Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Nd 417/2010

-126

U S N E S E N Í

PhDr. H. P.

, proti žalovanému:

Národní památkový ústav

se sídlem Valdštejnské nám. 3, Praha 1, zastoupený JUDr. Martinem Novákem, advokátem se sídlem Výstaviště 67, Praha 7, o vydání bezdůvodného obohacení a o uložení zákazu přijímat nájemné, vedeno u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o návrhu na přikázání věci podle

t a k t o :

Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn.

s e n e p ř i k a z u je

k projednání a rozhodnutí

Okresnímu soudu v Olomouci

.

O d ů v o d n ě n í :

Nejvyššímu soudu byl předložen návrh žalobkyně podle , aby věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. byla přikázána Okresnímu soudu v Olomouci.

Žalobkyně návrh na delegaci odůvodnila tím, že Okresní soud v Olomouci je soudem, v jehož působnosti sídlí i organizační složka žalovaného, která osobou svého ředitele jedná za žalovaného jako pronajímatele. Navíc jsou v obvodu tohoto soudu k dispozici spisy a navrhované důkazy a má zde bydliště i navrhovaný svědek. Dále žalobkyně na č. l. 27 spisu svůj návrh na delegaci doplnila s tím, že poukázala na svůj „sociální statut“, kdy je osobou v hmotné nouzi a nedisponuje finančními prostředky na cestu k procesnímu soudu, pečuje sama o nezletilé dítě a pobírá pouze sociální dávky. Tyto okolnosti výrazně omezují přístup žalobkyně ke vzdálenému soudu a znesnadňují ji uplatňování jejích procesních práv. V této souvislosti žalobkyně poukázala na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. .

Žalovaný s delegací věci k Okresnímu soudu v Olomouci nesouhlasí a trvá na projednání věci stávajícím procesním soudem.

Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána, přezkoumal podaný návrh a shledal, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky na přikázání věci.

Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věci jinému soudu podle ustanovení , aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v d, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.

Důvody vhodnosti podle ustanovení mohou být různé

v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však, jak již bylo uvedeno výše, zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.

V případě projednávané věci žalobkyně svůj návrh na delegaci Okresnímu soudu v Olomouci odůvodňuje z hlediska tím, že je celkově ve špatné finanční i osobní situaci, že žalovaný má v místě Okresního soudu v Olomouci svou organizační složku a nachází se zde důkazy. Podle názoru Nejvyššího soudu však tyto skutečnosti není možno považovat za natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do zásady zakotvené v d, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Navíc je zde nutno přihlédnout k tomu, že žalovaný s přikázáním předmětné věci Okresnímu soudu v Olomouci zásadně nesouhlasí a

delegací věci by proto mohl být navozen stav pro žalovaného nepříznivý.

Pokud pak žalobkyně na podporu svého návrhu argumentuje usnesením Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2001, sp. zn. , tak k tomu lze pouze uvést, že dané rozhodnutí opírá delegaci věci k jinému než procesnímu soudu o nepříznivé sociální a finanční poměry účastníka řízení, který je ale v dané věci osobou

žalovanou

. Navíc v situaci, kdy místní příslušnost procesního soudu byla založena postupem podle , tedy předchozí písemnou dohodou účastníků řízení a nebýt dohody o tzv. prorogaci, uzavřené za jiných poměrů na straně žalované, byl by k projednání žaloby místně příslušný soud podle bydliště žalované. V nyní projednávané věci je však PhDr. H. P.

žalobkyní

, tedy osobou, která se rozhodla uplatňovat svá práva u soudu, přičemž místní příslušnost procesního soudu zde vychází z obecného ustanovení , podle nějž je takovým soudem okresní soud, v jehož obvodu má právnická osoba sídlo. Jelikož žalovaná strana s delegací věci jinému než příslušnému soudu nesouhlasí, nebylo možné, ani podpůrně, postupovat podle žalobkyní zmíněného rozhodnutí, když primárně nelze ani dovodit rychlejší a hospodárnější projednání a rozhodnutí předmětné věci před jiným než příslušným soudem.

Nejvyšší soud proto z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu v Olomouci z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc podle ustanovení , 3 tomuto soudu nepřikázal.

Poučení:

Proti tomuto usnesení

není

opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 12. ledna 2011

Předseda senátu:

JUDr. František Hrabec