Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2187/2009

U S N E S E N Í

Telefónica O2 Czech Republic, a.s.

,

se sídlem v Praze 4, Michli, Za Brumlovkou 266/2, identifikační číslo osoby 601 93 336, zastoupené JUDr. Janou Kubištovou, CSc., advokátkou se sídlem v Praze 7-Troji, Trojská 69/112, proti povinné

Česká pravice

, se sídlem v Praze 8, Trojská 13a, identifikační číslo osoby 604 57 333, zastoupené JUDr. Ing. Janem Matysem, advokátem se sídlem v Praze 1, Spálená 10, pro 5.998,40 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. , o dovolání povinné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. prosince 2007, č. j. - 34, takto:

Dovolání

se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

Obvodní soud pro Prahu 8 usnesením ze dne 21. 2. 2005, č. j. - 3, nařídil podle vykonatelného rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu, oblast Jihočeská, ze dne 4. 3. 2003, č. j. 90717/2003-633-Par, k vymožení pohledávky původního oprávněného - ČESKÉHO TELECOMU, a.s. - ve výši 5.998,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 3 % z této částky od 10. 2. 2003 do zaplacení a nákladů exekuce, které budou určeny v příkazu k úhradě nákladů exekuce, exekuci na majetek povinné a provedením této exekuce pověřil soudního exekutora Mgr. Richarda Bednáře, Exekutorský úřad Praha 10.

Usnesením ze dne 8. 3. 2007, č. j. - 17, Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl, že na místo dosavadního oprávněného vstupuje do řízení jako nový oprávněný Telefónica O2 Czech Republic, a.s., IČ 601 93 336, se sídlem v Praze 3, Olšanská 55/5. Odvolání povinné proti tomuto usnesení Městský soud v Praze usnesením ze dne 27. 11. 2007, č. j. - 29, odmítl.

K odvolání povinné Městský soud v Praze dále usnesením ze dne 20. 12. 2007, č. j. - 34, usnesení soudu prvního stupně o nařízení exekuce potvrdil. K jediné odvolací námitce povinné, že exekuční titul jí nebyl doručen a nemohl tedy nabýt právní moci, uvedl, že ze správního spisu vyplývá, že vykonávané rozhodnutí bylo doručováno do vlastních rukou předsedovi strany Ing. M. S. pro Českou pravici na adresu Praha 2, Slavojova 9, a zásilka byla uložena u pošty dne 11. 3. 2003, přičemž vzhledem k tomu, že si ji adresátka v úložní lhůtě, poté co jí bylo uložení u pošty oznámeno, nevyzvedla, byla zásilka vrácena odesílateli; nastala tedy fikce doručení, rozhodnutí nabylo právní moci dne 1. 4. 2003 a dnem 17. 4. 2003 se stalo též vykonatelným a podmínky pro nařízení exekuce tudíž byly splněny.

Proti tomuto usnesení podala povinná dovolání, jehož přípustnost dovozuje z , a podává je z důvodů podle , b) Domnívá se, že odvolací soud „doručení nevysvětlil dostatečně přesvědčivě a zejména přesně“ a že nebyly dostatečně přešetřeny její námitky týkající se aktivní legitimace oprávněného a oprávněnosti exekučního titulu. Dále podotýká, že ve svém „původním odvolání“ ze dne 30. 3. 2007 zpochybnila též „záležitost o právním nástupnictví současně tvrzeného oprávněného“, přičemž má za to, že odvolací soud se s jejími námitkami v tomto odvolání dostatečně nevypořádal. Navrhla, aby usnesení odvolacího soudu bylo zrušeno a věc byla vrácena soudu prvního stupně.

Oprávněná se ve svém písemném vyjádření k dovolání ztotožnila s rozhodnutím odvolacího soudu a navrhla, aby dovolání bylo odmítnuto.

Dovolatelka ve svém dovolání především zpochybnila závěr, že jí byl exekuční titul doručen. Tento závěr je závěrem právním, jehož přezkum je v dovolacím řízení možný v intencích dovolacího důvodu podle Aby však mohl soud k takovému závěru dospět, musí učinit potřebná skutková zjištění. V projednávaném řízení šlo především o zjištění, že exekuční titul byl povinné doručen (fikcí doručení uložením na poště). Nesprávnost, případně neúplnost tohoto skutkového zjištění pak lze namítat prostřednictvím dovolacích důvodů podle , resp. I když dovolatelka zpochybnila právní závěr odvolacího soudu o vykonatelnosti označeného exekučního titulu, učinila tak způsobem neregulérním; okolnost, že napadené rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které podle obsahu spisu nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování, totiž přípustnost dovolání podle ( ) nezakládá (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2006, sp. zn. ).

Ostatní námitky povinné, jimiž odvolacímu soudu vytýká, že se nevypořádal s námitkami obsaženými v jejím „původním odvolání ze dne 30. 3. 2007“, jsou zcela bezpředmětné, neboť toto odvolání a námitky v něm obsažené směřovaly proti usnesení soudu prvního stupně ze dne 8. 3. 2007, č. j. - 17, o procesním nástupnictví (nikoli proti rozhodnutí o nařízení exekuce), a bylo o něm již pravomocně rozhodnuto usnesením Městského soudu v Praze ze dne 27. 11. 2007, č. j. - 29.

Z uvedeného vyplývá, že rozhodnutí odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu , a dovolání proti němu podle ( ) není tudíž přípustné. Nejvyšší soud proto dovolání povinné podle věty první a odmítl, aniž se mohl zabývat namítanou vadou řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, neboť z hlediska dovolacího důvodu podle lze rozhodnutí odvolacího soudu přezkoumat jen v případě přípustného dovolání (viz - srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2004 sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod č. 132, ročník 2004). O situaci, že by tento dovolací důvod směřoval k podmínce existence právní otázky zásadního významu, se v daném případě nejedná (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. , uveřejněné pod č. 132 v časopise Soudní judikatura, ročník 2004, nebo usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 7. 3. 2006, sp. zn. , uveřejněné pod č. 130 v časopise Soudní judikatura, ročník 2006).

O nákladech vzniklých oprávněné v dovolacím řízení rozhodne soudní exekutor ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 4. ledna 2011

JUDr. Olga Puškinová, v. r.

předsedkyně senátu