Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 5233/2009

U S N E S E N Í

1) Národnímu památkovémuu, státní příspěvkové organizaci se sídlem v Praze 1

, Valdštejnské nám. č. 162/3, IČO 75032333,

2) Základní odborové organizaci Národního památkovéhou, územní odborné pracoviště v Brně

, evidované v Odborovém svazu pracovníku kultury a ochrany přírody ev. č. 46-0146-3702, se sídlem v Brně, nám. Svobody č. 8,

3) Základní odborové organizaci Národního památkovéhou, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích

, evidované v Odborovém svazu pracovníku kultury a ochrany přírody ev. č. 46-0033-3301, se sídlem v Českých Budějovicích, nám. Přemysla Otakara II. č. 431,

4) Základní odborové organizaci Národního památkovéhou, územní odborné pracoviště v Olomouci

, evidované v Odborovém svazu pracovníku kultury a ochrany přírody ev. č. 46-0116-3807, se sídlem v Olomouci, Horní nám. č. 25,

5) Základní odborové organizaci Národního památkovéhou, územní odborné pracoviště v Ostravě

, evidované v Odborovém svazu pracovníku kultury a ochrany přírody ev. č. 46-0116-3807, se sídlem v Ostravě, Korejská č. 12,

6) Základní odborové organizaci Národního památkovéhou, územní odborné pracoviště v Pardubicích

, evidované v Odborovém svazu pracovníku kultury a ochrany přírody ev. č. 46-0078-3606, se sídlem v Pardubicích, Zámek č. 4,

7) Základní odborové organizaci Národního památkovéhou, územní odborné pracoviště v Liberci

, se sídlem ve Frýdlantu, Státní hrad a zámek,

8) Základní odborové organizaci Odborového svazu státních orgánů a organizací, památkové objekty, ev. č. 20-0095-3404,

se sídlem v Sušici, Rabí č. 53,

9) Základní odborové organizaci Odborového svazu státních orgánů a organizací, ev. č. 20-0142-3405

, se sídlem v Plzni, Prešovská č. 7,

10) Základní odborové organizaci Národního památkovéhou, územní odborné pracoviště Střední Čechy

, evidované v Odborovém svazu pracovníku kultury a ochrany přírody ev. č. 46-0153-3210, se sídlem v Praze 3, Sabinova č. 5,

11) Základní odborové organizaci Národního památkovéhou, ústřední pracoviště, evidované v Odborovém svazu pracovníku kultury a ochrany přírody ev. č. 46-0016-3101

, se sídlem v Praze 1, Valdštejnské nám. č. 3,

12) Základní odborové organizaci Národního památkovéhou, územní odborné pracoviště v Ústí nad Labem

, evidované v Odborovém svazu pracovníku kultury a ochrany přírody ev. č. 46-0052-3510, se sídlem v Ústí nad Labem, Hrnčířská č. 10,

13) Základní odborové organizaci Arcibiskupského zámku a zahrad v Kroměříži Národního památkovéhou

, územní odborné pracoviště v Olomouci, evidované v Odborovém svazu pracovníku kultury a ochrany přírody ev. č. 46-0104-3708, se sídlem v Kroměříži, Sněmovní nám. č. 1, o sjednání kolektivní smlouvy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. září 2008 č.j. -70, takto:

Usnesení městského soudu

se zrušuje

a věc

se vrací

Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 1 dne 16.2.2007 domáhala, aby "žalovanému 1) jako smluvní straně kolektivní smlouvy" bylo uloženo "zdržet se uzavření kolektivní smlouvy s odborovou organizací nebo více odborovými organizacemi, které u něj působí a mají největší počet členů, pokud před tím nezahájí kolektivní vyjednávání současným předložením písemného návrhu na uzavření kolektivní smlouvy všem odborovým organizacím u něho působícím včetně žalobkyně", aby žalovaným 2) až 13) bylo uloženo "společně jednat se žalobkyní o písemném návrhu kolektivní smlouvy předložené následně všemi odborovými organizacemi působícími u žalovaného 1) jako jednou stranou kolektivního vyjednávání žalovanému 1) jako druhé straně kolektivního vyjednávání" a aby bylo rozhodnuto, že "kolektivní smlouva (smlouvy) uzavřená (é) žalovanými 1) až 13) při porušení povinnosti dle výše uvedeného je (jsou) neplatná (é)". Žalobu zdůvodnila zejména tím, že žalovaní "nejsou ochotni akceptovat, že jednání o uzavření kolektivní smlouvy musí probíhat v souladu s příslušnými ustanoveními zákona o kolektivním vyjednávání". Protože tomu v daném případě tak není, neboť některé odborové organizace působící u žalovaného 1) "nabyly nesprávného dojmu, že mohou bez dalšího vyšachovat jiné odborové organizace z kolektivního vyjednávání", je "v právním zájmu žalobkyně zabránit dalšímu porušování práv žalovanými". Žalobkyně současně požádala o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce.

Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne 17.7.2007 č.j. -35 nepřiznal žalobkyni osvobození od soudních poplatků, zamítl návrh na ustanovení "právního zástupce" žalobkyni, řízení zastavil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Dovodil, že věc nespadá do pravomoci soudu, neboť v daném případě nebyl dodržen "zákonný postup, tj. řízení před zprostředkovatelem, popř. před rozhodcem", že přiznání osvobození od soudních poplatků brání požadavek, aby nešlo o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování a bránění práva, a že, nebylo-li vyhověno žádosti o osvobození od soudních poplatků, nemůže být ustanoven žalobkyni ani "právní zástupce".

K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze usnesením ze dne 14.11.2007 č.j. -40 potvrdil usnesení soudu prvního stupně "v části, ve které se žalobkyně proti žalovanému 1) domáhala zdržet se uzavření kolektivní smlouvy", a "v části, ve které se proti žalovaným 2) až 13) domáhala uložení povinnosti jednat se žalobkyní o písemném návrhu kolektivní smlouvy", s tím, že "po právní moci usnesení bude věc v tomto rozsahu postoupena Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR", v dalším je zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Shodně se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že není dána pravomoc soudů u požadavků žalobkyně "v části, ve které se proti žalovanému 1) domáhala zdržet se uzavření kolektivní smlouvy", a "v části, ve které se proti žalovaným 2) až 13) domáhala uložení povinnosti jednat s žalobkyní o písemném návrhu kolektivní smlouvy", neboť tyto návrhy "spadají pod režim , o kolektivním vyjednávání", a pro rozhodování o nich je pravomocné Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Pravomoc soudů je dána jen ve vztahu k "určení neplatnosti kolektivní smlouvy", neboť se nejedná ani o spor o uzavření kolektivní smlouvy, ani o spor o plnění závazků z kolektivní smlouvy; v této části ovšem žaloba "nesplňuje náležitosti, neboť není dostatečně odůvodněna a žalobní petit není dostatečně určitý".

Obvodní soud pro Prahu 1 - poté, co usnesením ze dne 18.2.2008 č.j. -43 vyzval žalobkyni, aby ve lhůtě 14 dnů od doručení usnesení opravila a doplnila svoji žalobu blíže uvedeným způsobem a poučil ji o následcích, nebude-li žaloba ve stanovené lhůtě opravena a doplněna - usnesením ze dne 4.3.2008 č.j. -59 rozhodl tak, že "podání žalobkyně ze dne 14.2.2007 se odmítá" a že se "žalobkyni k ochraně jejích zájmů v této věci zástupce neustanovuje". I když žalobkyně na výzvu soudu reagovala podáním ze dne 20.2.2008, žalobu podle názoru soudu prvního stupně potřebným způsobem nedoplnila. Žádosti o ustanovení zástupce soud prvního stupně nevyhověl s odůvodněním, že žalobkyně "je sama schopna v řízení účinně uplatňovat tvrzený nárok a není tedy třeba pro toto řízení ustanovit k ochraně jejích zájmů zástupce".

K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze usnesením ze dne 22.9.2008 č.j. -70 usnesení soudu prvního stupně zrušil a řízení zastavil a rozhodl, že věc bude po právní moci usnesení postoupena Ministerstvu práce a sociálních věcí. Ze skutečností, které vyplynuly z doplnění žaloby obsaženého v podání, odvolací soud dospěl k závěru, že "kolektivní smlouva, kterou žalobkyně učinila předmětem žalobního petitu, je žalobkyní předpokládaný výsledek kolektivního vyjednávání", jehož se týkaly první dva návrhy žalobního petitu, a že "i tento žalobní požadavek se týká kolektivního vyjednávání" a že "nepochybně spadá pod režim ". S přihlédnutím k závěrům uvedeným v usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 29.8.2001 sp. zn. dovodil, že pro rozhodování o tomto požadavku žalobkyně je dána pravomoc nikoliv soudů, ale Ministerstva práce a sociálních věcí ČR.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Namítá, že žalobkyní požadované určení neplatnosti kolektivní smlouvy "není kolektivním sporem, neboť se tu neřeší spor o uzavření kolektivní smlouvy, ani spor o plnění závazků z kolektivní smlouvy", ale kolektivní smlouva, kterou "podepsal zaměstnavatel a některé odborové organizace, které u něj působí", která "nevznikla zákonem stanoveným způsobem, a proto nemůže být platná". Rozhodnutí o neplatnosti kolektivní smlouvy spadá podle ustanovení do pravomoci soudů. Žalobkyně navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a aby mu věc vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) věc projednal podle , , ve znění účinném do 30.6.2009 (dále jen ""), neboť dovoláním je napadeno usnesení odvolacího soudu, které bylo vydáno před 1.7.2009 (srov. Čl. II bod 12 , kterým se mění , ve znění pozdějších předpisů a další související zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě ( ), a že jde o usnesení, proti kterým je podle ustanovení dovolání přípustné, přezkoumal napadená usnesení bez nařízení jednání ( věta první o.s.ř) a dospěl k závěru, že dovolání je opodstatněné a že napadené usnesení odvolacího soudu je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

