Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 4860/2010

S N E S E N ÍNejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobkyně V. S., zastoupené Mgr. Michalem Vogelem, advokátem se sídlem v Liberci, Sokolovské nám. 312/1, proti žalovanému Ing. P. F., zastoupenému JUDr. Jiřím Kozákem, advokátem se sídlem v Liberci, Svojsíkova 7, o zřízení věcného břemene, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 19. července 2010, č. j. -269, ve znění opravného usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 14. září 2010, č. j. -278, takto:I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.O d ů v o d n ě n í :Okresní soud v Liberci (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 26. srpna 2009, č. j. -199, zamítl „návrh na zřízení věcného břemene práva cesty tak, jak je zakreslena v geometrickém plánu Jany Schmidtové č. 4222-27/2008 přes pozemek p. č. 230/2 v k. ú. a obci L. a průjezdem domu č. p. 147 v části obce L. II – N. M. na p. č. 230/1 v k. ú. a obci L. ve prospěch každého vlastníka nemovitosti p. č. 532 v části obce L. II – N. M. na p. č. 231/2 v k. ú. a obci L.“ a dále rozhodl o nákladech řízení.Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci jako soud odvolací k odvolání žalobkyně rozsudkem ze dne 19. července 2010, č. j. -269, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že „zřídil věcné břemeno práva průchodu průjezdem domu č. p. 147 na p. č. 230/1 zatěžující pozemek p. č. 230/1 v k. ú. a obci L., a to v části a v rozsahu vyznačeném v geometrickém plánu Ing. Z. Š. č. 4523-18/2010 ze dne 8. 4. 2010 a věcné břemeno průchodu zatěžující pozemek p. č. 230/2 v k. ú. a obci L. tak, jak je zakreslen v geometrickém plánu Jany Schmidtové č. 4222-27/2008 ze dne 8. 8. 2008 ve prospěch nemovitosti č. p. 532 (532/32a) na p. č. 231/2 v k. ú. a obci L. s tím, že oba geometrické plány jsou nedílnou součástí tohoto rozsudku“ a žalobkyni uložil povinnost platit žalovanému za zřízení obou věcných břemen částku 18.300,- Kč, a to vždy do každého 31. 12. v roce, počínaje dnem právní moci rozsudku. Dále rozhodl o soudním poplatku a nákladech řízení. Rozsudek odvolacího soudu byl žalovanému doručen prostřednictvím jeho právního zástupce dne 19. 8. 2010.Opravným usnesením ze dne 14. září 2010, č. j. -278, odvolací soud opravil v záhlaví svého rozsudku ze dne 19. července 2010, č. j. -269, zřejmé nesprávnosti způsobené chybami v psaní, kdy namísto nesprávně napsaného příjmení „Sekyrková“ uvedl správné „Sekerková“ a namísto nesprávně uvedeného čísla popisného „46“ v adrese žalobkyně uvedl správné „47“. Opravné usnesení bylo doručeno právnímu zástupci žalovaného dne 17. 9. 2010. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal žalovaný dovolání z důvodů, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci a že je řízení postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Dovolání bylo dle záznamu ve spise doručeno soudu prvního stupně dne 16. 11. 2010 a bylo podáno opožděně. Podle (dále „“) v odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno.Nejvyšší soud dále vychází z toho, že obsah rozsudků soudů obou stupňů, jakož i obsah dovolání jsou účastníkům známy a že uvedenéy jsou součástí procesního spisu vedeného u soudu prvního stupně.Podle může účastník podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení. Podle odstavce druhého věty první uvedeného ustanovení zmeškání lhůty uvedené v odstavci prvním nelze prominout. Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 30. listopadu 1998, sp. zn. , publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 31, ročník 2001, vyslovil názor, že lhůta k podání odvolání běží znovu od doručení (nyní od právní moci) opravného usnesení jen tehdy, směřuje-li odvolání právě jen proti výroku usnesením podle opravenému, případně proti výroku, který je na opraveném výroku závislý. V usnesení ze dne 2. června 2004, sp. zn. , publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 46, ročník 2005, Nejvyšší soud dovodil, že „lhůta k podání odvolání proti opravenému výroku rozhodnutí a proti výrokům na něm závislým se účastníkům řízení nově otevírá jen tehdy, je-li důsledkem takové (byť i nevýznamné) opravy obsahová změna výroku z hlediska práv a povinností, jež po opravě vymezuje“. Z uvedeného tedy vyplývá, že ne každá oprava chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti, ve výroku soudního rozhodnutí má (musí mít) za následek nové otevření lhůty k podání odvolání proti opravenému rozhodnutí ve smyslu , věty druhé, V dané věci nebyl opravným usnesením ze dne 14. září 2010, č. j. -278, opraven výrok rozsudku odvolacího soudu, opraveno bylo pouze nesprávně napsané příjmení žalobkyně a chybně uvedené číslo popisné v její adrese, jednalo se tedy o opravu zjevné nesprávnosti způsobené chybami v psaní v záhlaví rozsudku, které nemohou mít vliv na vykonatelnost rozhodnutí. Citované opravné usneseníproto nemá za následek nové otevření lhůty k podání dovolání proti opravenému rozsudku ve smyslu Napadený rozsudek odvolacího soudu byl dovolateli, resp. jeho zástupci, doručen dne 19. 8. 2010, se správným poučením o lhůtě a místě k podání dovolání. Posledním dnem lhůty k podání dovolání byla úterý 19. 10. 2010. Dovolání sepsané dne 15. 11 2010 bylo osobně podáno na podatelnu Okresního soudu v Liberci dne 16. 11. 2010, tedy po uplynutí zákonné dvouměsíční lhůty ( ). Dovolací soud je proto podle a jako nepřípustné odmítl.Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že úspěšné žalobkyni náklady, na jejichž náhradu by měla vůči žalovanému právo, nevznikly (, , a ).Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.V Brně dne 25. ledna 2011JUDr. František Balák, v. r. předseda senátu