ve spojení s § 15 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. , v platném znění), z paušální náhrady hotových výdajů v částce 300,- Kč (§ 13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , v platném znění) z částky 2.060,- Kč odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ). Platební místo a lhůta ke splnění uložené povinnosti vyplývají z § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li žalobkyně dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 25. ledna 2011
JUDr. Ivana Zlatohlávková
předsedkyně senátu