Žalobkyně se v projednávané věci - poté, co řízení o jejích požadavcích, aby se žalovaný 1) jako smluvní strana kolektivní smlouvy "zdržel uzavření kolektivní smlouvy s odborovou organizací nebo více odborovými organizacemi, které u něho působí a mají největší počet členů, pokud před tím nezahájí kolektivní vyjednávání současným předložením písemného návrhu na uzavření kolektivní smlouvy všem odborovým organizacím u něho působícím včetně žalobkyně", a aby žalovaným 2) až 13) bylo uloženo "společně jednat se žalobkyní o písemném návrhu kolektivní smlouvy předložené následně všemi odborovými organizacemi působícími u žalovaného 1) jako jednou stranou kolektivního vyjednávání žalovanému 1) jako druhé straně kolektivního vyjednávání", bylo usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 17.7.2007 č.j. -35 a usnesením Městského soudu v Praze ze dne 14.11.2007 č.j. -40 zastaveno - domáhala, aby bylo rozhodnuto, že "kolektivní smlouva (smlouvy) uzavřená (é) žalovanými 1) až 13) při porušení povinnosti dle výše uvedeného je (jsou) neplatná (é)", tedy řečeno jinak, aby byla určena jako neplatná taková kolektivní smlouva, která by byla uzavřena (v budoucnu) v rozporu s povinností žalovaného 1) jako smluvní strany kolektivní smlouvy "zdržet se uzavření kolektivní smlouvy s odborovou organizací nebo více odborovými organizacemi, které u něho působí a mají největší počet členů, pokud před tím nezahájí kolektivní vyjednávání současným předložením písemného návrhu na uzavření kolektivní smlouvy všem odborovým organizacím u něho působícím včetně žalobkyně", a v rozporu s povinnostmi žalovaných 2) až 13) "společně jednat se žalobkyní o písemném návrhu kolektivní smlouvy předložené následně všemi odborovými organizacemi působícími u žalovaného 1) jako jednou stranou kolektivního vyjednávání žalovanému 1) jako druhé straně kolektivního vyjednávání".

Kolektivními pracovněprávními spory mezi odborovou organizací (odborovými organizacemi) na straně jedné a zaměstnavatelem (organizací zaměstnavatelů) na straně druhé, které se řeší před zprostředkovatelem nebo před rozhodcem, jsou - jak vyplývá z ustanovení , o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů - jednak spory o uzavření kolektivní smlouvy (spory vyplývající z toho, že se účastníci kolektivního vyjednávání nemohou shodnout na kolektivní smlouvě), jednak spory o plnění závazků z kolektivní smlouvy, ze kterých nevznikají nároky jednotlivým zaměstnancům.

Požadovala-li žalobkyně - jak uvedeno výše - určení jako neplatné takové kolektivní smlouvy, která by byla (v budoucnu) uzavřena, aniž by odpovídala žalobkyní deklarovaným požadavkům, nemohou být žádné pochybnosti o tom, že předmětem řízení v projednávané věci nebyl ani spor o uzavření kolektivní smlouvy, ani spor o plnění závazků z kolektivní smlouvy.

V občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných a obchodních vztahů, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány ( ). Spory a jiné právní věci, které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných a obchodních vztahů a o nichž podle zákona rozhodly jiné orgány než soudy, soudy v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují za podmínek uvedených v Části páté ( ). Jiné věci než které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných a obchodních vztahů projednávají a rozhodují soudy v občanském soudním řízení, jen stanoví-li to zákon ( ).

Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala určení neplatnosti kolektivní smlouvy (byť pro případ, že bude "v budoucnu" vydána v rozporu s podmínkami, které formulovala), stal se předmětem řízení spor z pracovních vztahů, který podle zákona neprojednávají a nerozhodují jiné orgány než soudy. Závěr odvolacího soudu, podle kterého náleží věc projednat a rozhodnout Ministerstvu práce a sociálních věcí, tedy nemůže obstát; nic na tom nemění ani právní názor vyjádřený v usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 29.8.2001 sp. zn. , který se otázek pravomoci soudů nedotýká a řeší právní postavení rozhodce při projednávání kolektivních pracovních sporů.

Odvolacímu soudu je třeba též vytknout, že v rozporu s ustanovením přezkoumal z jiného důvodu, než který se týkal tohoto, co soud prvního stupně řešil ve výroku usnesení ze dne 4.3.2008 č.j. -59. Odmítl-li totiž soud prvního stupně žalobu podle ustanovení , protože žalobkyně žalobu nedoplnila potřebným způsobem, nezabýval se otázkou pravomoci soudů; touto otázkou se proto - jak vyplývá z ustanovení - nemohl zabývat ani odvolací soud. Protože to však v napadeném usnesení učinil, zatížil tím řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Dovolací soud k této vadě přihlédl ve smyslu ustanovení , i když nebyla uplatněna v dovolání.

Protože usnesení odvolacího soudu není správné, Nejvyšší soud ČR je podle ustanovení části věty za středníkem zrušil a věc podle ustanovení věty první vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný; v novém rozhodnutí o věci rozhodne soud nejen o náhradě nákladů nového řízení a dovolacího řízení, ale znovu i o nákladech původního řízení ( část první věty za středníkem a věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 20. ledna 2011

JUDr. Ljubomír Drápal, v. r.

předseda senátu