Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 3968/2009

U S N E S E N Í

Ing. Z. K.

I. S., a. s.,

IČ

25115673,

zastoupenému JUDr. Ladislavou Indrovou, advokátkou se sídlem v Plzni, Malá 6, o ochraně vlastnického práva, vedené u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. dubna 2009, č. j. -251, takto:

I.Dovolání se odmítá.II.Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Písku („soud prvního stupně“) částečným rozsudkem ze dne 13. května 2008, č. j. -193, rozhodl, že „žaloba, aby žalovanému bylo uloženo, aby obnovil předešlý stav pozemku parc. č. 357/5 v k. ú. P. tak, že upraví výšku tohoto pozemku tak, aby po celé ploše parcely nepřesáhla 374,56 m nad mořem v systému Bpv, se zamítá. O náhradě nákladů řízení bude rozhodnuto v konečném rozsudku“.

Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací k odvolání žalobce rozsudkem ze dne 27. dubna 2009, č. j. -251, částečný rozsudek soudu prvního stupně potvrdil s tím, že o náhradě nákladů odvolacího řízení bude rozhodnuto v konečném rozsudku.

Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalobce dovolání, jehož přípustnost opírá o a odst. 3 („ “) a uplatňuje dovolací důvody uvedené v a b)

Obsah rozsudků soudů obou stupňů, obsah dovolání i vyjádření k němu jsou účastníkům známy, a proto na ně dovolací soud pro stručnost odkazuje. Vychází přitom z , který stanoví: „V odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno“.

Podle čl. II. – přechodná ustanovení, bodu 12 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, účinného od 1. 7. 2009 (vyjma ustanovení čl. I bodů 69, 71 a 100, ustanovení čl. XIII a ustanovení čl. XVII bodu 1, která nabývají účinnosti 23. 1. 2009), dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů; užití nového ustanovení tím není dotčeno.Dovolací soud proto při projednání dovolání postupoval podle ve znění účinném před jeho novelizací provedenou Dovolání není přípustné. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ). V dané věci by připadala přípustnost dovolání do úvahy jen podle , tedy v případě, že by dovolací soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ). Nejde o otázku zásadního právního významu, jestliže zákonná úprava je naprosto jednoznačná a nečiní v soudní praxi žádné výkladové těžkosti (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. ledna 2001, sp. zn. , publikované pod č. C 102 ve svazku 2 Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, vydávaného nakladatelstvím C. H. Beck – dále jen „Soubor“). Protože dovolání podle je přípustné jen pro řešení právních otázek, je dovolatel oprávněn napadnout rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž má být přípustnost dovolání založena podle tohoto ustanovení, toliko z dovolacího důvodu uvedeného v 241a odst. 2 písm. b) ; v dovolání proto nelze uplatnit tvrzení, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování ( ). Dovolací soud tak musí vycházet ze skutkových zjištění učiněných v nalézacím řízení.

Napadené rozhodnutí otázku zásadního právního významu neřeší.Pokud odvolací soud závěr o nedůvodnosti uplatněného nároku založil současně na dvou na sobě nezávislých právních důvodech, pak sama okolnost, že jeden z nich neobstojí, nemůže mít na správnost tohoto závěru vliv, jestliže obstojí důvod druhý (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. června 2003, sp. zn. , Soubor č. C 2021). V dané věci soud prvního stupně uvedl, že žalobce ve vztahu k té části žaloby, kterou nevzal zpět, netvrdil, že by mu hrozila vážná škoda (tj. netvrdil skutečnosti, ze kterých by se podávalo, že by šlo o vážné ohrožení ve smyslu § 417 obč. zák.). Toto zjištění, převzaté odvolacím soudem, stačilo pro zamítnutí žaloby a bylo by tedy nadbytečné, aby se dovolací soud zabýval názorem odvolacího soudu ohledně možnosti domáhat se ochrany podle uvedeného ustanovení proti činnosti úředně povolené. Jestliže tedy nebylo učiněno skutkové zjištění, že k vážnému ohrožení dochází, pak ani opačný právní názor, než jaký vyslovil ohledně činnosti úředně povolené odvolací soud, nemůže nic změnit na správnosti právního názoru vedoucího k zamítavému rozhodnutí. Lze dodat, že žalobě opřené o § 417 obč. zák. nelze vyhovět, pokud žalobce neprokáže, že mu hrozí vážná škoda; nestačí tedy prokázat ohrožení škodou nikoliv vážnou (viz též R 65/1972 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Musí jít též o ohrožení aktuální a skutečně hrozící. Otázku, zda jde o vážné ohrožení, posoudí soud v nalézacím řízení na základě volné úvahy, kterou by dovolací soud mohl přezkoumat jen v případě její zjevné nepřiměřenosti; tak tomu v daném případě nebylo a dovolání ani v tomto ohledu s rozhodnutím soudu nepolemizuje.Odkaz dovolatele na § 5 obč. zák. nemůže nic na nepřípustnosti dovolání změnit. Toto ustanovení upravuje tzv. posesorní ochranu, kterou neposkytuje soud, ale orgán státní správy. Jde o předběžné řízení, ve kterém se nezkoumá oprávnění druhé strany k zásahu, ale jen otázka, zda jde o „zjevný zásah do pokojného stavu“. Zákon konstatuje, že (bez ohledu na rozhodnutí orgánu státní správy) „tím není dotčeno právo domáhat se ochrany u soudu“. To znamená, že rozhodnutí správního orgánu o návrhu na ochranu proti zásahu do pokojného stavu, nevytváří překážku věci rozhodnuté pro pozdější soudní řízení o sporu o právo (tzv. petitorní řízení). V soudním řízení pak již nepostačuje prokázat, že došlo ke zjevnému zásahu do pokojného stavu; žalobce uspěje jen v případě, že bude prokázáno, že došlo k zásahu do jeho práva. Viz blíže publikaci „Ochrana vlastnictví a držby v . Praha: C. H. Beck, 2. vydání, 2005, s. 196 a násl.Vzhledem k tomu, že dovolání v dané věci není přípustné, dovolací soud je podle věty první a odmítl. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, a věty první a , neboť dovolatel s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a žalovanému v dovolacím řízení takové náklady, jejichž náhradu by mohl požadovat, nevznikly. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 10. ledna 2011JUDr. Jiří Spáčil, CSc.,předseda senátu