Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 4395/2008

S N E S E N ÍNejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Rezkové a soudců JUDr. Miroslava Feráka a Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., ve věci žalobkyně Mgr. J. M., proti žalovanému Z. M., zastoupenému JUDr. Janem Fričem, advokátem se sídlem v Praze 5 - Smíchově, Štefánikova 65, o určení povinnosti vyklidit byt bez zajištění práva na bytovou náhradu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. června 2008, č. j. -72, takto:I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í :Obvodní soud pro Prahu 4 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 15. 11. 2007, č. j. -44, určil, „že žalovaný je povinen splnit svoji povinnost vyklidit byt č. 026 o velikosti 4+kk ve druhém podlaží domu čp. 1970 v Praze 4 – C., M. ulice, uloženou mu rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 13. 9. 2004, č. j. -22, který nabyl právní moci dne 30. 9. 2004, ve lhůtě tam uvedené bez zajištění náhradního bytu, čímž se mění výrok pod bodem III. rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 13. 9. 2004, č. j. -22, který nabyl právní nám moci dne 30. 9. 2004, v části týkající se zajištění náhradního bytu,“ a rozhodl o nákladech řízení. K odvolání žalovaného Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Odvolací soud převzal zjištění soudu prvního stupně, že rozsudkem ze dne 13. 9. 2004, č. j. -22, který nabyl právní moci dne 30. 9. 2004, bylo zrušeno právo společného nájmu účastníků k předmětnému družstevnímu bytu, určeno, že jedinou nájemkyní bytu jako členka družstva bude žalobkyně, a žalovanému uloženo, aby byt vyklidil do 15 dnů od právní moci rozsudku a zajištění náhradního bytu. Žalovaný koupil v lednu 2005 rodinný dům č. p. 417 s pozemkem parc. č. 816/6 v k. ú. Sázava, vzdálený od Prahy 58 km. V garáži a sklepních prostorách domu je umístěna provozovna, přístroje a zařízení firmy NORMA servis, spol. s r. o. Jejím jediným společníkem a jednatelem je žalovaný, předmětem podnikání jsou opravy a údržba elektrických zařízení. Sídlo společnosti je na adrese předmětného bytu, opravy a údržbu provádí žalovaný často u zákazníků, jinak v domě v Sázavě. V přízemí tohoto domu se podle popisu žalovaného nacházejí „dva pokoje, obývák, kuchyně a koupelna“, které od 1. 7. 2007 hodlá pronajímat cestovní kanceláři. Na základě tohoto zjištění dospěly soudy obou stupňů k závěru, že došlo ke změně poměrů odůvodňující zrušení vázanosti vyklizení bytu žalovaným na zajištění bytové náhrady, neboť výkon práva žalovaného vyplývajícího z původního rozsudku je podle (dále „obč. zák.“) v rozporu s dobrými mravy. Na straně žalovaného nastaly okolnosti, pro které by bylo možné dát nájemci výpověď z nájmu podle obč. zák. - má vlastní byt, jeho podnikání není vázáno na předmětný byt v Praze a současné využití domu v Sázavě je dáno jeho svobodným rozhodnutím, které nemůže jít k tíži žalobkyně. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání. Protože rozsudek odvolacího soudu byl vydán před 1. 7. 2009, Nejvyšší soud České republiky projednal dovolání a rozhodl o něm podle , , ve znění před novelou provedenou (čl. II. bod 12. tohoto zákona) – dále „ “ a ve znění uvedené novely.Dovolání, které žalovaný podal proti rozsudku včas a řádně zastoupen, není přípustné podle . b) , neboť jím byl potvrzen prvý rozsudek soudu prvního stupně, a z následujících důvodů není přípustné ani podle Námitky žalovaného, že jeho podnikání je vázáno na město Prahu, jsou kritikou skutkového stavu, z něhož odvolací soud vycházel. Podle obsahu ( ) jde o platnění dovolacího důvodu podle , který však přípustnost dovolání založit nemůže.Zpochybnil – li žalovaný - poukazem na okolnosti uvedené v dovolání - správnost právního názoru odvolacího soudu o výkonu práva v rozporu s dobrými mravy podle obč. zák., lze konstatovat, že Nejvyšší soud opakovaně (srov. např. usnesení z 15. 3. 2001, sp. zn. , uveřejněné pod C 308 ve svazku 3 Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, dále usnesení z 18. 11. 2004, sp. zn . , ze 20. 1. 2005, sp. zn. , a ze dne 23. 2. 2005, sp. zn. ) zaujal právní názor, který sdílí i v projednávané věci, že otázku, zda určitý výkon práva je podle zjištěných skutkových okolností významných pro posouzení konkrétní věci v rozporu s dobrými mravy, nelze považovat za otázku zásadního významu s obecným dosahem pro obecnou soudní praxi. Nad rámec toho Nejvyšší soud poznamenává, že v rozsudku ze dne 24. 9. 2008, sp. zn. , jímž bylo rozhodováno o přípustném dovolání, dospěl k závěru, že namítanému hledisku "vypořádání společného jmění manželů", které je třeba podle názoru dovolatele vzít při rozhodování podle a obč. zák. v úvahu, nelze přiznat pro rozhodování soudu podle citovaného ustanovení právní relevanci. Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 27. 8. 2003, sp. zn. , uvedl, že vypořádání hodnoty členských práv a povinností spojených s užíváním družstevního bytu je předmětem jiného nezávislého řízení, v němž se přihlíží k výsledkům řízení o zrušení společného nájmu družstevního bytu. Ostatně i při vypořádání hodnoty členského podílu v družstvu podle obč. zák. zůstává žalovanému právo na poskytnutí jeho podílu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2004, sp. zn. , uveřejněný v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck Praha, pod C 2528). Z uvedených důvodů Nejvyšší soud nepřípustné dovolání odmítl ( a ).Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení věty první, , , a o skutečnost, že žalobkyni v této fázi řízení (dle obsahu spisu) žádné náklady nevznikly.Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.V Brně dne 16. prosince 2010JUDr. Marie R e z k o v á, v. r.   předsedkyně senátu